NASA
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Společnost The Exploration Company jedná o akvizici společnosti Orbex, britského vývojáře malých nosných raket, která se údajně nachází ve finančních potížích.
Australský výrobce nosných raket a družic Gilmour Space Technologies získal dosud největší výši financování na rozšíření výroby raket a kosmických lodí.
Francouzský výrobce sledovačů hvězd a kamer Sodern expanduje do Spojených států s novým výrobním závodem v Coloradu.
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
Společnost Eutelsat podepsala dohodu s francouzským startupem MaiaSpace o vynesení některých ze svých družic OneWeb v rámci doplňování počtu.
Americké vesmírné síly ukončily průzkumné úsilí o přidání menších a levnějších navigačních družic k posílení globálního pozičního systému (GPS) a odložily tak program, který byl označen za prioritní.
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pátek 10. dubna se kolem Země prosmýkly hned dvě sondy (evropská MPO a japonská MMO alias Mio) a ještě k tomu přeletový modul MTM. Řeč je samozřejmě o jedné jediné sestavě, která míří na misi BepiColombo. Kamery MCAM během tohoto průletu nelenily a pořizovaly snímky naší planety. Dva animované gify, které Vám dnes přinášíme, vznikly 9. dubna (tedy den před průletem) a v den průletu. Můžete se tedy těšit jak na postupné zvětšování Země, tak i na průlet v těsné blízkosti naší planety.
Hlavní náplní minulého dílu byla informace přidruženého administrátora NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Douga Loverra o oddělení pilotované mise Artemis III od projektu lunární orbitální kosmické lodě Gateway. V článku jsme se pokusili shromáždit dostupné informace o aktuálním stavu hardwaru mise, jejímž cílem je pokusit se o co nejdřívější pilotované přistání na Měsíci po více než padesátileté přestávce. Gateway zůstává i po vyvedení z kritické cesty pro Artemis III klíčovou součástí dlouhodobého programu Artemis. Po přehodnocení má revidovaný plán zaměřit Gateway víc pro přípravu budoucího vyslání lidí k Marsu. Gateway jako předobraz meziplanetární kosmické lodě má být dokonce využita pro analogickou misi na Mars, jejíž průběh má být maximálně realistický, aniž by loď musela opustit oběžnou dráhu Měsíce.
Spolehlivý čínský nosič měl včera vynést z kosmodromu Si-čchang indonéskou telekomunikační družici Nusantara Dua (Palapa-N1). Ke startu došlo ve čtvrtek ve 13:48 SELČ, ale kvůli anomálii na třetím stupni se nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy a náklad byl zničen. Družice vážící 5500 kg měla zvládat datový průtok 9,5 gigabitů za sekundu, k čemuž jí sloužilo 250 transpondérů v pásmu C. Nová družice měla v červnu nahradit stárnoucí družici Palapa-D, která je umístěna nad 113. stupněm východní délky. Její signál tedy měl pokrýt oblast Austrálie i Tichého oceánu v okolí Asie.
Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto
planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa, že sonda bude vcelku na orbite Marsu do apríla. Tento čas sa využije hlavne na snímanie vopred zvolených pristávacích oblastí
Dnes dopoledne jsme byli svědky úspěšného startu nosné rakety Sojuz 2-1a, která poprvé vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz. Konkrétně šlo o Sojuz MS-16, který ve svých útrobách ukrýval tříčlennou posádku – Anatolije Ivanišina a Ivana Vagnera z Ruska a Chrise Cassidyho z USA. Loď dosáhla správné oběžné dráhy a mohla tak začít pronásledovat ISS. Po rychlém letovém profilu dorazí ke stanici už pouhých šest hodin po startu – plánované připojení na staniční modul Poisk je plánováno na čtvrtek v 16:16 SELČ, ale jako obvykle se tento plán může o pár minut změnit. Budeme rádi, když se připojíte k našemu komentovanému přenosu.
Vědci, kteří analyzují data z evropské družice Sentinel-5P si všimli výrazného úbytku koncentrací ozonu nad Arktidou. Nezvyklé atmosférické podmínky včetně nezvykle nízkých teplot ve stratosféře vedly k poklesu úrovně ozonu, takže vznikla „ozonová minidíra“. Ozonosféra je přirozená ochranná vrstva tohoto plynu, která se nachází ve stratosféře. Stará se o ochranu života na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce, které by jinak způsobovalo rakovinu či šedý zákal, ale přinášelo by i další negativní vlivy na přírodu.
Dva Rusové (Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner) a jeden Američan (Chris Cassidy) tvoří posádku kosmické lodě Sojuz MS-16, která má startovat už ve čtvrtek v 10:05 našeho času. Tento start bude zajímavý hned z několika důvodů. Je to třeba první start pilotované lodě Sojuz na modernější raketě Sojuz 2-1a. Samotná posádka se musela několik týdnů před startem obměnit a navíc dokud NASA neuzavře s Roskosmosem další dohodu, půjde o poslední smluvně zajištěný let amerického astronauta v ruské lodi. Přijměte proto naše pozvání na živě a česky komentovaný přenos.
První letový test lodi Starliner nedopadl podle očekávání. Loď od Boeingu se kvůli chybě časovače nedostala na správnou dráhu a přišla tak o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Musela se tedy předčasně vrátit na pevnou zemi. Během mise se podařilo otestovat některé systémy, ale při následném vyšetřování se ukázalo, že loď měla problémů více. Velmi často se objevovaly otázky, zda ve světle těchto událostí dojde k opakování nepilotované testovací mise OFT (Orbital Flight Test). Jak Boeing tak i NASA dlouho opakovaly, že na rozhodnutí je zatím čas. Nyní již oficiálně víme, že Starliner si tuto misi zopakuje.
Americké a ruské lodě budou i v tomto měsíci vozit na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i posádku, aby orbitální laboratoř mohla fungovat i ve dvacátém roce nepřerušené lidské přítomnosti na oběžné dráze – a to vše navzdory eskalující pandemii COVID-19 na naší planetě. Minulý čtvrtek byla roboticky na vnější plášť stanice nainstalována nová evropská platforma, takže vědci budou moci snad již brzy využít nové místo pro instalaci vědeckých přístrojů – ať už sledují zemi či vesmíru. NASA zatím prohlásila, že udržení provozu ISS řadí mezi nejvyšší priority – zatímco ostatní programy agentura kvůli pandemii omezuje.
Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.