Čína
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Americké Vesmírné síly přesunuly družici nové generace určenou k varování před raketovými útoky a sestavu užitečného nákladu spojenou s experimentální misí pro sledování prostoru mezi Zemí a Měsícem z rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance na raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tento krok je součástí širší reorganizace vojenských startů, kterou si vyžádala zpoždění ve vývoji a nasazení rakety Vulcan.
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V průběhu února byl k integraci do vznikající sondy JUICE doručen první vědecký přístroj – ultrafialový spektrograf UVS. Přiložená hlavní fotka článku jej zachycuje ještě před odesláním. Přístroj byl navržen a postaven v americkém Texasu, konkrétně na Southwest Research Institute v San Antoniu. Mise JUICE, první evropský projekt z kategorie velkých, má odstartovat v roce 2022 a v roce 2029 dorazí k Jupiteru. Tady bude zkoumat nejen obří plynnou planetu, ale také její největší měsíce – Ganymed, Callisto a Europu.
Společná nezávislá vyšetřovací komise odborníků z agentury NASA a firmy Boeing byla založena v reakci na anomálie, které se objevily při nepilotované misi OFT lodi Starliner v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Tato komise nyní dokončila svou práci a NASA představila její výsledky. Úkolem týmu bylo zhodnotit primární anomálie, které se objevily během mise – dvě softwarové chyby a neočekávaná ztráta komunikačních schopností mezi lodí a řídícím střediskem. Během vyšetřování tým identifikoval několik technických a organizačních pochybení spojených s prací firmy Boeing. Odděleně od nezávislého týmu NASA sama zhodnotila svou roli v testovací misi a objevila několik oblastí, kde by agentura mohla zlepšit svůj podíl a zapojení do konkrétních procesů.
Falcon 9 vynesl v sobotu ráno na oběžnou dráhu poslední exemplář zásobovací lodi Dragon první generace. Ta je již na cestě vstříc Mezinárodní kosmické stanici, ke které by měla dorazit v pondělí před polednem našeho času. Dragon zastaví zhruba deset metrů pod stanicí, kde bude čekat na zachycení staniční robotickou paží. Tu bude ovládat z útrob stanice Jessica Meir, které bude asistovat její kolega Andrew Morgan. Velice rádi bychom Vás pozvali na náš komentovaný přenos – je to s největší pravděpodobností naposledy, kdy něco takového uvidíme.
Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Družici Deep Space Climate Observatory (zkráceně DSCOVR) se podařilo dostat zpět do režimu vědeckých pozorování poté, co týmy odborníků z NASA a NOAA dokázaly na sondu vzdálenou 1,5 milionu kilometrů od Země poslat opravný softwarový balíček. Družice tak začala opět sbírat data o kosmickém počasí a znovu nabízí snímky osvětlené polokoule naší planety. Připomeňme ještě, že tato mise odstartovala v únoru 2015 na Falconu 9 pod hlavičkou agentury NOAA. Finanční podíl na přístroji měla NASA a raketu tehdy zaplatilo americké letectvo.
V sobotu brzy ráno – v 5:50 našeho času – by měla z floridské rampy číslo 40 odstartovat raketa Falcon 9. Půjde o start, při kterém bude první stupeň použit podruhé a loď Dragon dokonce potřetí. Ale nejdůležitější je, že půjde o vůbec poslední vypuštění zásobovací lodi Dragon první generace – ve druhé polovině letošního roku totiž začne SpaceX posílat náklad na ISS v lodích Dragon 2, které jsou konstrukčně podobné pilotovaným lodím Crew Dragon. Rádi bychom Vás tedy pozvali na náš živě a česky komentovaný přenos – těšit se můžeme i na pokus i přistání prvního stupně na pevnině, což slibuje jako vždy skvělou podívanou.
Ačkoliv se to možná nezdá, tak má Indie za sebou už pěknou řádku kosmických úspěchů. Mnohým se možná vybaví úspěšná měsíční sonda Čandraján-1 neboli „Měsíční loď“ jejíž start proběhl v roce 2008. Družice se sice odmlčela předčasně 28. srpna 2009, ale splnila většinu vědeckých úkolů a navíc se jí podařilo objevit stopy vody v měsíčním regolitu. Na tento úspěch nedávno navázal již o mnoho sofistikovanější nástupce Čandraján-2. Bohužel výsadek přistávacího modulu s robotickým vozítkem na jižní polokouli Měsíce se nepovedl, ale hlavní část mise stále pokračuje. Nesporným úspěchem je i nízkorozpočtová marsovská sonda MOM, která se má stále čile k světu a nadále posílá snímky a vědecká data od rudé planety. Navíc další robotické mise, jako třeba Aditya L1 na průzkum Slunce, se chystají v nadcházejících měsících. Nejbližší větší událostí, kterou stojí také za to uvést, bude první start malé nosné rakety Small Satellite Launch Vehicle (SSLV), který je plánován na letošní rok.
8. prosince 2010 byl významný den – na oběžnou dráhu se dostala první kosmická loď Dragon, která tehdy nesla ve svých útrobách kolo sýra – dnes je vystavena pod stropem hlavní haly v sídle společnosti v Kalifornském Hawthorne. Nákladní Dragon se 22. května 2012 vydal na oběžnou dráhu znovu a tehdy už měl za úkol doletět k ISS. jelikož loď nevykazovala žádné problémy, dostala povolení k připojení a stala se první soukromou kosmickou lodí, která přiletěla k orbitálnímu komplexu. V dalších letech došlo k navýšení objednaných ostrých zásobovacích misí, kterých Dragon zatím absolvoval 19. Nyní zbývají jen desítky hodin do startu dvacáté zásobovací mise, která bude ve znamení loučení. Tento typ lodi Dragon by už k ISS po aktuální misi neměl létat.
Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.
Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.