DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zatímco před pár dny byl termín skoku prototypu Starship SN9 značně nejistý a zakládal se pouze na neoficiálních informacích, dnes je vše jinak. Sama firma SpaceX na svém webu totiž uvedla informaci, že se o skok pokusí už dnes. Tuto informaci potvrzuje i nařízená evakuace obyvatel přilehlé obce. Okno pro dnešní skok by mělo být otevřené od 9 do 18 hodin místního času (16:00 – 1:00 SEČ). SpaceX zdůrazňuje, že vzhledem k testovací povaze celého procesu je termín zkoušky nejistý a nedá se odhadnout dopředu. To se pochopitelně týká i našeho přenosu – bude tedy zapotřebí aktivní přístup diváků, kteří si budou pravidelně ověřovat aktuální informace. Všechny termínové aktualizace se budeme snažit vkládat do tohoto článku.
Pokud se nic nezmění, měla by se 10. května letošního roku sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) rozloučit s planetkou Bennu a vydat se na cestu k Zemi. Vloni 20. října se sondě podařilo odebrat slušné množství materiálu z povrchu Bennu. Podle dosavadních odhadů tak byl s velkou pravděpodobností překročen požadovaný minimálně limit 60 gramů. Cenné vzorky by měly na Zemi dorazit 24. září roku 2023.
Astronauti Mike Hopkins a Victor Glover, kteří na ISS dorazili v listopadu při misi Crew-1, se připravují na to, že ve středu odpoledne našeho času vystoupí z přechodové komory modulu Quest do volného prostoru. Zahájí tím první výstup ze série věnované vylepšování systémů stanice. K přepnutí skafandrů obou astronautů na vnitřní zdroje energie by mělo dojít ve 13:05 SEČ, přičemž tento úkon oficiálně zahájí výstup. NASA TV však bude vysílat už od 11:30. Během výstupu se oba astronauti zaměří na dokončení rozvodů kabelů a instalaci antény pro plošinu Bartolomeo na evropském modulu Columbus. Dvojice také nakonfiguruje Ka terminál, který umožní nezávislé vysokorychlostní komunikaci s evropskými pozemními stanicemi.
Zatímco u většiny komentovaných přenosů víme, kdy má dojít ke startu a podle toho určujeme začátek komentovaného přenosu, dnes to bude jiné. Ke skoku do výšky 12,5 kilometru (dřívější informace o deseti kilometrech již zřejmě neplatí) se totiž na základně Boca Chica chystá prototyp Starship SN9. Dostupné informace nejsou jednoznačné a zřejmě ani sama SpaceX v tuto chvíli neví, kdy skok zkusí. Pokud by to bylo v pondělí (na kdy už má povolení), mělo by k tomu dojít mezi 19:00 a 1:00 našeho času. Bude to však spíše až ke konci okna. Vyloučit se však ale nedá ani realizace o den později, tedy v noci z úterý na středu. Sledování tohoto komentovaného přenosu tedy bude vyžadovat pravidelné monitorování situace. V tomto článku se budeme snažit informovat o aktuálních posunech termínů skoku.
Sobotní pokus o start Falconu 9 na misi Transporter 1 musel být kvůli špatnému počasí odvolán a SpaceX jej odložila o jediný den. V neděli v 16:00 by tedy mělo dojít ke startu, který dopraví na oběžnou dráhu rekordní počet aktivních družic – celkem jich bude 143. Meteorologové na dnešek slibují sedmdesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek – věřme tedy, že se dočkáme nejen startu, ale také přistání prvního stupně na mořské plošině. Ten má mimochodem za sebou už čtyři starty.
V pravé nedělní poledne je ideální čas na další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se v pravidelném přehledu událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice, podíváme na celou řadu témat. Začneme prvním letošním čínským startem, při kterém se na oběžnou dráhu dostala telekomunikační družice. Budeme pokračovat novinkami, které se udály na základně Boca Chica společnosti SpaceX a nevynecháme ani důležitou událost společnosti Virgin Orbit. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
První mise programu, který vytvořila SpaceX přesně na míru malým družicím je tu a rozhodně netroškaří. Na sun-synchronní oběžnou dráhu se totiž má vydat rovnou 143 družic. Tím bude překonán rekord v počtu aktivních družic vypuštěných při jednom startu. Proč je tam důležité slovo aktivních? Stačí připomenut projekt West Ford a jeho desítky milionů měděných jehliček. Pokud bychom však počítali pouze družice tak, jak je obecně lidé chápou, pak bude dnešní start rekordní – motory Falconu 9 se mají zažehnout v 15:40 našeho času, přičemž startovní okno trvá 42 minut.
Na první pohled jde pouze o symbol, ale jeho význam je velký a sdělení jasně zřetelné. Symbol ambicí a úspěchů dřívějších generací je zároveň připomenutím podpory aktuálního průzkumu měsíce a Marsu – kámen přivezený z Měsíce je nyní součástí Bílého domu. Na žádost administrativy nového amerického prezidenta Joe Bidena totiž agentura NASA zapůjčila vzorek přivezený z Měsíce, který byl 20. ledna vystaven v Oválné pracovně. Lunární kámen byl předtím uložen v areálu Lunar Sample Laboratory Facility na Johnsonově středisku v Houstonu, kde se skladuje většina vzorků dopravených na Zemi v rámci programu Apollo. Vitrína s lunárním kamenem obsahuje také vysvětlující popisek, který se věnuje nejen zasazení vzorku do historického kontextu, ale také připomíná aktuální snahy agentury NASA.
Nedávné testy prokázaly, že lehké plasty vyztužené uhlíkovými vlákny jsou dost pevné na to, aby mohly nahradit kov používaný na strukturách horních stupňů nosných raket. Pro Evropskou kosmickou agenturu jde o důležitý milník v rámci vývoje vysoce optimalizovaného prototypu černého horního stupně Phoebus. Na tomto projektu, který financuje právě ESA, společně pracují MT Aerospace a ArianeGroup. Hlavním cílem celého programu je zlepšení nosnosti kosmické rakety – konkrétně se má jednat o dvě tuny navíc. Dosáhne se toho tím, že se na horním stupni ušetří hmotnost, která půjde využít pro vynášený náklad. Evropská kosmická agentura věří, že použití nového návrhu, který počítá s lehčími materiály, přinese kromě vyšší nosnosti také snížení výrobních nákladů.
Firma Boeing v pondělí uvedla, že její kosmická loď Starliner úspěšně prošla procesem přepracování softwaru – to bylo potřeba poté, co se při první nepilotované testovací misi objevilo v programu několik chyb. Technici na Kennedyho středisku navíc oznámili spojení návratového a servisního modulu – vznikla tak loď, která by měla vyrazit na opakovanou nepilotovanou misi. Cílem bude Mezinárodní kosmická stanice, kam měl zamířit i první Starliner, ovšem kvůli softwarovým problémům se o to loď ani nepokusila. Zatím NASA a Boeing hovoří o 29. březnu jako o termínu startu opakované testovací mise OFT-2.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.