AeroVironment
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká sonda Dawn přinesla vědcům nevídané detailní pohledy na trpasličí planetu Ceres, která obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. V říjnu 2018, kdy se mise chýlila ke konci, prolétávala Dawn méně než 35 kilometrů nad terénem. Její přístroje tak mohly pořídit mimořádně detailní měření povrchu pod sondou včetně tajemných světlých oblastí, které Ceres proslavily i mezi laickou veřejností. Už relativně krátce po jejich objevu vědci zjistili, že bílou barvu dávají těmto místům usazeniny uhličitanu sodného (sody na praní). Předpokládalo se, že tyto usazeniny velmi pravděpodobně vytvořila voda, která prosákla na povrch a vypařila se. Soli, které v ní byly rozpuštěné, tu však zůstaly a vytvořily krustu, která dobře odráží světlo. Jenže nikdo neměl jistou odpověď na otázku, odkud se tato tekutina vzala.
Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet a dalších 2100 světů mimo Sluneční soustavu jsou kandidáti čekající na potvrzení. „Teleskop TESS přinesl proud vysoce kvalitních pozorování s cennými daty pro různé vědecké obory,“ popisuje Patricia Boyd, hlavní vědecká pracovnice mise z Goddardova střediska a dodává: „Když nyní mise TESS vstupuje do své nadstavbové části, tak už nyní představuje velký úspěch.“
V posledním Kosmotýdeníku jsme psali o tom, že firmy ULA a SpaceX uspěly v rámci armádního programu NSSL, v rámci kterého si rozdělí více než 30 zakázek v letech 2022 až 2027. Ve stejné době ale obě firmy potkalo ještě jedno potěšující oznámení – obě si je vybrala telekomunikační společnost SES. Rakety Atlas V a Falcon 9 mají v roce 2022 vynést z Floridy čtyři nové telekomunikační družice pracující v pásmu C. Dvě družice postavené firmou Boeing poletí společně na Atlasu V a dvě družice vyrobené firmou Northrop Grumman zase obslouží Falcon 9.
Na Mezinárodní kosmické stanici momentálně pobývá tříčlenná posádka ve složení Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Snížený počet astronautů na palubě ale neznamená, že by posádka neměla čas na vědu. Jak sami uvidíte, věnují se celé řadě experimentů z různých vědeckých oborů. Dnes si popíšeme činnosti, které astronauti prováděli v průběhu pondělka 10. srpna. Jako obvykle u článků v tomto seriálu platí, že se nejedná o kompletní výčet všech obsluhovaných experimentů – těch je mnohem více. Opět se jedná spíše o představení nejzajímavějších kousků.
První americká sonda, která má za úkol odebrat materiál z planetky je nyní ve fázi příprav na sestup k povrchu a odběr vzorků. Již 11. srpna sonda OSIRIS-REx provede druhý nácvik sekvence, která ve finále povede ke kontaktu s povrchem. Pozemní týmy tak budou moci naposledy nanečisto prověřit správné fungování všech systémů před ostrým odběrem, který přijde letos na podzim. Úterní zkouška dostala označení „nácvik Matchpoint“ a bude velmi podobná testu, který sonda provedla 14. dubna. Tehdy byly při nácviku Checkpoint ověřeny první dva manévry sestupu. Nyní bude tato fáze zopakována, ale OSIRIS-REx provede navíc ještě třetí manévr (zážeh Matchpoint). Ve srovnání s dubnovou zkouškou se sonda těsněji přiblíží k odběrné lokalitě Nightingale – než se začne opět vzdalovat, bude od povrchu pouhých 40 metrů.
U různých družic často čteme, že data z nich mohou být využita buďto pro prevenci přírodních katastrof nebo jako prostředek, který po rozsáhlých katastrofách usnadňuje práci záchranářům. Dnes Vám přinášíme jeden konkrétní příklad. Tým NASA označovaný jako ARIA (Advanced Rapid Imaging and Analysis) se zaměřuje na pokročilé rychlé zpracování družicových dat. Ve spolupráci s projektem Earth Observatory ze Singapuru se pustili do analýzy dat z evropské družice Sentinel 1A, která svým radarem zmapovala rozsah ničivé exploze, ke které došlo 4. srpna v libanonském hlavním městě.
Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
S další sobotou se opět hlásí o slovo Vesmírná technika. Jestli se vám minulý díl tohoto pořadu o konstrukci sondy LADEE líbil, máme tu pro vás další. Tentokrát se Michal Václavík zaměřil na vědecké úkoly této sondy a zejména přístroje, kterými jich měla dosáhnout. Hlavní cíl sondy, prozkoumat velmi řídkou měsíční atmosféru, je podrobně rozebrán právě v tomto díle.
15. července 2020 v 15:47 SELČ odstartovala z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) v americké Virginii raketa Minotaur IV (mimochodem upravená mezikontinentální balistická raketa Peacekeeper). V rámci tohoto startu byly na oběžnou dráhu umístěny čtyři utajené družice s kódovým označením USA 305, USA 306, USA 307 a USA 308. Tyto družice se společně s horním stupněm Orion 38 podařilo objevit amatérským „lovcům družic“. Utajené družice se nachází na oběžné dráze, která se nachází ve výšce 570 až 580 kilometrů a vůči rovníku je skloněna o 54°. jejich účel však neznáme a proto můžeme pouze odhadovat na základě dostupných informací. Právě parametry oběžné dráhy jsou jednou z těchto indicií.
Družicové snímky odkáží odhalit mnohé – třeba, že se v Antarktidě nachází o 20 % tučňáčích kolonií více, než se čekalo. Vědci z British Antarctic Survey využili snímky z evropské družice Sentinel-2, na kterých hledali tučňáčí guano, tedy trus. S jeho pomocí dokázali odhalit přítomnost tisíců nelétavých ptáků. Tato data odhalila 11 nových kolonií, z nichž tři byly objeveny již dříve, ale nikdy nebyly jednoznačně potvrzeny. Tento objev tak zvýšil celkový počet kolonií na ledovém kontinentu na 61. Tučňák císařský žije v Antarktidě, která je jednak vzdálená a nepřístupná, ale taky tam teploty klesají k -50°C. Studium kolonií je proto extrémně náročné. I proto začali vědci před deseti lety využívat družicové snímky, na kterých hledali nové kolonie.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.