Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.
Evropský kosmodrom v jihoamerickou Kourou se chystá na třetí start letošního roku. Letos už odsud startovala těžká raketa Ariane 5 i středně těžký Sojuz – nyní přichází řada na nejslabší nosič evropské flotily – lehkotonážní raketu Vega. Ta by měla vynést italskou družici PRISMA (PRecursore IperSpettrale della Missione Applicativa) na heliosynchronní dráhu ve výšce 615 kilometrů. Družice o hmotnosti 813 kg nese hyperspektrální optický snímač nové generace. Jako hyperspektrální snímače se označují přístroje schopné sledovat více než 250 spektrálních pásem. Startovat by se mělo zítra, tedy 22. března ve 2:50 SEČ.
Potom, co byly 11. března uveřejněny požadavky NASA na rozpočet pro fiskální rok 2020, vrhli se na něj kritici a přezkoumávají je ze všech stran. Následující připomínky byly shrnuty ve článku Jeffa Fousta ve SpaceNews. Návrh požaduje pro agenturu 21,02 miliardy USD – to je pokles o 480 mil. USD oproti schválenému rozpočtu pro letošní rok. Toto snížení není ale rozprostřeno rovnoměrně mezi všechny direktoráty NASA. Pro vědecké programy je požadováno 6,3 miliardy USD, o 600 mil USD méně než letošní skutečnost. To mj. zahrnuje 30% snížení financí pro astrofyzikální programy (mimo JWST, který je financován v jiné kapitole rozpočtu), vyloučení vzdělávacích programů, stejně tak jako odložení prací na pokročilé verzi SLS. Návrh rozpočtu nabízí něco jako déjà vu – druhým rokem v řadě předpokládá rušení teleskopu WFIRST, třetím rokem v řadě chce zrušit mise věd o Zemi – PACE, CLARREO a Pathfinder pro ISS. NASA se tím prý snaží ušetřit více než půl miliardy USD (ve srovnání s rokem 2019).
Kosmická loď Orion má jednou vynášet do vesmíru astronauty, je tedy logické, že potřebuje spolehlivý systém, který by v případě nehody nosné rakety odnesl kabinu s posádkou pryč. Orion bude k tomuto účelu využívat záchrannou věžičku, což je obecné označení pro konstrukci, kterou používaly třeba lodě z programu Apollo, nebo Sojuzy. Na záchranné věžičce Orionu bude motorů hned několik, každý s jiným účelem. Na první pohled největší plameny šlehají z abort motoru, který by se postaral právě o odnesení lodi pryč. O manévrování a orientaci sestavy v prostoru při této činnosti se postará Attitude Control Motor (viz náhledová fotka článku) a závěrečnou separaci věžičky a lodi obstará Jettison Motor. Dnes od 18:50 SEČ bychom se měli dočkat statického testovacího zážehu Attitude Control Motoru.
Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.
První soukromá mise k Měsíci, izraelský lander Beresheet provedl poslední zážeh před dvěma týdny. Tehdy hořel motor 152 sekund a jeho činnost protáhla dráhu do elipsy s nejvzdálenějším bodem ve výšce 270 000 km. Dnes přišel čas na třetí korekční zážeh. Motor se zapálil ve 13:30 SEČ a hořel pouze 60 sekund. Stačilo to však na to, aby se nejvzdálenější bod oběžné dráhy od Země, tedy apogeum, dostal do vzdálenosti cca. 405 000 kilometrů. V tuhle chvíli bude následovat téměř dvoutýdenní fáze s vypnutým motorem – nebeská mechanika se postará o to, že se Beresheet 4. dubna dostane k Měsíci. Pak přijde mimořádně důležitý zážeh pro vstup na oběžnou dráhu kolem Měsíce následovaný samotným přistávacím zážehem.
Pravidelní čtenáři moc dobře vědí, že Elon Musk rád používá Twitter ke sdílení zajímavých informací. Jednou za čas dostane povídavou náladu a do internetového éteru vypustí větší množství informací. Něco podobného se stalo včera večer našeho času a příval novinek se týkal testovacího zařízení Starship Hopper, které firma buduje na jihotexaské základně Boca Chica. Jako obvykle jsme se dozvěděli celou řadu novinek, z nichž minimálně některé jsou hodně překvapivé – třeba ta, že už se staví orbitální testovací exemplář. Ale pojďme postupně.
Sny o letadle, které by dokázalo cestovat do kosmu, jsou již opravdu staré. V průběhu druhé světové války přišel raketový inženýr s českými kořeny Eugen Sänger s myšlenkou kosmického bombardéru Silbervogel (Stříbrný pták), ten se však nikdy nepřesunul z rýsovacích prken do reality. Tam by se však mohl konečně posunout koncept letadla Skylon, který by díky svému unikátnímu pohonu měl být schopen létat do kosmu. Tento, prozatím nepilotovaný letoun, bude schopen dosáhnout oběžné dráhy bez jakýchkoliv přídavných motorů – jedná se tedy v podstatě o jednostupňový systém (Single Stage To Orbit, SSTO), který se v dosavadní historii kosmonautiky zatím nepovedlo realizovat.
Americká sonda OSIRIS-REx obíhá kolem planetky Bennu ve výšce zhruba 1,8 kilometru nad povrchem. 25. února se jí podařilo pořídit tři snímky severní polokoule, které Vám dnes představíme. Jeden snímek má širší zorné pole a další dva jsou detailnější – důležité je, že tyto podrobnější snímky najdeme uvnitř oné větší fotky. Pod tímto odstavcem najdete složenou koláž, která vlevo obsahuje snímek se širším zorným polem. Pořídila jej kamera MapCam a zachycuje oblast širokou 180 metrů, která je poseta mnoha kameny a balvany. Přesto se tu najdou i místa, která mají kamenů mnohem méně a je v nich naopak více regolitu. NASA pro ně používá výraz ponds, což můžeme do češtiny přeložit jako rybníčky. S trochou fantazie jejich relativně hladký povrch skutečně evokuje vodní hladinu.
V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech, si uděláme výlet do České republiky, k umění a do CERNu a to vše v rámci jediného hlavního tématu, které se bude věnovat jednomu pokročilému detektoru částic a falšování uměleckých děl. V dalších tématech se zaměříme na založení portugalské kosmické agentury, pokroky v přípravě Starhopperu od společnosti SpaceX, nebo se vypravíme na Mars. Přeji vám hezké čtení a dobrou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.