křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (CRS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 488 (17.1. – 23.1.)

Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.

ŽIVĚ: Atlas V ve verzi 511 čeká premiéra

Rodina raket Atlas V má za sebou dlouhou historii a za dobu co létá, měli tyto úchvatné rakety možnost vynést několik zajímavých misí. Patří k nim například rover Curiosity nebo Perseverance, který od února minulého roku brázdí povrch Marsu. Dalším zajímavým nákladem byla sonda Lucy, která má za úkol zkoumat tzv. Trojány. Při tomto startu nebude vynesena žádná vědecká sonda, to ale nutně neznamená, že by byla mise nezajímavá. V rámci mise USSF-8 budou vyneseny dvě družice GSSAP, konkrétně GSSAP-5 a GSSAP-6. Tyto družice mají za úkol včas a rychle určit oběžnou dráhu vesmírných těles a odpadu a tím zamezit srážkám družic s vesmírným odpadem nebo s jinými družicemi na hodně využívané geosynchronní oběžné dráze. Družice pro Letectvo Spojených států amerických postavila firma Northrop Grumman.

Příprava na výměnu servisního modulu lodi Starliner

18. ledna zveřejnila společnost Boeing nové informace o průběhu příprav na výrazně odloženou misi OFT-2. NASA i Boeing podle této zprávy pokračují v pokrocích, aby se mohla mise OFT-2 vydat vstříc stanici ISS v rámci programu Commercial Crew Program. Týmy nedávno dokončily odčerpávání pohonných látek z lodi Starliner pro OFT-2. Tento proces probíhá v obslužné hale lodí Starliner na Kennedyho středisku. Odčerpání pohonných látek je přípravou na oddělení návratové kabiny od servisního modulu SM-2, který bude nahrazen jiným exemplářem.

ŽIVĚ: Kosmonauti oživují Pričal

Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov se dnes vydají na zhruba 7 – 7,5 hodiny do volného prostoru, kde se zaměří především na integraci nového modulu Pričal. Budou instalovat madla, propojovat komunikační kabely, instalovat dokovací terče, antény dokovacího systému, ale i kabely pro kamery. Už v březnu by se totiž měla na vloni v listopadu připojený uzlový modul připojit první loď Sojuz s posádkou. Škaplerov (v pozici EV1) oblékne skafandr s červenými pruhy, Dubrov (EV2) s modrými. Přímý přenos obstará jak sama agentura Roskosmos, tak i NASA. Přehrávače obou přenosů najdete v tomto článku.

Skončila první fáze výběru astronautů ESA

Jak jsme již psali vloni, do nejnovějšího výběru členů oddílu astronautů Evropské kosmické agentury se zapojilo více než 23 000 zájemců z různých evropských států. Ti všichni se chtěli stát buďto astronauty, nebo parastronauty, tedy astronauty s tělesným postižením. Vzhledem k velkému objemu žádostí a vysoké úrovni zodpovědnosti, trvalo zhodnocení těchto žádostí nějaký čas. Další čas navíc si vyžádalo vytvoření reakcí na všechny tyto žádosti. Evropská kosmická agentura by nyní ráda ještě jednou poděkovala všem, kteří se přihlásili.

ŽIVĚ A ČESKY: Další várka družic Starlink míří do kosmu

V úterý 18. ledna v 1:26 našeho času se k obloze za pomoci nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX vydá další várka 49 družic Starlink. Konstelace Starlink má zajišťovat internetové pokrytí po celém světě, včetně České republiky. SpaceX se tímto projektem chce hlavně zaměřit na odlehlé oblasti, které nejsou pro internetové připojení tolik dostupné. Každá družice je vybavena čtyřmi fázovými a dvěma parabolickými anténami, poté má každá laserové pojítko na vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými družicemi Starlink a kameru na pozorovaní hvězd, díky čemuž se družice dokáže orientovat v prostoru.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (1. díl)

Mnoho z vás se v nejrůznějších diskusích často ptá na otázky spojené s nejnovějším vesmírným dalekohledem Jamese Webba, ale nikdo nemůže znát odpověď úplně na všechno a některé zajímavé zůstávaly dokonce bez odezvy. Proto jsme se obrátili na zdroje nejpovolanější a pokusíme se odpovědět na řadu všemožných věcí spojených právě s tímto teleskopem. Jelikož je jich opravdu hodně, rozhodli jsme se rozdělit je na několik po sobě jdoucích dílů, které budou vycházet každé pondělí deset minut po půlnoci, tak jak jsou naši pravidelní čtenáři již zvyklí. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý z dalších dílů série o JWST.

Letové testy pro misi Dragonfly

Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.

Kosmotýdeník 487 (10.1. – 16.1.)

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi. Přichází proto pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Ačkoli je dalekohled Jamese Webba stále na cestě do bodu L2, činnosti na něm se soustředí především na časově náročné seřizování zrcadel. My se proto v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na první připravovaný start rakety Rocket 3.3 z Floridy. Co bude nákladem? Mezi další témata patří erupce vulkánu u souostroví Tonga, start Falconu 9, anebo aktualita od vozítka Perseverance z Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.