OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Věřili byste tomu, že je to už rok od chvíle, kdy jsme se společně sešli u historicky prvního Pokecu s kosmonautixem? Letí to, že? Dnes Vás zveme již na třinácté pokračování tohoto formátu, který si i po roce udržuje Váš zájem, což nás těší. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, sejdeme se jako obvykle v osm hodin večer, abychom si společně povídali o aktuálním dění v kosmonautice. Stalo se toho hodně a budete to vy, kdo rozhodne o tom, co přesně se bude řešit. Pokud tedy máte čas a chuť, přijměte, prosím, naše pozvání na přátelské povídání, které bude trvat zhruba dvě hodiny.
SpaceX provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon, Boeing dovedl neúspěšnou testovací misi OFT alespoň k bezpečnému přistání. Je jasné, že pomyslný souboj o to, kdo dopraví na ISS první astronauty v soukromé lodi, míří do finále. Kolem celé situace je ale stále až příliš mnoho otazníků – kdy proběhnou obě pilotované testovací mise? Bude muset Boeing opakovat nepilotovanou testovací misi? Dočká se Crew Dragon prodloužené pilotované testovací mise? Jak se bude posádka na ISS v dalších měsících střídat během tohoto přechodného období? Definitivní odpovědi na tyto otázky sice zatím nikdo nezná, ale na konci tunelu se začíná objevovat světlo. O informace o aktuálním vývoji celé složité situace, se s námi podělil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Poté, co tlaková zkouška testovacího exempláře Starship Mk1 skončila vloni v listopadu explozí spodní části, rozhodla se SpaceX zapracovat na kvalitě svarů. Než se pustí do svařování dalších prototypů, chce si ověřit odolnost konstrukce na menších projektech. V polovině ledna jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o testovacím zařízení Bopper (Baby StarPopper), což byla testovací nádrž, kterou SpaceX postavila na základně Boca Chica a následně na ní provedla tlakovou zkoušku. Bopper praskl při tlaku 7,1 baru, což je víc, než očekávané podmínky při letu (6 barů). Pro pilotované mise se ale většinou používá bezpečnostní faktor 1,4 – nádrž by tedy měla odolat tlaku 8,5 baru. Elon Musk se vyjádřil, že to je dosažitelné použitím přesnějších dílů a s lepšími podmínkami sváření. Nyní se ukázalo, že měl pravdu.
Ach to počasí! Lamentujeme na něj ať už je teplo nebo zima. Fanoušky kosmonautiky zase rozmary počasí (klidně na druhém konci světa) trápí tím, že způsobují odklady startů kosmických raket. Třeba jako v aktuálním případě, kdy na floridské rampě číslo 40 stojí Falcon 9, pod jehož aerodynamickým krytem se ukrývá dalších šedesát družic systému Starlink. Start byl už několikrát odložen kvůli počasí – ať už šlo o nevhodné podmínky v místě startu, velmi silný výškový vítr, nebo o drsné počasí v místě, kam má přistávat první stupeň. Ve středu přichází další pokus – SpaceX chce startovat v 15:06 SEČ.
Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.
Výzkumná platforma Bartolomeo, kterou postavila společnost Airbus pro Mezinárodní kosmickou stanici, dorazila na Kennedyho kosmické středisko na Floridě. Tento přesun znamená významný milník k něčemu, co doposud v kosmickém prostoru nebylo možné. Až se po březnovém startu připojí k Mezinárodní kosmické stanici, stane se z něj první komerční výzkumná platforma připojená k ISS. Celý projekt zafinancovala společnost Airbus a jeho provoz bude podporovat i Evropská kosmická agentura. Na této platformě může být umístěno až 12 různých zařízení, která budou mít zajištěné dodávky energie a přenos dat na Zemi.
Ke startu Falconu 9 mělo podle původních odhadů dojít už minulý týden v úterý, ale kvůli extrémně špatnému počasí v oblasti přistání prvního stupně SpaceX raději start odložila. Není se co divit – už teď je dražší družice Starlink vynést než je vyrobit. Firma se proto snaží nenavyšovat náklady na start tím, že by se nepokusila o záchranu nejdražší části rakety – prvního stupně. Start byl tedy odložen na páteční odpoledne, ale kvůli přetrvávajícím problémům s počasím firma opět posunula start – tentokrát na pondělí (přesněji 15:49 našeho času) a my Vás v tomto článku zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu. Ale pozor, ani dnes to s počasím nevypadá dobře – tentokrát zlobí výškový vítr a meteorologové dávají pro místo startu jen padesátiprocentní pravděpodobnost.
Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 29.1.2020, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část lednové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude zabývat velkými kosmickými loděmi a ve třetí přednášce se dozvíte, co zajímavého se bude dít letošní rok v kosmonautice.
Akce začíná v 17:30.
Právě pro vás vychází Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na sondu Solar Orbiter, která se pomalu chystá na vynesení a jejíž přípravy ke startu trochu zkomplikoval nárazový vítr na Floridě. Další témata, kterým se budeme věnovat, jsou například výroba dalších testovacích nádrží pro připravovanou loď Starship, či stavba nové rampy pro malou raketu Electron, anebo se podíváme do Plzně na nově vznikající družici Pilsen Cube II. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Luca Parmitano a Andrew Morgan – astronauti z Itálie a USA vystoupili v uplynulých měsících třikrát do volného prostoru, aby opravili nesmírně složitý vědecký přístroj, který nikdy nebyl stavěný na to, aby se ve vesmíru opravoval. Sám Luca Parmitano trefně přirovnával činnosti astronautů k operaci mozku – maximální přesnost, omezený pracovní prostor, použití speciálních nástrojů vytvořených pouze pro tento úkol, to byly hlavní znaky všech výstupů při kterých astronauti instalovali čerpadlo chladicího média, řezali a napojovali drobné trubičky, aby se mohl do aktivní služby vrátit přístroj AMS-2 studující kosmické záření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.