Boeing
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropský navigační systém Galileo se již brzy rozroste. Ještě letos by měla raketa Sojuz vynést z kosmodromu CSG na oběžnou dráhu první dvě z celkem dvanácti družic, které patří do tzv. třetí porce. Jejich poslední zastávka na cestě ke startu se nachází u písečných dun nizozemského pobřeží – ve zkušebním středisku ESTEC, tedy největším evropském komplexu pro testy družic. Celkem 24 z 26 družic Galileo, které jsou na oběžné dráze, prošlo předletovými testy v tomto komplexu s řízeným prostředím s rozlohou 3 000 metrů čtverečních. Všech dvanáct družic ze třetí porce (jsou po funkční stránce podobné družicím s plnou operační schopností, které jsou na oběžné dráze) sem má postupně dorazit z výroby od firmy OHB v Německu. Zde pak bude zhodnocena jejich připravenost ke kosmickému letu, než budou odeslány na Francouzskou Guyanu.
Startovací okno další mise soukromé společnosti Virgin Orbit se otevře poslední týden v červnu a poprvé bude vysílán živý přenos na YouTube. Poslední let firma uskutečnila 17. ledna 2021 a byl úspěšný. Raketa LauncherOne při něm vynesla několik menších družic. Nosič této firmy startuje z podvěsu majestátního letounu Boeing 747. Společnost ho pojmenovala „Kosmické děvče“ (Cosmic Girl). Pylon pro uchycení rakety se nachází pod levým křídlem a odhození probíhá v oblasti nad oceánem. Tento způsob není často využívaný a proto je každý podobný start divácky atraktivní. Má však oproti klasickým startům i některé důležité výhody. Letoun může raketu vypustit v místě vhodném pro určenou oběžnou dráhu, nebo zvyšuje nosnost nosiče, protože ten své motory zažehne v předem plánované výšce. Jsou tu ovšem i nevýhody, jako omezená nosnost a náročnost celého procesu vypouštění.
Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes je od 14:00 do 20:30 SELČ naplánován 75. výstup do volného kosmického prostoru z amerického segmentu stanice ISS. Opět se jej jako ve středu účastní astronaut ESA Thomas Pesquet (červené pruhy na EMU) a americký astronaut Robert Kimbrough (EMU bez rozlišovacích pruhů). I když se 75. EVA koná v dlouho plánovaném termínu, jsou její úkoly jiné. Astronauti dokončí instalaci nových fotovoltaických panelů iROSA na příhradovém nosníku ITS-P6 (křídlo 2B) – propojení elektrických konektorů (silových i datových), rozložení obou polovin iROSA a následné rozvinutí a zajištění panelů. Instalace flexibilních panelů iROSA na křídlo 4B je odložena na dodatečnou EVA.
Původně měl český CubeSat VZLUSAT-2 letět na oběžnou dráhu už začátkem letošního roku na Falconu 9 při sdílené misi Transporter 1 s desítkami dalších malých družic. Jenže nakonec neletěl. Za všechno mohly administrativní nedostatky. Nikoliv však na české straně, ale u společnosti Momentus. Ta v celé věci působí v pozici poskytovatele letových služeb. Stručně a zjednodušeně řečeno – jedná se o prostředníka mezi SpaceX a výrobci družic. Pro misi Transporter 1 však společnost Momentus nezískala od federálního úřadu FAA povolení k vynesení svého zařízení, které mělo uvolnit několik CubeSatů včetně VZLUSAT-2. Chyby se stávají, ale jelikož SpaceX do budoucna plánuje další podobné mise, nebylo nic ztraceno – český CubeSat měl letět letos v létě na další sdílené misi. Jenže nepoletí. Společnost Momentus opět nezískala povolení od FAA.
Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.
V tomto týdnu si zajímavých startů užíváme dosyta a nyní nám přichází rovnou další chod. Na floridské rampě číslo 40 již stojí raketa Falcon 9 s pátým exemplářem nejnovější generace amerických navigačních družic GPS. O vynesení se postará první stupeň, který už má za sebou jeden start a nyní zažije druhou misi. Chybět by neměl ani pokus o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions. Zhruba pětitunová družice bude doručena na eliptickou dráhu, ze které se pak sama dostane na kruhovou dráhu ve výšce 20 200 km. Startovní okno trvá 15 minut a otevírá se ve čtvrtek v 18:09.
Experti z NASA momentálně pracují na řešení problému v počítači Hubbleova teleskopu, který má na starost vědecké přístroje. Ten přestal pracovat v neděli 13. června krátce po 22:00 SELČ. Po analýze dat se tým zodpovědný za provoz teleskopu pustil do rozboru, zda k závadě počítače vedla stárnoucí palubní paměť. Specialisté uvažovali o tom, že by ve středu 16. přepnuli provoz na jeden ze záložních modulů. Zatím však není jisté, zda k tomuto přepnutí došlo, případně jaké to přineslo výsledky. NASA ale už dopředu uvedla, že po přepnutí nechá počítač běžet zhruba jeden den, aby měla jistotu, že se problém podařilo vyřešit. Poté by mělo dojít k restartu všech vědeckých přístrojů a návratu teleskopu do běžného pozorovacího režimu.
Čína se do budování své nové kosmické stanice pořádně obula. V dubnu startoval základní modul Tianhe, v květnu se k němu připojila nákladní loď Tianzhou 2 a v červnu k tomuto zárodku vyrazí první lidé. Tříčlenná posádka ve složení Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo v lodi Shenzhou 12 přeruší téměř pětileté čekání na další čínskou pilotovanou výpravu. Na kosmodromu Jiuquan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která by měla odstartovat v noci na čtvrtek. Jen ten čas nás, obyvatele střední Evropy, moc nepotěší. Start je totiž naplánován na čtvrtek ve 3:20 SELČ. Pokud Vám ale nevadí časné vstávání, budeme mít pro Vás připravený komentovaný přenos.
Nákladní loď Dragon 2 přivezla v rámci mise CRS-22 na ISS první nové fotovoltaické panely iROSA, které pomohou zvýšit množství energie, které má stanice k dispozici. Zatímco před několika měsíci proběhly výstupy zaměřené na přípravu držáků těchto panelů, ve středu nás čeká první výstup zaměřený na samotnou instalaci těchto panelů. Na zhruba šest a půl hodiny dlouhý výstup zamíří dva astronauti – Francouz Thomas Pesquet a Američan Robert Kimbrough. NASA TV začne vysílat už ve 12:30 našeho času, výstup samotný by měl začít ve 14:00. V tomto článku najdete přehrávač NASA TV.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.