sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    OHB

    Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.

    Kratos Defense & Security

    Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

    ISPTech

    ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

    TransAstra

    Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Aktuální dění

    ŽIVĚ A ČESKY: Záchrana Orionu za letu

    Důraz na bezpečnost je v dnešní kosmonautice všeprostupující. A pokud jde o kosmonautiku pilotovanou, tak to platí dvojnásob. NASA už nechce opakovat tragédie raketoplánů Challenger a Columbia, proto po soukromých firmách, které budou vozit astronauty vyžaduje důsledné plnění bezpečnostních pravidel. Na sebe je ale také přísná – připravovaná loď Orion bude vybavena záchrannou věžičkou, která dokáže loď odnést od nebezpečné rakety. A právě zítra uvidíme takovou zkoušku v akci – 55 sekund po startu speciálně upravené rakety dojde k aktivaci záchranné věžičky, která odnese kabinu pryč. Celá zkouška, která má začít zítra ve 13:00 nebude zakončena aktivováním padáků – jde pouze o test záchranné věžičky. Padáky se testovaly samostatně již mnohokrát.

    Cesta k Artemis 1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2019)

    I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

    Výzkum na ISS – cubesaty, rostliny a hoření

    Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.

    Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.)

    Končí školní rok, ale Kosmotýdeník si prázdniny rozhodně brát nebude. I dnes se můžete těšit na přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si v hlavním tématu uděláme výlet do laboratoří v Evropě, kde se ke startu připravuje testovací exemplář nové evropské platformy pro telekomunikační družice. Blíže se také podíváme na sobotní start rakety Electron a na náklad, který nesla. Nevynecháme ani pěkné fotky ze startu Falconu Heavy a další pravidelné rubriky. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

    Řídící středisko programu Apollo opět ožilo

    20. července 1969 amerického času se psal historický okamžik – Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé přistáli na Měsíci. Veškerou činnost těchto dvou mužů i jejich kolegy Michaela Collinse, který čekal na oběžné dráze, sledovaly a kontrolovaly týmy expertů v Johnsonově středisku v Houstonu. Nyní toto místo dostalo nový úkol – má sloužit jako místo pro vzdělávání a hlavně pro inspiraci. Apollo Mission Control Center, jak zní přesný název střediska, prošlo důkladnou proměnou, aby vypadalo přesně tak, jako v letech své největší slávy.

    Pokec s Kosmonautixem – červen 2019

    Čtyři týdny uběhly jako voda a opět tu máme poslední pátek v měsíci. A to znamená, že přichází další díl našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Formát se oproti minulým dílům nijak nezměnil – stále na Vás čeká zhruba dvouhodinové živé vysílání, jehož podobu ovlivňujete Vy, diváci. Vaše dotazy v chatu pokaždé určují, o čem bude v rámci pokecu řeč. Pokud tedy máte čas a chuť strávit zhruba dvě hodiny přátelským povídáním s lidmi, kteří mají stejné zájmy, pak jste srdečně zváni. Ještě připomenu, že startujeme už dnes v osm večer.

    Kolos se dnes vydá na startovní rampu

    Obsluha pozemních systémů floridského kosmodromu EGS (Exploration Ground Systems) v uplynulých měsících tvrdě pracovala na dalším významném milníku k misi Artemis 1. Konkrétně je řeč o zkušebním vývozu mobilní odpalovací plošiny ML-1 na rampu 39B na Kennedyho středisku. Jde o významný krok k finální fázi integrace testování kombinace obslužných ramen a samotné konstrukce. Kolos, ze kterého bude startovat raketa SLS zatím čeká v montážní hale VAB, kde strávil několik posledních měsíců. Během dnešního dne by se však měl vydat na několikahodinovou cestu, kterou budete moci sledovat v tomto článku ve vloženém okně.

    Na Falconu Heavy letěl cubesat s brněnským rukopisem

    Cubesaty zažívají v posledních letech boom a nás velmi těší, že zlaté české ručičky tento trend následují. Dnes se podíváme na cubesat, který se sice nemůže označovat jako stoprocentně český, ovšem Češi na něm odvedli velký kus práce. Cubesat PSAT-2 vynesla tento týden na oběžnou dráhu nejsilnější raketa současnosti Falcon Heavy při své misi STP-2. Název PSAT-2 dává jasně najevo, že jde již o druhou generaci. „Jeho předchůdce PSAT funguje od roku 2015. Současný PSAT2 zachovává funkce APRS systémů původního PSATu a přidává nová rozšíření,“ vysvětluje Aleš Povalač z Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně, který se na konstrukci cubesatu podílel.

    Triumf lapače aerodynamických krytů

    GO Ms. Tree je pravděpodobně jedna z nejsledovanějších lodí současnosti. Udivuje jak fanoušky kosmonautiky, tak nautiky a to zejména proto, že tu nic podobného nikdy předtím nebylo. Loď sama prošla v posledních měsících řadou menších úprav a nakonec došlo i na změnu jména. Původní loď, jejíž majitelem byla společnost SeaTran Marine, nesla název Mr. Steven a všichni jí určitě dobře znáte. Nově nese název Ms. Tree, což je tak trošku slovní hříčka, která svou výslovností připomíná slovo Mystery (záhada). A velkou neznámou dlouho zůstalo také to, zda se nově pojmenovaná loď skutečně vydá na svůj první „lov“ aerodynamického krytu během misie STP-2. Nakonec Ms. Tree přeci jen vyplula z přístavu a hned na své první historické misi pod novým majitelem i jménem uspěla. Po předešlé sérii neúspěšných pokusů o zachycení krytu je konečně čas slavit. Plavidlo GO Ms. Tree poprvé v historii lapilo aerodynamický kryt.

    OBRAZEM: Návrat Sojuzu MS-11

    Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.