sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.
Další měsíc je skoro za námi a můžeme říct, že jsme se ani v první (zatím ještě neukončené) dvanáctině roku 2022 rozhodně nenudili. Většinu pozornosti na sebe naprosto právem poutal proces rozkládání Teleskopu Jamese Webba, ale událo se toho mnohem více. Ani nadcházející měsíc jistě nebude nudný. Ať už vás ale zajímá to, co proběhlo, co zrovna probíhá, nebo něco, co se teprve chystá, budete se na to moci zeptat v rámci už 37. vydání Pokecu s kosmonautixem. Máme tu totiž poslední pátek v měsíci a proto se od tradičních 20:00 sejdeme na zhruba dvouhodinovém přenosu, v jehož rámci budeme odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu.
Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.
Zítra 28. 1. 2022 bude u italských příznivců kosmonautiky pěkně rušno. Důvodem je to, že Italská kosmická agentura ASI (Agenzia Speziala Italiane) za podpory italského ministerstva obrany vynesou díky společnosti SpaceX a její rakety Falcon 9 družici. Konkrétně se bude jednat o družici CSG-2, což je zkratka pro název COSMO-SkyMed 2nd Gen. Tento kousek italské techniky vážící zhruba 2200 kg je určen pro dálkové pozorování naší planety pomocí radaru. Je schopen Zemi sledovat, ať se tam dole děje cokoliv. Nezastaví ji ani špatné počasí, ani noc. Její využití může být například pomoc při koordinování akcí v případě nějaké živelné pohromy, jako třeba zemětřesení, požáry, výbuchy vulkánů a tak déle. Jedná se už o druhou družici druhé generace těchto družic. První generace vzlétla do kosmu už mezi lety 2007 a 2010. První kousek druhé generace si odbyl premiéru v roce 2019. CSG-2 měla být vyslána do kosmu na raketě Vega-C, ale jelikož tato nově vyvíjená raketa ESA ještě ani jednou neopustila startovací rampu, bylo rozhodnuto, že se CSG-2 přestěhuje pod kryt rakety Falcon 9 od SpaceX. Tuto družici postavila pro ASI společnost
V letošním roce bychom se měli dočkat jednoho spektakulárního startu, na který čekáme už opravdu dlouho. Vůbec poprvé by se super raketa SLS měla vypravit na cestu do kosmického prostoru. V rámci tohoto letu půjde o ověření kompletní architektury plánovaných misí SLS s lodí Orion a fungování celé rakety během letu. Primárním nákladem bude loď Orion, ale nebude nákladem jediným! My se po následujících deset čtvrtků budeme podrobněji dívat na jednotlivé sekundární náklady této mise, které tvoří deset 6U CubeSatů, jež mají mnohdy nečekaně zajímavé úkoly. A ačkoli všechny CubeSaty nezamíří k Měsíci, tak ale všechny využijí tuto ověřovací misi jako stopaři, připraveni vydat se díky ní na svoji objevnou výpravu.
Uběhl měsíc od našeho posledního ohlédnutí za děním na ISS. Stanice mezitím přijala nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-24 a ruští kosmonauté připravili uzlový modul Pričal pro přílety budoucích Sojuzů a nákladních Progressů. Právě úvodní snímek ukazuje jednu z nejzajímavějších událostí začátku roku 2022 na stanici. Vlevo dole vidíme modul Pričal, který byl při kosmické vycházce nakonfigurován a aktivován. Na modulu Nauka je vpravo nahoře Anton Škaplerov. Kosmická vycházka trvala 7 hodin a 11 minut. S Antonem vystoupil ještě Pjotr Dubrov, kterého vidíme na následující fotografii.
Díly tvořící centrální tělo nové evropské rakety Ariane 6 dorazily 18. ledna na evropský kosmodrom a nyní se již nachází v hale, kde bude probíhat sestavování samotné nosné rakety. Centrální tělo Ariane 6 tvoří první a druhý stupeň. Zatímco první stupeň vyrobila firma ArianeGroup ve francouzském Les Mureaux, horní stupeň pochází od stejné společnosti, ovšem z výrobního střediska v německých Brémách. Po připlutí do přístavu Pariacabo byly oba transportní kontejnery přemístěny do nové budovy, která bude sloužit k sestavování raket Ariane 6. Tato budova je součástí celého nově postaveného startovního komplexu pro tyto nosiče.
V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.
Je známo, že Indie se snaží zařadit po bok zemí, které na oběžnou dráhu dostaly astronauta vlastní raketou. Velkolepé plány počítaly už se startem v roce 2021, ale nakonec se zdá, že dříve než v roce 2026 k tomu nedojde. Počínání překazil, jak menší rozpočet, tak komplikace spojené s pandemií COVID-19 a další kroky, které je třeba před startem ještě vykonat. Sami dobře víme, že v kosmonautice k odkladům dochází poměrně často a pravdou je, že vize ISRO byla až příliš optimistická. Důležitým krokem v programu je také testování. Astronauty bude vynášet upravená raketa GSLV Mk III, která bude muset být ještě certifikována pro lety s posádkou. V pilotované verzi bude mít označení HRLV Mk III (Human Rated Launch Vehicle). Pro tuto verzi ISRO nyní testuje motory horního stupně.
Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
