sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

SES

Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.

Telesat

Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.

Kyivstar

Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Vylepšená anténa se spojila se sondou Voyager 2

Jediná anténa, která mohla posílat příkazy 43 let staré sondě, byla od března mimo provoz – dostávala nový hardware. Vše je na dobré cestě, aby tato modernizace mohla skončit v průběhu února příštího roku – 29. října totiž došlo k odeslání série příkazů sondě Voyager 2. Ta se tak dočkala prvních instrukcí od zmíněné poloviny března. Sonda naštěstí ke svému letu nepotřebuje neustále posílat instrukce, takže sedmdesátimetrová anténa, která se ke komunikaci s ní používá, mohla projít opravami a modernizací. Po aktuálním poslání příkazů sonda poslala potvrzení, že všechna data dorazila v pořádku a že pokyny splnila bez problémů.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajená mise a Atlas V s novými motory

Mise NROL-101 by měla odstartovat z floridské rampy číslo 41 už 4. listopadu ve 23:54 SEČ. Stejně jako u všech ostatních misí pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO není ani v tomto případě jisté, kolik družic je pod krytem, jaké mají rozměry či úkoly, ani na jakou oběžnou dráhu míří. Přenos bude jako obvykle ukončen v době oddělení aerodynamického krytu. Tyto starty jsou však právě pro svou utajenou podstatu velmi lákavé a v tomto případě je ještě jeden důvod zvyšující atraktivitu – Atlas V vůbec poprvé použije nový typ pomocných motorů na tuhé pohonné látky – GEM-63. Pokud Vás zajímá, jak si povedou v první ostré akci, jste srdečně zváni k našemu komentovanému přenosu.

Odběr z Bennu už přináší vědecké poznatky

Vědci, kteří jsou součástí týmu kolem sondy OSIRIS-REx tvrdí, že nedávný kontakt odběrné hlavy s povrchem planetky Bennu přinesl nové poznatky o struktuře kamenů, které pokrývají malá tělesa v naší soustavě. Materiál svou strukturou mnohem více připomíná bazény naplněné míčky, ve kterých si hrají děti, než skalnaté podloží. Struktura svrchní vrstvy obklopené vakuem se v celé kráse odhalila na snímcích ze sondy OSIRIS-REx pořízených 20. října při sestupu k povrchu vzdálenému 330 milionů kilometrů od Země.

Nové informace o vodíku v okolí naší soustavy

Zatím pouze dvě sondy (Voyager 1 a 2) se dostaly do této oblasti a přitom cestovaly více než 30 let. Tato lokalita se nachází asi 4× dál od Slunce, než kde obíhá Pluto. Tohle místo není na první pohled nijak ohraničené, přesto tu jedna hranice je – neviditelná, magnetická. V takzvané heliopauze končí oblast dominantního vlivu Slunce a začíná mezihvězdný prostor. Za touto hranicí se částice a světlo ze 100 miliard hvězd v naší galaxii setkávají s pozůstatky Velkého třesku. Materiál, který se tu nachází, se souhrnně označuje jako mezihvězdné médium. Jsou v něm zachovány informace o vývoji naší soustavy a možná nám může napovědět i o její budoucnosti.

Plošina pro SLS je připravena na sestavování rakety

Mobilní vypouštěcí plošina ML-1 se po desetidenním pobytu na rampě LC-39B vrátila do montážní haly VAB. Zakončila tak svou poslední cestu bez nákladu. Až se příště vydá na rampu, bude na ní sedět první exemplář plně sestavené rakety Space Launch System (SLS), která bude určena pro misi Artemis I. Krátce po floridské půlnoci se 20. října vydala ML-1 z haly VAB na vzletovou rampu. Vyjela z montážní sekce High Bay 3 usazená na pásovém dopravníku CT-2. Ten je jedním ze dvou existujících dopravníků, které podporovaly už mise Apollo i raketoplány. U programu Artemis bude jejich úkol stejný.

VV_2020_10

Vesmírné výzvy – říjen 2020

Říjen byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Dočkali jsme se v něm odběru vzorků z planetky Bennu sondou OSIRIS-REx. Těch bylo tolik, že panovala obava, zda se vejdou do návratového pouzdra. Na ISS proběhla výměna posádky. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-17 a poté na přistání lodi Sojuz MS-16. Směrem k ISS se vydal i Cygnus NG-14 plný zásob. Tempo nabral program Starlink. Falcon 9 s nákladem družic se v říjnu vydal na oběžnou dráhu hned třikrát. Do obrovských obrátek se dostalo také dění na Boca Chica, kde probíhají zkoušky prototypu Starship SN8. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.

Kosmotýdeník 424 (26.10. – 1.11.)

Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Pokec s kosmonautixem – říjen 2020

Již po dvaadvacáté jsme pro Vás připravili virtuální setkání členů naší redakce s Vámi, čtenáři. A jelikož jsme v uplynulých téměř dvou letech ani jednou neporušili pravidlo, že se Pokec s kosmonautixem koná každý poslední pátek v měsíci, věřím, že s dnešním vysíláním už počítáte. A jestli ne, aspoň Vám to tento článek připomene. Jako obvykle začne vysílání v osm hodin večer a potrvá zhruba dvě hodiny. Během této doby budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy Vy, kdo rozhoduje o obsahu videa. Budeme rádi, když se k našemu pohodovému a přátelskému povídání připojíte.

Známe problém Merlinů – cesta ke Crew-1 je volná

SpaceX vymění dva motory Merlin na raketě Falcon 9, která má v listopadu vynést čtyři astronauty v první ostré lodi Crew Dragon mířící na ISS. Jde o reakci na výsledky vyšetřování, při kterém se ukázalo, že subdodavatel nezvládl odpovídajícím způsobem vyčistit úzké prostory na několika raketových motorech pro SpaceX. NASA a SpaceX oznámily, že start Crew Dragonu chystají na 15. listopadu po půlnoci našeho času. Falcon 9 s tímto nákladem má odstartovat z floridské rampy 39A. Velitelem mise bude Michale Hopkins, pilotem Victor Glover, a pozici specialistů mise obsadí Shannon Walker a Soiči Noguči – na všechny čeká půlroční pobyt na stanici. Start mise Crew-1 byl před několika týdny odložen z původního termínu 31. října, aby bylo možné vyšetřit problém, který se objevil 3. října. Tehdy se ke startu chystal jiný exemplář Falconu 9, který měl vynést družici GPS. Objevila se však závada, která krátce před startem způsobila automatické zastavení odpočtu. Hans Koenigsmann, viceprezident SpaceX nyní oznámil, že inženýři objevili krycí lak, který nedopatřením zůstal v motoru, který způsobil přerušení odpočtu. Odborníci se proto zaměřili i na další motory a na dvou z devíti kusů pro

Ukládání odběrné hlavy pokračuje

27. října byla odběrná hlava sondy OSIRIS-REx umístěna do návratového pouzdra SRC (Sample Return Capsule). První přiložený snímek ukazuje odběrnou hlavu v době, kdy se nacházela nad pouzdrem SRC, když ji rameno přesunulo do požadované pozice pro uložení. V článku je pak vložen i druhý snímek, který již ukazuje odběrnou hlavu po zachycení zádržným mechanismem pouzdra SRC. Obě zmíněné fotografie pořídila k tomu určená kamera StowCam. 28. října došlo k pevnému usazení odběrné hlavy do zádržného mechanismu pouzdra a sonda také vykonala zkoušku tzv. backoutu. Při něm mělo rameno zkusit zatáhnout za odběrnou hlavu směrem nahoru. Tato zkouška má za úkol prověřit, že západky, které drží odběrnou hlavu na místě, jsou správně aktivovány. Po tomto testu se pozemní tým dočkal telemetrických údajů, které potvrzují, že odběrná hlava je pevně usazena v pouzdru SRC.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.