Třetí člen mise PAM-6
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po dlouhých třech měsících půstu se vrací Kosmoschůzka. Poslední středa v měsíci, kdy se tato akce tradičně koná, tentokrát vychází na 24.6.2020. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). V úvodu vás budou čekat kosmonautické aktuality od Jiřího Myšky. Poté se bude Michal Václavík věnovat jedné z největších událostí pilotované kosmonautiky za poslední dobu a sice letu lodi Crew Dragon s lidmi na palubě. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Další kosmický týden je za námi a před vámi je nyní nejaktuálnější vydání pravidelného souhrnu kosmonautického dění v uplynulých dnech. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme hodně daleko v prostoru a čase. Budeme se totiž trochu otírat o astronomii a podíváme se na jednu mladou a velmi zajímavou neutronovou hvězdu! V dalších tématech zamíříme na Floridu, kde budeme sledovat přesun rakety Atlas V určené pro očekávaný náklad, anebo se podíváme na balení vozítka Perseverance před jeho odletem na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dlouhé měsíce (tedy spíše roky) jsme se na našem webu průběžně věnovali strukturálním zkouškám jednotlivých dílů rakety SLS – a nyní se tato kapitola blíží ke svému konci. Z celé řady testů totiž zbývá jen poslední, při kterém inženýři na Marshallově středisku v Hunstville, stát Alabama, posunou zátěž testovací kyslíkové nádrže centrálního stupně až na její limity. V zájmu výzkumu totiž dojde k destrukci testovacího kusu, který je konstrukčně shodný s letovými exempláři. Nádrž je uzavřena ve speciální konstrukci, která připomíná klec a při zkoušce na ni budou působit hydraulické systémy. Ty ji budou stlačovat, natahovat a ohýbat, aby bylo možné zjistit, jaký tlak vydrží. Aplikované síly simulují zátěž, kterou skutečné nádrže zažijí při startu. Během zkoušky bude nádrž z bezpečnostních důvodů naplněna vodou, která bude simulovat kapalný kyslík použitý ve skutečné raketě.
Kromě v nadpisu zmíněné snímkovací družice letěly ve středu na raketě Dlouhý pochod 2D ještě dvě malé družice jakožto sekundární náklad. Nosič odstartoval v 9:19 našeho času z kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severozápadě Číny. Tento start (15:19 místního času) byl 14. čínským pokusem o kosmický let v roce 2020, přičemž dva z nich skončily neúspěchem. To se však aktuální mise netýká. Státní zpravodajská agentura Xinhua uvedla, že dvoustupňový nosič dopravil na oběžnou dráhu snímkovací družici Gaofen 9-03, která se využije „především pro průzkum pevniny, plánování měst, rozhodování o vlastnických právech, navrhování silniční sítě, odhadech úrody, prevenci katastrof a potlačení jejich následků.“
Rover Perseverance byl uzavřen do ochranného pouzdra, které se postará, aby se citlivému vozítku nic nestalo během vstupu do atmosféry Marsu. Šestikolové vozítko bylo již dříve v čisté místnosti Kenneddyho střediska spojeno se sestupným modulem. Navzdory omezením kvůli pandemii koronaviru technici připojili sestavu roveru a sestupného modulu k zadnímu aerodynamickému krytu a následně mohl být připojen přeletový modul. V této fázi byly do útrob vozítka instalovány superčisté trubičky pro uložení vzorků určených k dopravě na Zemi. Po jejich instalaci se mohlo přikročit k instalaci tepelného štítu o průměru 4,5 metru, který bude muset při vstupu do atmosféry Marsu odolávat spalujícím teplotám. Rover tak byl definitivně uzavřen ve své ochranné schránce. Náhledový snímek tohoto článku je tedy poslední fotkou vozítka, kdy jej v celé kráse spatřily lidské oči přímo. Na snímku je navíc vidět, že kola už nemají ochranné návleky.
Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.
Dnes se po delší pauze opět podíváme na to, jak trávili den členové Mezinárodní kosmické stanice – konkrétně se zaměříme na úterý 16. června. Jako obvykle se sluší poznamenat, že v textu nejsou zmíněny všechny experimenty, které na ISS probíhají – těch jsou desítky, ba dokonce stovky. Články v tomto seriály netvoří kompletní výčet činností posádky na palubě Mezinárodní kosmické stanice – spíše ukazují pestrost činností, které na posádku čekají a rozličnost vědeckých experimentů, které jsou na ISS k dispozici.
Když jsme loni v létě informovali o výběru společnosti Northrop Grumman pro vývoj obytného a logistického modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost), uvedli jsme, že v souladu s federálními nařízeními o akvizicích má tato firma omezenou pravomoc okamžitě zahájit práce na naléhavých požadavcích souvisejících s HALO, ale že smluvní podmínky budou teprve sjednány. Na tento krok došlo nyní – v tiskové zprávě z 5. června NASA oznámila přidělení kontraktu.
Španělská družice pro snímkování Země ve vysokém rozlišení pojmenovaná SEOSAT-Ingenio je momentálně v madridské hale firmy Airbus, ale již brzy se vydá na cestu. Zkoušky a závěrečná technická zhodnocení ukázaly, že je připravena na přesun na evropský kosmodrom v Jižní Americe. Jde o další důležitý krok na cestě ke startu na raketě Vega. Tato družice pomůže lépe sledovat komplexnost jevů na naší planetě, zvláště pak ve vztahu ke globálním změnám. Jak se data z družic snímkujících Zemi používají stále více, roste poptávka po výrazně detailnějších snímcích.
Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.