AstroForge
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Společnost Voyager Technologies získá v rámci transakce v hodnotě až 300 milionů dolarů společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly a opakovaně použitelná suborbitální zařízení.
Společnost Impulse Space získala 500 milionů dolarů na rozšíření výroby orbitálních transportních vozidel a dalších kosmických zařízení s cílem podpořit rostoucí komerční a vládní poptávku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.
Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.
Poprvé po zhruba 11 letech se Evropská kosmická agentura rozhodla přijmout nové členy oddílu astronautů. Vybraní nováčci budou spolupracovat se zkušenými astronauty a společně zajistí evropské kosmonautice vstup do nové éry kosmického výzkumu. Detaily mají být oznámeny 16. února na virtuální tiskové konferenci, kde ESA představí podrobnosti o výběrovém řízení, které má zajistit plynulou generační obměnu oddílu evropských astronautů. Samotný nábor pak oficiálně začne 31. března, kdy se otevřou pracovní nabídky pro případné zájemce. ESA přitom vyzývá především ženy, aby se nebály přihlásit, jelikož zatím tvoří v oddílu astronautů výraznou menšinu.
Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.
Generální ředitel agentury ESA, Jan Wörner, a prezident agentury JAXA, Hiroši Jamakawa, se 4. února zúčastnili online bilaterálního jednání, na kterém potvrdili stav spolupráce mezi oběma agenturami. Jednotlivé společné projekty zahrnují pozorování planety Země, ale i kosmický výzkum a poznávání nových fenoménů. Jamakawa také vyslovil přání pokračovat ve spolupráci agentur JAXA a ESA i poté, co do pozice generálního ředitele Evropské kosmické agentury usedne Josef Aschbacher, který momentálně působí v pozici ředitele direktoriátu pro pozorování Země. V rámci tohoto dvoustranného online setkání byly dokonce uzavřeny dvě dohody, které se týkají dvou atraktivních vědeckých misí. První z nich je Hera, která vzniká pod vedením agentury ESA a druhou je MMX, kterou primárně připravuje agentura JAXA. Dohodu spojenou s misí Hera podepsali již zmínění Wörner a Jamakawa, dohodu ohledně mise MMX uzavřeli Günther Hasinger a Hitoši Kuninaka.
Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura NASA oznámila, že vynesení teleskopu SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) obslouží firma Space Exploration Technologies (SpaceX). Teleskop SPHEREx má během své dvouleté astrofyzikální mise zmapovat oblohu v infračervené části spektra, které lidské oko nevidí. Infračervené záření je však důležitým pomocníkem při hledání odpovědí na otázky spojené se vznikem vesmíru a také s navazujícím vývojem galaxií. SPHEREx by měl také pátrat po stopách vody a organických látek, což je základ nám známého života. Pátrat by po nich měl v oblastech, kde se hvězdy rodí ze směsi plynu a prachu – těmto oblastem se také někdy přezdívá hvězdné porodnice. Pátrání se však zaměří i na prachoplynové disky kolem hvězd, ze kterých se formují planety.
Zní to neuvěřitelně, ale už za rok a půl bychom se měli dočkat startu sondy, která prozkoumá planetku velmi bohatou na kovy. Již brzy začne její sestavování a poté i nezbytné zkoušky. Americká mise Psyche prošla kriticky důležitým milníkem, který ji přibližuje ke startu. Podrobné zhodnocení zaměřené na realizované pokroky a stavbu vědeckých experimentů i palubních systémů mělo jasný výsledek. Projekt má povolení vstoupit do takzvané Fáze D. Jde o závěrečnou fázi příprav, které souvisí s uskutečněním startu v srpnu roku 2022.
Dnes jsme se mohli dočkat dvou startů raket Falcon 9 jen v rozmezí čtyři a čtvrt hodiny, ale nakonec odstartovala pouze mise Starlink 1-18. Mise Starlink 1-17 byla odložena o 24 hodin, aby bylo dost času na předstartovní kontroly. Pokud by však Falcon 9 odstartoval v pátek v 11:14, jak se nyní plánuje, stále by to byl rekord. Mezi dvěma starty různých Falconů by uplynulo 27 hodin a 55 minut, což je pořád o zhruba 20 hodin méně, než kolik činí současný rekord. A aby toho nebylo málo, tak bychom teprve podruhé měli zažít start prvního stupně na jeho osmou misi.
Mnoho činností, které na Zemi zvládáme bez mrknutí oka, jsou v kosmickém prostoru složitější, komplexnější a časově náročnější. Třeba taková výměna baterií je činnost, kterou zvládneme během pár desítek sekund. Jenže když jde o kompletní modernizaci hlavních akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanici, jde o velmi složitý úkol, který vyžaduje pečlivé plánování. Nyní je tento mamutí úkol dokončen a stanice tak může pokračovat ve své unikátní sérii, kdy již více než 20 let nonstop na své palubě hostí astronauty z různých zemí světa.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.