Po sedmi dnech je tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil první úspěšný start společnosti Astra Space, která se svojí raketou Rocket 3.3 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Dále se podíváme na další starty, které tento týden proběhly, jako byl například start rakety Vega, či soukromé rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.
NASA a U.S. Space Command stále sledují oblak trosek vytvořený nedávným ruským testem protidružicové zbraně. Stanice i posádka jsou v pořádku a pomalu se začínají vracet k normálnímu režimu. Největší riziko srážky hrozilo v prvních 24 hodinách, naštěstí však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto období došlo k zásahu. Dnes zhruba v 7:20 SEČ byly otevřeny průlezy mezi moduly v ose stanice a moduly, které jsou na ně radiálně připojeny. Posádka se tedy již dostane do modulů Kibó, Leonardo, BEAM a Quest. Po sestřelu družice Kosmos 1408 byla posádka varována před úlomky. Kvůli mimořádnému stavu, ve kterém se ISS nacházela, musely být přizpůsobeny denní harmonogramy astronautů, aby se stihlo uzavření průlezů. Po uzavření průlezů se astronauti schovali na zhruba dvě hodiny do lodí Crew Dragon a Sojuz, protože na úhybný manévr nebyl čas. Nejprve byly uzavřeny i průlezy mezi západní a ruskou částí stanice, ale ty byly později otevřeny, kdy největší riziko polevilo.
Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.
Díky nedávnému průletu kolem Venuše (došlo k němu 16. října) se americká sonda Parker Solar Probe chystá na další průlet skrz nejnižší bod oběžné dráhy vůči Slunci. Sonda je podle dostupných informací v dobrém stavu a všechny její systémy fungují podle očekávání. Při průletu, ke kterému dojde 21. listopadu sonda překoná své vlastní rekordy – jak ten rychlostní, tak i vzdálenostní (oba vztažené vůči Slunci). Při desátém průletu perihelem (z celkem 24 plánovaných) se dostane ke Slunci na vzdálenost 8,5 milionu kilometrů a dosáhne maximální rychlosti 163 kilometrů za sekundu (vztaženo vůči Slunci). Palubní vědecké přístroje jsou již plně připraveny měřit vlastnosti slunečního větru větru blízko jeho zdroje. Sonda ale přináší i další důležité objevy.
Řetězec ambiciozních misí Mars sample return má po roce 2030 vést k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Vše vyvrcholí přistáním návratového pouzdra se vzorky do uzavřené oblasti v Utahu. Toto návratové pouzdro nebude vybaveno padáky a na povrch tedy dopadne nezbrzděně. Proto experti již delší dobu provádí testy spojené s návrhem tohoto pouzdra. Experti již dokončili shozové zkoušky pouzdra naplněného senzory z vrtulníku, které proběhly v Utahu. To však nebyly jediné testy této technologie, protože odborníci se přesunuli na Langleyho středisko v Hampton, stát Virginia. Na zdejším Landing and Impact Research Facility probíhaly také shozové zkoušky. Získané údaje následně pomohou vylepšit počítačové modely všech souvisejících aspektů. V roce 2022 se mají výzkumníci vrátit do Utahu a pokračovat v testech.
Ve včerejším krátkém článku jsme Vás informovali o mimořádné situaci, kdy se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela uchýlit do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétly neupřesněné cizí objekty a na plánování úhybných manévrů již nebyl čas. Uzavřelo se tedy několik průlezů mezi moduly a posádka se schovala v kosmických lodích. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se mohli vrátit do útrob stanice. V dalších hodinách se začaly objevovat střípky informací, ze kterých postupně vyplynulo, že Rusko podle všeho během pondělního rána otestovalo protidružicovou zbraň na vlastní družici. Právě její úlomky měly ISS ohrozit.
Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí.
V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.
Inženýři NASA úspěšně dokončili pozemní zkoušky systému, který příští rok umožní provést test nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator). Ten poletí na raketě Atlas V jakožto sekundární náklad. Při startu, který je zatím plánován na září 2022, má být především vynesena družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2), což bude třetí zástupce rodiny družic JPSS, které provozuje agentura NOAA.
