LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dva dny poté, co se americká sonda OSIRIS-REx dotkla povrchu planetky Bennu, se pozemní specialisté 22. října dočkali snímků, které ukazují, že sonda odebrala více než dost materiálu. Minimální požadavek na množství materiálu je 60 gramů, v maximálním případě je hlava schopna pojmout dva kilogramy povrchového materiálu. Sonda podle plánu pořídila fotografie odběrné hlavy pomocí kamery SamCam. Hlava byla nafocena v různých pozicích, aby bylo možné dobře zhodnotit množství odebraného materiálu. Když si vědci prohlédli obdržené fotky, tak zjistili, že odběrná hlava je plná materiálu. Některé úlomky dokonce z přeplněného prostoru hlavy TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) pomalu odletují. Prvotní teorie hovoří o tom, že tyto kousky prošly skrz malou mezeru pod mylarovou klapkou, kterou si můžeme představit jako pohyblivé víko odběrného zařízení. Tato klapka je zřejmě lehce nadzvednutá nějakým větším zachyceným kamenem.

O roveru Perseverance se toho v minulých týdnech a měsících napsalo hodně. Ale i přesto se čas od času najde zajímavost, která buďto dříve zapadla, nebo jsme o ní nevěděli. Stejné je to i s tématem dnešního článku. 3D tisk dnes má má většina lidí spojený s plastovými výrobky a domácími nadšenci. Tento obor však má mnohem pestřejší možnosti – od rozsahu materiálů až po využitelnost. Kromě jiného se 3D tisk stále častěji prosazuje i v kosmonautice. Skoro se až chce říct: „Jestli chcete na vlastní oči vidět sci-fi v akci, navštivte moderně vybavenou dílnu.“ V nich velmi pravděpodobně najdete 3D tiskárny, které jsou schopné vytvořit téměř jakýkoliv tvar potřebujete. Tuto metodu rozvíjí i NASA, která chce 3D tisknout raketové motory, ale třeba i obydlí na Měsíci či Marsu.

Na čtvrteční podvečer (18:14 SELČ) chystá SpaceX start rakety Falcon 9. Ta by měla z floridské rampy číslo 40 vynést již čtrnáctou porci ostrých družic Starlink. Pokud se dnes start podaří, padnou hned dva rekordy – nejrychlejší opakované použití prvního stupně a nejkratší čas mezi statickým zážehem a startem. Proč však v nadpisu hovořím o nejistém startu? Inu předpověď počasí dává jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Z přístavu navíc nevypluly lodě GO Ms Tree a GO Ms Cheif, které chytají kryty. Jedna má z minula poškozenou síť, druhá problémy s anténou. Obě poloviny krytu jsou nové, takže by byla škoda se jich zbavit. Uvidíme tedy, jak SpaceX celou situaci vyřeší. Pokud se poletí, bude připraven náš tradiční komentovaný přenos.

Při prvním pokusu o odběr vzorků z planetky Bennu pořídila sonda OSIRIS-REx celou řadu fotografií. Ty nemohly být odeslány během sestupu a pozemní týmy musely čekat několik hodin. V průběhu dne však začaly fotky přicházet. Fotky už umožnily vytvořit časosběrná videa, ale další snímky ještě dorazí. Tyto obrázky nemají sloužit pouze k tomu, aby se jimi kochala veřejnost. Pro vědce představují mimořádně cenný prostředek k detailnímu zkoumání planetky Bennu. Fotky ocení také inženýři, kteří mohou pečlivě sledovat všechny kroky spojené s odběrem vzorků.

Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.

Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.

Americká sonda OSIRIS-REx se vydala do kosmického prostoru na raketě Atlas V 8. září 2016 a od konce roku 2018 obíhá kolem planetky Bennu. Za necelé dva roky ji stihla nafotit zdálky i zblízka, provedla také chemická měření a mnoho dalších výzkumů, které vědcům rozšíří znalosti o planetkách. Dnes však přichází vrchol celé mise – sonda se vydá k povrchu, aby se 12 minut po naší půlnoci (tedy už ve středu) dotkla povrchu a zkusila z něj odebrat možná i několik set gramů materiálu, který je určen k dopravě na Zemi, kde bude pečlivě analyzován. V tomto článku budeme celý proces bedlivě sledovat v psaném online přenosu.

Od minulého dílu uplynul měsíc a je tedy čas na další souhrn testů centrálního stupně SLS na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku. Jak jsme uvedli, 13. září byl dokončen test 5, který byl zaměřen na ověření činnosti systému řízení vektoru tahu motorů RS-25. Trysky motorů byly nejprve nakláněny v jedné ose a později v kruhu v rozsahu 8°. Následující test 6 byl dokončen 5. října poté, co kontrolní týmy provedly simulované 48hodinové odpočítávání zahrnující simulované plnění paliva a tlakování nádrží.

Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V neděli ve 14:25 by měl z floridské rampy 39A odstartovat Falcon 9 s šedesáti družicemi Starlink. Těšit se můžeme na šesté použití prvního stupně – zatím jsme něco podobného zažili jen jednou. A čeká nás také premiéra – vůbec poprvé budou obě poloviny aerodynamického krytu použity potřetí. Tímto startem navíc začne měsíc dlouhé období, ve kterém bychom se mohli dočkat rovnou sedmi startů raket Falcon 9. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.