sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.
Rodina raket Atlas V má za sebou dlouhou historii a za dobu co létá, měli tyto úchvatné rakety možnost vynést několik zajímavých misí. Patří k nim například rover Curiosity nebo Perseverance, který od února minulého roku brázdí povrch Marsu. Dalším zajímavým nákladem byla sonda Lucy, která má za úkol zkoumat tzv. Trojány. Při tomto startu nebude vynesena žádná vědecká sonda, to ale nutně neznamená, že by byla mise nezajímavá. V rámci mise USSF-8 budou vyneseny dvě družice GSSAP, konkrétně GSSAP-5 a GSSAP-6. Tyto družice mají za úkol včas a rychle určit oběžnou dráhu vesmírných těles a odpadu a tím zamezit srážkám družic s vesmírným odpadem nebo s jinými družicemi na hodně využívané geosynchronní oběžné dráze. Družice pro Letectvo Spojených států amerických postavila firma Northrop Grumman.
18. ledna zveřejnila společnost Boeing nové informace o průběhu příprav na výrazně odloženou misi OFT-2. NASA i Boeing podle této zprávy pokračují v pokrocích, aby se mohla mise OFT-2 vydat vstříc stanici ISS v rámci programu Commercial Crew Program. Týmy nedávno dokončily odčerpávání pohonných látek z lodi Starliner pro OFT-2. Tento proces probíhá v obslužné hale lodí Starliner na Kennedyho středisku. Odčerpání pohonných látek je přípravou na oddělení návratové kabiny od servisního modulu SM-2, který bude nahrazen jiným exemplářem.
Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov se dnes vydají na zhruba 7 – 7,5 hodiny do volného prostoru, kde se zaměří především na integraci nového modulu Pričal. Budou instalovat madla, propojovat komunikační kabely, instalovat dokovací terče, antény dokovacího systému, ale i kabely pro kamery. Už v březnu by se totiž měla na vloni v listopadu připojený uzlový modul připojit první loď Sojuz s posádkou. Škaplerov (v pozici EV1) oblékne skafandr s červenými pruhy, Dubrov (EV2) s modrými. Přímý přenos obstará jak sama agentura Roskosmos, tak i NASA. Přehrávače obou přenosů najdete v tomto článku.
Jak jsme již psali vloni, do nejnovějšího výběru členů oddílu astronautů Evropské kosmické agentury se zapojilo více než 23 000 zájemců z různých evropských států. Ti všichni se chtěli stát buďto astronauty, nebo parastronauty, tedy astronauty s tělesným postižením. Vzhledem k velkému objemu žádostí a vysoké úrovni zodpovědnosti, trvalo zhodnocení těchto žádostí nějaký čas. Další čas navíc si vyžádalo vytvoření reakcí na všechny tyto žádosti. Evropská kosmická agentura by nyní ráda ještě jednou poděkovala všem, kteří se přihlásili.
V úterý 18. ledna v 1:26 našeho času se k obloze za pomoci nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX vydá další várka 49 družic Starlink. Konstelace Starlink má zajišťovat internetové pokrytí po celém světě, včetně České republiky. SpaceX se tímto projektem chce hlavně zaměřit na odlehlé oblasti, které nejsou pro internetové připojení tolik dostupné. Každá družice je vybavena čtyřmi fázovými a dvěma parabolickými anténami, poté má každá laserové pojítko na vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými družicemi Starlink a kameru na pozorovaní hvězd, díky čemuž se družice dokáže orientovat v prostoru.
Mnoho z vás se v nejrůznějších diskusích často ptá na otázky spojené s nejnovějším vesmírným dalekohledem Jamese Webba, ale nikdo nemůže znát odpověď úplně na všechno a některé zajímavé zůstávaly dokonce bez odezvy. Proto jsme se obrátili na zdroje nejpovolanější a pokusíme se odpovědět na řadu všemožných věcí spojených právě s tímto teleskopem. Jelikož je jich opravdu hodně, rozhodli jsme se rozdělit je na několik po sobě jdoucích dílů, které budou vycházet každé pondělí deset minut po půlnoci, tak jak jsou naši pravidelní čtenáři již zvyklí. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý z dalších dílů série o JWST.
Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi. Přichází proto pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Ačkoli je dalekohled Jamese Webba stále na cestě do bodu L2, činnosti na něm se soustředí především na časově náročné seřizování zrcadel. My se proto v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na první připravovaný start rakety Rocket 3.3 z Floridy. Co bude nákladem? Mezi další témata patří erupce vulkánu u souostroví Tonga, start Falconu 9, anebo aktualita od vozítka Perseverance z Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Plato, nová evropská mise, která by měla hledat exoplanety, dostala zelenou a její vývoj tedy může pokračovat. Projekt úspěšně 11. ledna překonal kritický moment, když prošel důležitým zhodnocením. V rámci hodnotícího procesu se posuzovala vyspělost kompletního kosmického segmentu, tedy družicové platformy a modulu užitečného zařízení. Podařilo se potvrdit pevnost rozhraní mezi platformou a vědeckým modulem, ověřoval se harmonogram užitečného zatížení se zvláštním důrazem na sériovou výrobu 26 kamer a také robustnosti harmonogramu vývoje mise. Plato totiž využije 26 kamer, s jejichž pomocí bude objevovat a charakterizovat exoplanety, které obíhají kolem hvězd podobných našemu Slunci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
