sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketa Electron je v současné době hlavním hráčem na poli malých raket, které doručují lehké družice na nízkou oběžnou dráhu. Firma Rocket Lab nedávno oznámila, že se bude snažit o znovupoužitelnost prvních stupňů a tím inovace zdaleka nekončí. Podle aktuálního prohlášení firma cílí i na střední, geostacionární a dokonce i lunární oběžnou dráhu. Firma totiž na Mezinárodním astronautickém kongresu odtajnila své plány na rozšíření dosahu svých misí díky družicové platformě Photon, o které jsme na našem webu již psali. Raketa Electron funguje necelé dva roky a firma RocketLab se evidentně nechce spokojit s dosaženými výsledky. Střední, geostacionární i lunární oběžná dráha mají být dalšími cíli pro malé družice. Společnost chce schopnosti rakety Electron zkombinovat s družicovou platformou Photon, ke kterým má přibýt i vyhrazený dodatečný raketový stupeň. S jeho pomocí by měly být dosažitelné i natolik exkluzivní dráhy jako je NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit – dráha stanice Gateway), nebo librační centra L1 a L2 soustavy Země-Měsíc. I větší náklady by se tak mohly dostat do cislunárního prostoru včetně geostacionární dráhy.
V krátkém časovém sledu se Evropské kosmické agentuře sešly přesuny dvou atraktivních vědeckých misí na kosmodromy, odkud se vydají do kosmického prostoru. Zatímco Cheops, který bude studovat již objevené exoplanety, již dorazil do jihoamerického Kourou, Solar Orbiter zatím na svůj přesun na Floridu čeká. Transport dokončené vědecké sondy z Evropy na kosmodrom je pokaždé velkou a významnou událostí. Jedná se o jednoznačný důkaz, že zevrubné zkoušky, které sonda podstoupila v uplynulých měsících neobjevily žádnou závadu. Jde o potvrzení, že všechny systémy byly správně sestaveny a v kosmickém prostoru budou fungovat tak, jak mají.
Docela nedávno jsme publikovali článek o indických vesmírných start-upech. Tento článek se na jejich problematiku dívá trochu z jiného úhlu, z pohledu velkého deníku – Times of India. Rostoucí požadavky na malé a relativně levné satelity povzbudily řadu nových start-upů ke zkoumání oblastí, které byly v Indii doposud doménou státních institucí. Nyní v sektoru vesmírných technologií existuje 15 až 20 start-upů – před lety jich bylo jen pár. Tyto společnosti pracují na řadě řešení, aby náklad i starty byly více ekonomicky příznivé, a také na zlepšení satelitní komunikace. Některé z nich jsou zaměřeny na vývoj pokročilých pohonných systémů. Podle údajů skupiny Tracxn, která provádí průzkumy trhu, se zaposlední tři roky zvýšil tok kapitálu do těchto indických start-upů třikrát. Jen za devět měsíců roku 2019 potom dosáhl 4 mil. USD.
Týden utekl jako voda a je proto čas, zakousnout k obědu nedělní Kosmotýdeník. Dnes se v pravidelném souhrnu událostí uplynulého týdne podíváme, jak dorazila první dokončená kompozitní kostra raketoplánu Dream Chaseru. Kdy bude raketoplán dokončen a kdy poletí poprvé ke stanici, se dozvíte v hlavním tématu. Podiváme se však také na parádní fotografie z historicky prvního výstupu dvou žen do volného prostoru, anebo na fotografie operací s Pathfinderem rakety SLS. Nevynecháme ani další tradiční rubriky a nově představené skafandry. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve čtvrtek 17. října v 17:21 SELČ odstartovala z kosmodromu Si-čchang raketa Dlouhý pochod 3B/G2, která nesla utajenou družici TJSW-4 (Tongxin Jishu Shiyan Weixing – českou transkripcí Tchung-sin Ťi-šu Š‘-jen Wej-sing). U aktuálního startu však není k dispozici mnoho informací o vynášeném nákladu. Když 12. září 2015 odstartovala družice TJSW-1, tvrdily čínské úřady, že tato nová družice bude umístěna na geostacionární dráze, kde má zkoušet nové komunikační technologie. Konkrétně se mělo jednat o zkoušky v pásmu Ka a na širokopásmovou komunikaci na frekvencích 27 a 40 GHz.
Je dost dobře možné, že o japonské družici Tsubame alias SLATS (Super Low Altitude Test Satellite) většina našich čtenářů nikdy neslyšela. Zmínili jsme se o ní vlastně jen v Kosmotýdeníku, když startovala. Jelikož však byla vpravdě výjimečná, věnujeme jí samostatný článek alespoň nyní, kdy byla její mise oficiálně ukončena. Jejím úkolem bylo prověřit, zda dokáže pracovat na supernízké oběžné dráze kolem Země. Při své misi testovala kameru pro snímkování Země a iontovým pohonem bojovala proti silnému odporu zbytků atmosféry ve výšce pouhých 181 kilometrů.
Dnes ve 13:50 našeho času by měl začít 221. výstup do volného prostoru určený ke stavbě a údržbě ISS. Přesto bude unikátní v tom, že se na něj vydají Christina Koch a Jessica Meir. Ještě nikdy nebyla na kosmické vycházce čistě ženská dvojice. Obě astronautky se dobře znají – obě totiž vzešly z výběru nových astronautů v roce 2013. V rámci zhruba šest hodin dlouhého výstupu bude na obě ženy čekat neplánovaná oprava – výměna zhruba stokilové jednotky BCDU, která se stará o nabíjení a vybíjení palubních akumulátorů a která před pár dny přestala fungovat. NASA TV začne vysílat už ve 12:30 a její přenos najdete v tomto článku.
Koncem srpna jsme informovali o tom, že společnost SpaceX přišla o zakázku na vynesení komunikační družice Ovzon-3, která měla startovat ve 4Q roku 2020 na Falconu Heavy přímo na geostacionární dráhu. 13. října uveřejnil Rich Smith na serveru investičního poradenství The Motley Fool svou úvahu o tom, co asi vedlo švédský start-up Ovzon AB ke změně a o tom, co asi je za nabídkou Arianespace. Ovzon-3 je telekomunikační satelit třídy Legion o hmotnosti 1 500 kg, který od července 2019 staví společnost Maxar Technologies. Ovzon AB tuto změnu oznámila ve své finanční zprávě za první polovinu roku 2019. Původně oznámený start se SpaceX měl stát 90 mil. USD, cena startu s Ariane-5ECA nebyla zveřejněna.
Doslova maraton výstupů z Mezinárodní kosmické stanice se svého harmonogramu držel během prvních dvou výstupů. Třetí kosmická procházka plánovaná na středu 16. října, byla dočasně zrušena a místo ní by měl ještě v tomto týdnu proběhnout jiný výstup do volného prostoru. Má se jednat o první čistě ženskou kosmickou vycházku – ta měla podle nedávných plánů proběhnout až 21. října, ale situace v posledních dnech tak trochu překopala plány. Nejbližší výstup totiž bude reagovat na nečekanou komplikaci – úkolem obou žen bude obnovit fungování systému, který se nepodařilo oživit po instalaci nových akumulátorů při prvních dvou výstupech.
V uplynulém měsíci se událo hned několik pozitivních kroků, které zvyšují úroveň naděje, že evropsko-ruská mise Exomars 2020 odstartuje příští rok během letních prázdnin. Její přistání potřebuje dva padáky – každý s vlastním výtažným padáčkem – aby došlo ke zpomalení na potřebnou úroveň. K vystřelení prvního padáku dojde ve chvíli, kdy rychlost klesne z původních 21 000 km/h na 1 700 km/h. Zhruba za 20 sekund se v rychlosti 400 km/h otevře padák druhý. Kilometr nad povrchem se aktivují motory na přistávací plošině Kozáček, které se postarají o přistání. Celá fáze průchodu atmosférou zabere pouhých šest minut.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
