Starcloud
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sojuz MS-19, který má startovat 5. října v 10:55 SELČ, bude výjimečný. V posádce najdeme jediného profesionálního kosmonauta, Antona Škaplerova, který na ISS zůstane půl roku. Při startu mu ale budou dělat společnost režisér Klim Šipenko a herečka Julija Peresild, kteří stráví na stanici jen zhruba týden a pak se vrátí v Sojuzu MS-18. Úkolem této dvojice je natočit na ISS záběry pro nový ruský film. Start i připojení této kosmické lodi Vám nabídneme v komentovaných přenosech, jejichž přehrávače najdete v článku.
V předchozím 3. dílu seriálu jsme Perseverance s Ingenuity opustili přibližně uprostřed prázdnin, kolem 8. srpna. Tehdy měl rover čerstvě za sebou první pokus o odběr kamenného vzorku pomocí jádrového vrtáku, ale jak už víme, tento pokus nebyl zcela úspěšný. Dnes jsme se v kalendáři posunuli o 8 týdnů kupředu (sol 222), mise bude až do poloviny října doslova „zaparkována“ na místě kvůli solární konjunkci, a tak je vhodná doba na shrnutí událostí v kráteru Jezero za předchozí 2 měsíce.
Evropská mise Euclid dosáhla dalšího vývojového milníku. Podařilo se prokázat, že teleskop a jeho přístroje dokáží fungovat a dosáhnout očekávaných možností i v extrémních podmínkách kosmického prostoru. Euclid má studovat temnou hmotu a energii. Ty sice nemohou být přímo pozorovány žádným teleskopem, ale můžeme sledovat účinky jejich přítomnosti na rozložení galaxií ve vesmíru. Už dlouho se vědělo, že se vesmír rozpíná, což prozradila měření vzdálených galaxií, které se od nás vzdalují. Toto rozpínání spolu s růstem kosmických struktur (jako jsou nadkupy galaxií) ovlivňuje právě temná hmota a energie. Ovšem vědci zatím tomuto fenoménu úplně nerozumí. Euclid nasnímá s nevídanou přesností miliardy galaxií do vzdáleností 10 miliard světelných let. Jeho průzkum pokryje více než třetinu oblohy. Získaná měření umožní astronomům zlepšit jejich chápání historie rozpínání vesmíru a úrovně růstu kosmických struktur. Dva přístroje na palubě dodaná dvěma konsorcii firem. VIS (VISible imager) bude pracovat s viditelným světlem, NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer) s infračerveným. Oba již byly koncem roku 2020 integrovány do modulu pro užitečné vybavení, k čemuž došlo v prostorách firmy Airbus Defence and Space ve francouzském Toulouse. Modul byl následně letos
Dalších sedm dní je za námi a kosmickými starty i událostmi napěchovaný týden nám nachystal mnoho informací k rekapitulaci. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který dovezla zpět nákladní loď Crew Dragon z Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na dva čínské starty, anebo si budete moct prohlédnout parádní fotografii z prvního průletu mise Bepi-Colombo kolem Merkuru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Záříjové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než první ryze soukromou misí Inspiration4. Pak se podíváme na dva ruské výstupy do volného prostoru. Potom se vně ISS vydá francouzsko-japonská dvojice astronautů. I další reportáž bude o pilotované kosmonautice, tématem bude čínská kosmická stanice Tianhe. Neúspěšný start nosiče Firefly Alpha probereme v přeposledním příspěvku a na závěr nás čeká začátek budování nové úrovně sítě Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Bylo 10. března roku 1970, když ze základny u města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první kosmická raketa. Šlo o nosič Diamant, který se vznesl ze stejnojmenného startovního komplexu a který představuje první kapitolu evropského kosmického příběhu. Jeho historie je však ještě o trochu delší. První suborbitální raketa (Véronique ve verzi AGI) z dané lokality odstartovala 9. dubna 1968. Startovní komplex Diamant byl v provozu mezi roky 1970 a 1975 – jeho konec souvisel především s vybudováním komplexu ELA-1 pro rakety Ariane 1. Diamant tak byl v roce 1978 definitivně opuštěn. V roce 2019 však ArianeWorks (inovační skupina založená firmou ArianeGroup a francouzskou agenturou CNES) dostala za úkol navrhnout nosiče budoucnosti a především pracovat na projektu Themis. V jeho rámci by měl vzniknout evropský nízkonákladový znovupoužitelný první stupeň. Otázkou však bylo, odkud by tento demonstrátor mohl startovat a kde by přistál. Jelikož je každý vzletový komplex velmi specifický, diskutovalo se, zda by měl vzniknout nový, nebo jít cestou rekonstrukce stávajícího.
Návrh nového amerického teleskopu úspěšně zvládl kritické zhodnocení návrhu. Fáze návrhu a inženýrského vývoje je tedy u konce. „Po analýze našich rozsáhlých zkoušek hardwaru a sofistikovaného modelování mohla nezávislá kontrolní komise potvrdit, že námi navržená observatoř bude fungovat,“ konstatovala Julie McEnery, vědkyně z Goddardova střediska zapojená do programu Nancy Grace Roman Space Telescope a dodala: „Víme, jak bude vypadat a co všechno zvládne. Nyní, když máme položené základy, se tým nemůže dočkat až bude pokračovat ve stavbě a testování observatoře, kterou si naplánoval.“
Evropsko-japonská mise k Merkuru provede již brzy svůj první ze šesti průletů kolem této planety. Ty jsou potřebné k tomu, aby mohlo koncem roku 2025 dojít ke vstupu sond na oběžnou dráhu Merkuru. Není to tak dávno, co sestava v srpnu prolétla podruhé a naposledy kolem Venuše. Nyní se již vědci a inženýři chystají na první průlet kolem Merkuru – k maximálnímu přiblížení má dojít 2. října v 1:34 SELČ. Sestava se prosmýkne pouhých 200 kilometrů nad povrchem planety a palubní přístroje pořídí fotografie a vědecká data, která poskytnou vědcům toužebně očekávanou ochutnávku toho, na co se mohou těšit při hlavní misi.
Nákladní loď Dragon 2 dorazila v rámci mise CRS-23 k orbitálnímu komplexu koncem srpna. Posádka v dalších týdnech postupně vyložila veškerý náklad a naopak útroby lodi naplnila věcmi, které se mají přepravit na Zemi. V mnoha případech jde o dokončené vědecké experimenty, jelikož Dragon 2 je v současné době jedinou bezpilotní lodí, která na konci své mise neshoří v atmosféře, ale přečká průchod atmosférou a přistane na padáku. Díky tomu se perfektně hodí pro dopravu nákladu z ISS na Zemi. NASA TV bude vysílat proces odpojení lodi od 14:45 SELČ. Samotné oddělení je momentálně plánováno na 15:05 našeho času.
Byl to jen jeden z mnoha projevů, jakých National Press Club ve Washintonu D.C. každý rok zažívá desítky. Tento ale navždy změnil tvář světové kosmonautiky – nejen v USA, ale i v Rusku, Číně, Japonsku, Evropě… U státních i soukromých subjektů. Elon Musk v projevu poprvé oznámil, že se chystá vyvinout opakovaně použitelnou raketu. Stalo se tak před deseti lety, 29. září 2011. „Plně znovupoužitelná raketa by dramaticky snížila cenu vynášení nákladu a lidí do vesmíru, což by učinilo průzkum a kolonizaci dalších světů mnohem dostupnější,“ uvedl Musk ve svém vystoupení. Netajil se ovšem pochybnostmi: „Uvidíme, jestli to bude fungovat. A pokud to fungovat bude, bude to opravdu velké.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.