Aktuální dění

  • Falconu dnes selhal motor – proto nepřistál

    Falconu dnes selhal motor – proto nepřistál

    Dnešní start Falconu 9 s pátou várkou ostrých družic Starlink proběhl ve 13:16 z floridské rampy 39A. Hlavní úkol, tedy doručení nákladu na oběžnou dráhu se podařil a mise je tedy hodnocena právem jako úspěšná. Diváky přenosu však vždy zajímá i sekundární úkol – tedy pokus o přistání prvního stupně a pokus o zachycení aerodynamických krytů loděmi GO MS Tree a GO Ms Chief. Bohužel však první stupeň při své páté misi nedokázal přistát. A jak se později ukázalo, ve vodě skončily i obě recyklované poloviny aerodynamického krytu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Páté použití 1. stupně – pokus druhý

    ŽIVĚ A ČESKY: Páté použití 1. stupně – pokus druhý

    V neděli odpoledne vypadaly předstartovní přípravy na start rakety Falcon 9 s pátou várkou ostrých družic Starlink ideálně – počasí nedělalo problémy a odpočet odsýpal přesně podle plánu. Tři sekundy před startem začaly nabíhat motory, ale v čase 0 se však odpočet zastavil – z motorové sekce se vyvalil kouř, ale plameny nikde. Počítač totiž dokázal odhalit nestandardní hodnoty napájení motorů Merlin. Start se nakonec odložil o tři dny a ve středu ve 13:16 našeho času se můžeme těšit na start, při kterém teprve podruhé zažijeme recyklovaný aerodynamický kryt (s pokusem o jeho záchranu) a hlavně poprvé poletí nějaký první stupeň na pátou misi.

  • Epidemie COVID-19 zavírá kosmodrom v Kourou

    Epidemie COVID-19 zavírá kosmodrom v Kourou

    Evropou se šíří epidemie koronaviru, kvůli které se v mnoha státech omezují nejrůznější aktivity. Nyní začíná tato situace ovlivňovat také kosmonautiku. Společnost Arianespace se po dohodě s francouzskou kosmickou agenturou CNES rozhodla dočasně přerušit veškerou činnost na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který Evropská kosmická agentura využívá jako svou bránu do kosmického prostoru. Toto rozhodnutí bezprostředně ovlivní nejen nejbližší starty, ale také veškerou práci, která na CSG probíhá.

  • Premiéra rakety CZ-7A

    Premiéra rakety CZ-7A

    Začiatkom roka sa objavili neoverené informácie o transporte novej verzie rakety CZ-7A prepravnou loďou Yuanwang-21 na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) z prístavu Tianjin. Išlo síce o špekulatívne informácie, ale ako sa neskôr ukázalo, boli pravdivé a raketa bola začiatkom januára už na mieste. Je to verzia rakety CZ-7, ktorej výrobcom je CASC (China Aerospace and Science Technology Corporation) a jedná sa o jej prvý štart. 5. februára ju nasledovala družica XJY-6 dopravená na letisko Haikou na ostrove Hainan lietadlom An-124-100 Ruslan. O tejto družici nie je veľa informácii. Nie je ani jasné, či je zameraná civilne alebo vojensky, sú možné obe varianty.  S určitosťou sa dá ale povedať, že je určená na overenie nových technológii a výrobcom tohto užitočného zaťaženia je tiež CASC.

  • Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

    Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

    Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět posune hranice

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět posune hranice

    Ke statickému zážehu Falconu 9 před startem páté ostré várky družic Starlink došlo v noci na sobotu, takže jsme nemohli stihnout vydat tradiční článek představující misi. Ale nebojte, o obvyklý souhrn nepřijdete – v neděli totiž budou právě tyto informace tvořit hlavní téma Kosmotýdeníku. Možná si po přečtení nadpisu říkáte, v čem bude ono avizované posunutí hranic spočívat. V rámci této mise budou opětovně použité dvě poloviny aerodynamického krytu, ale to jsme tu už jednou měli – vůbec poprvé bychom se však měli dočkat pátého vzletu jednoho prvního stupně. Ke startu by mělo dojít v neděli ve 14:22 našeho času.

  • Rosetta detekovala na kometě amonné soli

    Rosetta detekovala na kometě amonné soli

    Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).

  • ExoMars se odkládá o dva roky

    ExoMars se odkládá o dva roky

    Evropská kosmická agentura společně se státní korporací Roskosmos rozhodla o odkladu startu druhého kola mise ExoMars, která má studovat rudou planetu, na rok 2022. Společný projektový tým expertů z ESA i Roskosmosu zhodnotil všechny činnosti potřebné k povolení předstartovních příprav, aby bylo možné analyzovat možná rizika a udržitelnost harmonogramu. Po náležitém zvážení všech doporučení poskytnutých evropskými a ruskými generálními inspektory dospěli experti projektového týmu mise ExoMars k závěru, že testy nezbytné k tomu, aby byly všechny součásti mise pro průzkum Marsu fungovaly, vyžadují více času na dokončení.

  • Thomas Pesquet míří na trénink do USA

    Thomas Pesquet míří na trénink do USA

    Evropský astronaut Thomas Pesquet zahájí koncem března v Houstonu trénink na svou druhou kosmickou misi na ISS. Evropská kosmická agentura uvádí, že přesný termín jeho startu zatím není oficiálně potvrzen, ale právě tento Francouz se má stát prvním Evropanem, který poletí na soukromé pilotované lodi. ESA uvádí, že k jeho startu by mělo dojít ve druhé polovině roku 2021. ESA dále uvádí, že zatím není určeno, zda Thomas poletí v lodi od firmy Boeing nebo SpaceX. Thomas má však bedlivě sledovat start dvojice amerických kolegů – Boba Behnkena a Douga Hurleyho, kteří mají v Crew Dragonu vyrazit k ISS na testovací misi.

  • Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou

    Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou

    Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗