U.S. Space Force
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Jako již tradičně, naservírovali jsme vám k nedělnímu obědu pravidelný souhrn nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky, které se udály za poslední týden. Kosmotýdeník vám tentokrát nabídne pohled na přípravy testu únikového systému soukromé lodi Starliner od Boeingu. Podíváme se také na návrat Sojuzu MS-12 a na velmi osobní výpověď amerického astronauta Nicka Hagueho. Zamíříme ale také na Mars a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

V nejbližších týdnech bude mít posádka na ISS skutečně nabitý program – čeká na ně celkem deset výstupů do volného prostoru. Dnes přijde první z nich – zhruba ve 13:50 vystoupí Christina Koch a Andrew Morgan do volného prostoru, aby zahájili třetí kolo výměny staničních akumulátorů za nové. Původní nikl-vodíkové akumulátory nahradí nové a výkonnější lithium-iontové, které na stanici před pár dny přivezla japonská loď HTV-8. NASA TV začne vysílat přímý přenos z příprav na výstup už kolem 12:30. V tomto článku najdete vložený přehrávač.

European Rover Challenge je soutěž pořádaná v Polsku od roku 2014. Je součástí tzv. Rover Challenge Series (ve které jsou ještě podobné soutěže z USA, Kanady, Velké Británie a Indie). Konstrukční týmy soutěží v plnění úkolů podobných těm, které rovery budou provádět na povrchu Marsu nebo Měsíce. Soutěž má stimulovat novou generaci inženýrů a poskytuje jim možnost ověřovat si meziroční pokroky v konstrukci roverů. Je to nástroj k rozvoji jejich kompetencí a podporuje jejich budoucí kariéry v kosmickém průmyslu. Podle organizátorů se letošního 5. ročníku účastnilo 29 týmů z pěti kontinentů, z toho 13 polských. Dokonce přijely čtyři týmy z Bangladéše. Jednotlivé týmy byly různě početné – celkem v nich bylo 400 mladých konstruktérů.

Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy udělat menší výtah z toho, co v rozhovoru zaznělo a na závěr se podíváme na prozatímní výsledky agentury NASA, která se pokouší lander Vikram také najít.

O tom, že na floridský kosmodrom dorazil transportní člun Pegasus s tzv. Pathfinderem, tedy hmotnostní a rozměrovou maketou centrálního stupně nové americké rakety SLS, jsme na našem webu už před pár dny psali, ale v tomto článku se k celé akci ještě vrátíme. Máme totiž k dispozici nové fotografie a videa, díky kterým si můžeme udělat mnohem lepší představu o rozměrech kolosu, který nyní spočívá v útrobách montážní haly VAB. Člun Pegasus připlul na Kennedyho středisko 27. září a v jeho útrobách se ukrýval 64,5 metru dlouhý a 103,5 tuny těžký Pathfinder. Jeho úkolem je prověřit veškeré pozemní vybavení, které přijde do styku s letovým hardwarem. Pozemní personál si na něm může bez rizika závažného poškození vyzkoušet veškeré integrační postupy, které bude provádět s letovým centrálním stupněm.

Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.

Analýza výtrysků ze saturnova měsíce Enceladu stále překvapuje – odborníci nyní oznámili, že v nich objevili nový druh organické látky – části aminokyselin. Sonda Cassini, která výtryskem prolétla, je již dávno zničená, ale její data se budou analyzovat ještě hodně dlouho. Masivní hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra Enceladu, který se mísí s vodou z podpovrchového oceánu – poté, co se materiál dostane do volného prostoru, můžeme pozorovat výtrysk vodní páry a ledových zrníček. Nově objevené molekuly obsahující dusík a kyslík kondenzují na těchto zrnkách.

Září nabídlo fanouškům kosmonautiky chvíle napětí při přistávání indického landeru Vikram, které bohužel nemělo sladkou tečku. To SpaceX zahrála na veselejší notu, když představila novinky týkající se projektu Super Heavy – Starship. Bylo jich opravdu požehnaně a tak nesmí ve Vesmírných výzvách chybět. Na ISS už dlouho nebylo tak živo – 26. září počet kosmonautů na stanici dosáhl čísla 9, když se ke stanici připojil Sojuz MS-15 a jeho tříčlenná posádka se přidala ke stávajícím šesti obyvatelům stanice. K ISS se napodruhé úspěšně vydala i japonská zásobovací loď HTV-8. Tyto a mnohé další události vás čekají v záříjovém vydání Vesmírných výzev. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Od vydání předchozího přehledu, popisujícího postup příprav na nepilotovanou misi Orionu Artemis I na oběžnou dráhu Měsíce a následnou pilotovanou misi Artemis II, uplynulo čtvrt roku. Co vše se kromě červencové letové zkoušky záchranného systému Orionu odehrálo v programu, v jehož rámci se má za tři roky vydat čtveřice astronautů na oblet Měsíce? V jakém stadiu výroby se nachází exemplář Orionu, určený pro pilotovaný let? Nezaostává za jeho tempem výroba dílů pro druhou nosnou raketu SLS? Tyto a další otázky se pokusíme v dnešním článku zodpovědět.

Od posledního startu rakety Electron už uplynul více než měsíc a je tedy čas připravit se na další misi. Na to, že firma Electron dává jednotlivým misím velmi neobvyklé názvy, jsme si už všichni určitě zvykli. Tento trend potvrzuje i devátá mise, která by měla odstartovat mezi 14. a 28. říjnem. Dostala totiž jméno As The Crow Flies – přeložit tento název do češtiny však není jen tak. Otrockým překladem slovo od slovo by to bylo „Letí jako vrána“, ale v angličtině se tento výraz používá i pro označení nejkratší dráhy, která spojuje dvě místa. V takovém případě je vhodným českým ekvivalentem „Vzdušnou čarou“. Ale ta výše uvedená vrána není zvolena náhodně – odkazuje totiž na vynášenou družici.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.