Falcon 9
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.
Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda JUICE, která poletí k Jupiteru, úspěšně zvládla měsíc dlouhý pobyt v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Sonda byla umístěn do největší vakuové komory v Evropě, která se jmenuje LSS (Large Space Simulator). Tato komora je deset metrů široká, patnáct metrů vysoká a nachází se v nizozemském středisku ESTEC, což je samo o sobě největší evropské středisko určené k testování kosmické techniky. Letový kus sondy JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) byl vystaven vakuu, které má tlak miliardkrát menší než je standardní tlak na hladině moře. Sonda také zažívala výrazné teplotní extrémy, které zažije při své cestě k Jupiteru (od horkých 250 °C do mrazivých -180 °C).
Dění v kosmonautice doslova opanoval nový ruský laboratorní modul Nauka. Jeho let, připojení i následné chvíle byly napínavé jak hollywoodský trhák. Každopádně tento týden se leccos dělo i jinde. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme například na start evropské rakety Ariane 5, který byl velmi důležitý a na který se dokonce přiletěl podívat zástupce NASA. Mezi dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, jsou výsledky žaloby firem Dynetics a Blue Origin na NASA za výběr dodavatele lunárního landeru a mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Těžkotonážní ruský laboratorní modul, který po startu v minulém týdnu čelil hned několika problémům, se ve čtvrtek úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici. Zakrátko však způsobil nečekaně dramatickou situaci. Provedl totiž nečekaný zážeh svých motorů, čímž vychýlil orbitální komplex z jeho normální orientace. Jak uvedl Joel Montalbano, manažer programu ISS, stanice udržovala svou orientaci pomocí masivních amerických gyroskopů, když vtom náhle v 18:34 SELČ (tedy tři hodiny po připojení) začaly zážehy motorů na dvacetitunovém modulu Nauka. Setrvačníky nebyly schopny na tento nečekaný impuls zareagovat a více než 400 tunový kolos s rozměry fotbalového hřiště se začal odklánět od plánované orientace.
Také konec července je nabitý velmi zajímavými momenty, ale bez Pokecu s kosmonautixem by to nebylo ono. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, je čas pozvat všechny zájemce ke sledování tradičního pořadu, který se nyní dočká již 31. vydání. Stejně jako ve všech minulých případech budete o obsahu pořadu rozhodovat Vy, diváci. Právě Vaše dotazy napsané do chatu na YouTube totiž rozhodují o tématech a zaměření každého vysílání. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho zhruba dvouhodinového vysílání.
26. července 1971, tedy před padesáti lety se k Měsíci vypravila mise Apollo 15, kterou tvořili velitel David R. Scott, pilot velitelského modulu Alfred M. Worden a pilot lunárního modulu James B. Irwin. Jejich mise byla první z fáze misí Apollo „J“. Tyto mise daly astronautům možnost studovat měsíc po delší dobu s využitím vylepšených vědeckých experimentů. Apollo 15 tak bylo první misí, která využila lunární vrtačku ALSD (Apollo Lunar Surface Drill) a nebo vozítko LRV (Lunar Roving Vehicle). Scott A Irwin, kteří přistáli na Měsíci použili ALSD na místě, kam postavili několik vědeckých přístrojů. Jednalo se o rotační vrtačku s příklepem – k vytvoření otvoru se tedy používala kombinace otáčení a rázů. Důvodem pro získání jádrových vrtů byla snaha o lepší prostudování lunární geologie. Vědci se chtěli dozvědět více informací o složení Měsíce a jeho historii tím, že se podívají na různé druhy kamenů včetně těch podpovrchových.
Ruský laboratorní modul Nauka si v uplynulých dnech prošel nelehkými zkouškami, ale inženýrům se nakonec podařilo vše vyřešit a modul začal pronásledovat ISS. Ve čtvrtek by se Nauka měla připojit na ruský modul Zvezda, čímž se objem ISS rozroste o slušných sedmdesát metrů krychlových. Jak ale uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře, samotné připojení bude muset proběhnout bezchybně: „Připojení má proběhnout zítra v 15:26 SELČ (aktualizováno z původních 15:24 – pozn. aut.) a bude na něj jenom jeden pokus z důvodu kontaminace části pohonných látek.“ Konkrétně jde o kontaminaci dusíkem, což je pokračování dřívějších problémů. V tomto článku naleznete okno přehrávače přímého přenosu.
V nedělním Kosmotýdeníku byla hlavní pozornost zaměřena na úspěšné zakončení schvalovacího procesu FRR, tedy Flight Readiness Review (zhodnocení připravenosti k letu). V úterý ve čtyři hodiny odpoledne našeho času ULA oznámila, že vedení mise dalo zelenou startu rakety Atlas V 30. července ve 20:53 SELČ ze vzletového komplexu 41 na floridském Mysu Canaveral. Mise OFT-2 totiž prošla dalším schvalovacím procesem, který se označuje LRR, tedy Launch Readiness Review (zhodnocení připravenosti ke startu). Hlavní zodpovědnost ležela na řediteli startu, Lou Mangierim ze střediska ASOC (Atlas Spaceflight Operations Center).
Před rokem došlo na evropském teleskopu Integral k závadě, kvůli které byly naposledy použity korekční trysky na palubě. Tento teleskop na oběžné dráze Země však neukončil svůj provoz. Díky pečlivé práci pozemních týmů mohl po krátké pauze pokračovat ve svém úkolu – sledování vesmíru v pásmu gamma. Již brzy by však mohl fungovat ještě efektivněji než dříve, jelikož pozemní řídící týmy chtějí do ostrého provozu nasadit novou chytrou metodu, kterou by mohli rychle a přesně ovládat tento 18 let starý teleskop.
Ačkoliv ruský laboratorní modul Nauka potkaly po dosažení oběžné dráhy problémy, vše se nakonec podařilo vyřešit. Odlet lodi Progress MS-16 s modulem Pirs je tedy připraven. Původně mělo k této události dojít už v pátek, pak se odlet odložil na sobotu, následně na neděli, až nakonec sklouznul na pondělí. Řídící středisko zcela logicky čekalo s odpojením tohoto modulu, až se vyřeší problémy modulu Nauka. Nikdo totiž logicky nechtěl, aby se modul Pirs odpojil a pak po něm zůstalo volné místo, protože Nauka by nebyla schopna připojení. Roskosmos TV bude tuto nezvyklou podívanou vysílat v přímém přenosu.
Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.