Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pokud si myslíte, že bude konec měsíce klidný, pak se mýlíte. Firmy a agentury nám na konec června přichystaly opravdu slušnou porci zajímavých událostí. Dnes ve 20:56 má startovat Falcon 9 a už o několik hodin později – 30. června v 1:27 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2-1a. Jejím nákladem bude bezpilotní nákladní loď Progress MS-17, která veze náklad na Mezinárodní kosmickou stanici. Čas je to pro středoevropany sice velmi nepříjemný, ale přesto Vás všechny srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Letos v lednu si SpaceX při misi Transporter 1 připsala rekord v počtu najednou vypuštěných družic (143 kusů). Teď nás čeká mise Transporter 2, která sice rekord nepřekoná, ale i tak si zaslouží pozornost. Je totiž atraktivní hned z několika důvodů. Bude to teprve potřetí, kdy Falcon 9 poletí z Floridy na polární dráhu. První stupeň bude použit poosmé a pokusí se přistát na pevnině, což taky není běžný stav. Start se musel o několik dní odložit, ale momentálně je plánován na 29. června ve 20:56 našeho času. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

Kontrakt na výzkum a vývoj za 30 milionů dolarů od americké armády na vytvoření zařízení, které by podpořilo koncept rychle vypustitelné družicové sítě pro poskytnutí efektivnějšího datového přenosu pro vojáky v akci získala společnost Iridium. Výsledné zařízení má být využito na zatím neupřesněné komerční družicové síti a má fungovat nezávisle na aktuálně fungující síti společnosti Iridium. Cílový partner zatím nebyl oznámen, ale nedá se vyloučit spolupráce s některým velkým hráčem na tomto poli. Nejde přitom jen o projekt Starlink od SpaceX, ale i o sítě OneWeb, Project Kupier od Amazonu nebo program firmy ViaSat.

Vědci z University of Michigan vymysleli nový způsob, jak využít data z družic ke sledování pohybu drobných plastových částic v oceánech. Takzvané mikroplasty vznikají, když se plastový odpad v oceánech rozpadá vlivem slunečního záření a pohybu vln. Tyto malé plastové šupinky škodí mořským organismům i celým ekosystémům. Mikroplasty se mohou dostat stovky i tisíce kilometrů od původního zdroje – nesou je totiž mořské proudy. Je tedy složité je sledovat a odstranit. Aktuálně jsou tedy hlavním zdrojem informací o pozicích mikroplastů rybářské lodě, které chytají do sítí plankton a s nimi zachytí i mikroplasty.

Cenná data z družic pozorujících naši planetu proudí na Zemi velkou rychlostí díky (jak ESA říká) nejpokročilejší komunikační síti, jaká kdy vznikla. Denní i noční snímky z radarů, multispektrální fotky vegetace ve vysokém rozlišení, údaje o pevnině i vodních plochách, vodních tocích i pobřežních oblastech, nebo informace pro mimořádné události – to vše proudí na Zemi téměř v reálném čase. Čtveřice družic na nízké oběžné dráze již provedla více než 50 000 datových spojení s dvojicí geostacionárních komunikačních družic, které jsou součástí evropského programu EDRS (European Data Relay System).

Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA udělala další krok vstříc premiérovému startu rakety SLS. Na Kennedyho středisku v ikonické hale VAB připojila ke vznikajícímu prvnímu exempláři tohoto nosiče další díl – adaptér, který spojí centrální a horní stupeň rakety (který má být mimochodem usazen během příštího týdne). Pozemní týmy v hale VAB zvedly pomocí jeřábu v úterý adaptér LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) a pak jej přemístily do sekce High Bay 3, kde došlo ke spojení se zbytkem rakety. LVSA tvoří strukturální rozhraní mezi centrálním stupněm SLS a horním stupněm ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Tento adaptér vznikl na Marshallově středisku v alabamském Huntsville pod dohledem hlavního dodavatele, kterým je společnost Teledyne Brown Engineering.

Další měsíc utekl jako voda a je tu opět poslední pátek v měsíci. Jak tradice velí, ani tentokrát nevynecháme Pokec s kosmonautixem. Tentokrát již jako obvykle začínáme v osm hodin – začátek minulého dílu v devět večer byl opravdu pouze výjimečný. Těšit se můžete na tradiční dvě hodiny dlouhé povídání věnované tématům, o kterých rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat do chatu na YouTube Váš dotaz, na který se pokusíme v přímém přenosu co nejlépe odpovědět. Pokud tedy máte čas a chuť, pak Vás srdečně zveme k našemu přenosu, kde panuje příjemná nálada.

Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budou tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.

V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.