Voyager Technologies
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.
Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.
Společnost Firefly Aerospace plánuje koncem léta představit modernizovanou verzi své rakety Alpha, protože zaznamenává silnou poptávku na jejívyužití, zejména pro aplikace v oblasti národní bezpečnosti.
Společnost Starcloud se snaží získat nejméně 200 milionů dolarů v rámci transakce, která by zdvojnásobila hodnotu startupu zaměřeného na orbitální datová centra na přibližně 2,2 miliardy dolarů.
NASA plánuje zvýšit celkovou hodnotu kontraktu na mise robotických přistávacích modulů na Měsíci, aby podpořila navrhovaný nárůst letů, které podpoří plány agentury na výstavbu měsíční základny.
Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (National Geospatial-Intelligence Agency) otevírá více svých programů komerčním dodavatelům, protože usiluje o rychlejší přístup k družicovým datům a analýzám založené na umělé inteligenci.
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 11,8 milionu dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi s využitím standardu rádiového datového spojení Link-182, který byl přijat pro plánovanou síť pro přenos dat MILNET.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Technici na Kennedyho středisku pracují na připojení adaptéru, který při misi Artemis I zajistí spojení lodí Orion s nosnou raketou SLS. Tento krok je také jedním z posledních velkých úkolů, které proběhnou v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building, než dojde k integraci Orionu na nosnou raketu. Tzv. Spacecraft adapter má kuželovitý tvar a na níže hlavním snímku tohoto článku se nachází ve spodní části sestavy. Jeho horní část se připojuje ke spodnímu okraji evropského servisního modulu lodi Orion a jeho spodní část se později připojí k jinému adaptéru, který bude připojen k horní části stupně ICPS.
Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.
Rakety SLS teprve čekají na svou premiéru, ale inženýři už nyní pomýšlejí na jejich další vývoj. Ten bude probíhat na několika frontách a se změnami se počítá i u pomocných urychlovacích stupňů. Ty budou zpočátku využívat tuhé pohonné látky, ale po několika letech přijde jejich vylepšená verze – zatím však není s jistotou rozhodnuto, zda půjde o motory na tuhé či kapalné pohonné látky. Aby se mohli inženýři dobře rozhodnout, potřebují k tomu informace, které získají prostřednictvím zkoušek. Dnes se proto podíváme na záznam jednoho takového testu.
Americká sonda Dawn přinesla vědcům nevídané detailní pohledy na trpasličí planetu Ceres, která obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. V říjnu 2018, kdy se mise chýlila ke konci, prolétávala Dawn méně než 35 kilometrů nad terénem. Její přístroje tak mohly pořídit mimořádně detailní měření povrchu pod sondou včetně tajemných světlých oblastí, které Ceres proslavily i mezi laickou veřejností. Už relativně krátce po jejich objevu vědci zjistili, že bílou barvu dávají těmto místům usazeniny uhličitanu sodného (sody na praní). Předpokládalo se, že tyto usazeniny velmi pravděpodobně vytvořila voda, která prosákla na povrch a vypařila se. Soli, které v ní byly rozpuštěné, tu však zůstaly a vytvořily krustu, která dobře odráží světlo. Jenže nikdo neměl jistou odpověď na otázku, odkud se tato tekutina vzala.
Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet a dalších 2100 světů mimo Sluneční soustavu jsou kandidáti čekající na potvrzení. „Teleskop TESS přinesl proud vysoce kvalitních pozorování s cennými daty pro různé vědecké obory,“ popisuje Patricia Boyd, hlavní vědecká pracovnice mise z Goddardova střediska a dodává: „Když nyní mise TESS vstupuje do své nadstavbové části, tak už nyní představuje velký úspěch.“
V posledním Kosmotýdeníku jsme psali o tom, že firmy ULA a SpaceX uspěly v rámci armádního programu NSSL, v rámci kterého si rozdělí více než 30 zakázek v letech 2022 až 2027. Ve stejné době ale obě firmy potkalo ještě jedno potěšující oznámení – obě si je vybrala telekomunikační společnost SES. Rakety Atlas V a Falcon 9 mají v roce 2022 vynést z Floridy čtyři nové telekomunikační družice pracující v pásmu C. Dvě družice postavené firmou Boeing poletí společně na Atlasu V a dvě družice vyrobené firmou Northrop Grumman zase obslouží Falcon 9.
Na Mezinárodní kosmické stanici momentálně pobývá tříčlenná posádka ve složení Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Snížený počet astronautů na palubě ale neznamená, že by posádka neměla čas na vědu. Jak sami uvidíte, věnují se celé řadě experimentů z různých vědeckých oborů. Dnes si popíšeme činnosti, které astronauti prováděli v průběhu pondělka 10. srpna. Jako obvykle u článků v tomto seriálu platí, že se nejedná o kompletní výčet všech obsluhovaných experimentů – těch je mnohem více. Opět se jedná spíše o představení nejzajímavějších kousků.
První americká sonda, která má za úkol odebrat materiál z planetky je nyní ve fázi příprav na sestup k povrchu a odběr vzorků. Již 11. srpna sonda OSIRIS-REx provede druhý nácvik sekvence, která ve finále povede ke kontaktu s povrchem. Pozemní týmy tak budou moci naposledy nanečisto prověřit správné fungování všech systémů před ostrým odběrem, který přijde letos na podzim. Úterní zkouška dostala označení „nácvik Matchpoint“ a bude velmi podobná testu, který sonda provedla 14. dubna. Tehdy byly při nácviku Checkpoint ověřeny první dva manévry sestupu. Nyní bude tato fáze zopakována, ale OSIRIS-REx provede navíc ještě třetí manévr (zážeh Matchpoint). Ve srovnání s dubnovou zkouškou se sonda těsněji přiblíží k odběrné lokalitě Nightingale – než se začne opět vzdalovat, bude od povrchu pouhých 40 metrů.
U různých družic často čteme, že data z nich mohou být využita buďto pro prevenci přírodních katastrof nebo jako prostředek, který po rozsáhlých katastrofách usnadňuje práci záchranářům. Dnes Vám přinášíme jeden konkrétní příklad. Tým NASA označovaný jako ARIA (Advanced Rapid Imaging and Analysis) se zaměřuje na pokročilé rychlé zpracování družicových dat. Ve spolupráci s projektem Earth Observatory ze Singapuru se pustili do analýzy dat z evropské družice Sentinel 1A, která svým radarem zmapovala rozsah ničivé exploze, ke které došlo 4. srpna v libanonském hlavním městě.
Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.