Krátká odstávka našeho fóra (26. 8.)
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

8. dubna by měla z Kennedyho střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Nepůjde ale o klasickou půlroční misi na ISS a také nepoletí profesionální astronauti. Mise Axiom-1 je vůbec prvním letem v historii, kdy se k ISS vydá hned několik neprofesionálních astronautů najednou. První vesmírný turista Dennis Tito na ISS zavítal v roce 2001 v rámci mise Sojuz TM-32. Společnost v kosmické lodi mu ale dělali i dva profesionálové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Posledními vesmírnými turisty na ISS byli Jusaku Maezawa a Jozo Hirano v doprovodu profesionála Alexandra Misurkina. Axiom-1 je tak první turistickou misí na ISS, na níž budou hned tři neprofesionálové. Celá mise by měla trvat 10 dní a kosmická loď Crew Dragon Endeavour se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony a na stanici by posádka měla setrvat 8 dní.

Teleskop Jamese Webba je vybaven čtveřicí vědeckých přístrojů, které budou pozorovat vesmír především v infračervené části spektra s lehkým přesahem do okraje viditelné části. Mezi těmito čtyřmi přístroji má jedinečné místo přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který se zaměří na odlišné vlnové délky než tři zbývající přístroje. S tím ale souvisí také různé technologické výzvy, které dokáží nejlépe popsat odborníci, kteří tento přístroj připravovali. Na webu NASA nedávno vyšel velmi srozumitelně sepsaný článek, který společně sepsali Konstantin Penanen, Bret Naylor (specialisté na kryochlazení z NASA JPL), Alistair Glasse (vědec z britského astronomického střediska, který se podílí na přístroji MIRI) a Macarena Garcia Marin (vědec z ESA, který má na starost přístroj MIRI a jeho kalibrace). Níže najdete překlad jejich článku.

Inženýrům se úspěšně podařilo otestovat únikový (abort) raketový motor od firmy Northrop Grumman, který bude určen pro záchrannou věžičku kosmické lodi Orion. Statický zážeh proběhl 31. března v areálu zmíněné firmy u města Promontory v Utahu. Během třetího (a také posledního) statického zážehu za běžných teplot motor pracoval po dobu přibližně 4 sekund a vyvinul tah 181 tun. Test také ověřil správné fungování nové tepelné izolace těla motoru i potrubí pro vedení spalin. Nyní, když je série testů všech tří motorů dokončena za vysokých, nízkých i běžných teplot, je celý záchranný systém kvalifikován a tedy připraven k použití na misích s astronauty počínaje Artemis II.

Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.

V minulém díle jsme se zaměřili na využití startovních komplexů, které sloužily pro rakety Titan novými a mladými společnostmi jako jsou Firefly Aerospace, nebo Relativity Space. V dnešním díle se pro změnu zaměříme na rampy pro rakety Atlas, jaké společnosti pro ně našli využití, co plánuje firma Blue Origin a k čemu teď slouží místo, kde původně stával komplex LC-13. Už teď mohu prozradit, že jeden z bývalých komplexů (konkrétně LC-36) aktuálně využívá firma Astra Space pro starty svých raket Rocket 3. Připomeneme si také tragédii, kterou byl požár na palubě kosmické lodi Apollo I, který připravil o život tři astronauty.

Inženýři dokončil šestý ze sedmi kroků ke kalibraci optického systému Teleskopu Jamese Webba, při kterém se optické plochy opatrně seřizují tak, aby palubní vědecké přístroje mohly pořídit co možná nejpřesnější a nejostřejší snímky. Zatímco palubní přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) stále chladne, týmy zodpovědné za optický systém dokázaly úspěšně zarovnat zbytek palubních přístrojů observatoře vůči zrcadlům teleskopu. Mimořádně potěšující je, že do té doby provedené kalibrační kroky byly natolik přesné, že experti došli k názoru, že nejsou potřebné žádné dodatečné korekce sekundárního zrcadla – k těm možná dojde až v závěrečném (sedmém) kroku. Do něj bude zapojen i plně zchladlý přístroj MIRI.

Popis příprav na misi Artemis I končil v minulém dílu výměnou vadné řídicí jednotky motoru RS-25 č. 4, která byla provedena v posledním prosincovém týdnu. V první polovině ledna inženýři a technici v budově VAB dokončili sérii technických zkoušek centrálního stupně. Byla otestována komunikace mezi letovými počítači a dalšími systémy. Všechny čtyři řídicí jednotky motorů RS-25 úspěšně prošly diagnostickými testy letové připravenosti, vyzkoušeno bylo i naklánění motorů. Později bylo oznámeno, že příčinou listopadového selhání kanálu B v řídicí jednotce byl vadný paměťový čip. Ten je potřebný pouze během zážehové sekvence a nemá žádný vliv na provoz během letu. Tentokrát nebyly na řídicích jednotkách motorů v raketě zjištěny žádné známky vadných paměťových čipů.

V úvodu březnových Vesmírných výzev se budeme zabývat dopady ruského vpádu na Ukrajinu na kosmonautiku. Poté se podíváme na vývoz rakety SLS na rampu. Záběry z dvou výstupů do volného kosmu z paluby ISS nás čekají v další reportáži. Následují start Sojuzu MS-21 a přistání Sojuzu MS-19. Vesmírné výzvy uzavřou starty tří misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Další týden utekl jako voda a je ideální čas se zpětně podívat, co vše zajímavého přinesla v těchto dnech kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který vynášel Falcon 9 v rámci mise Transporter-4, zajímat nás bude zejména hlavní družice mezi zbývajícími třiceti devíti. V dalších tématech se podíváme na přípravu rakety SLS na důležitý test, anebo na úspěšný start rakety Electron společnosti RocketLab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Druhý den měsíce dubna nám svým startem zahájí raketa Electron od firmy Rocket Lab. Nákladem budou další dvě snímkovací družice pro konstelaci BlackSky. Tyto snímkovací družice s rozlišením 0,9 – 1,1 metru váží 56 kilogramů a jejich plánovaná životnost je 3 roky. Družice jsou vybaveny pozorovacím systémem SpaceView-24 od firmy Harris Corp.´s s aperturou o velikosti 24 centimetrů. Stavbu družic, které jsou postaveny na platformě SCOUT, potom zajistila firma Spaceflight Services. Raketa Electron je malá raketa, kterou vyvinula firma Rocket Lab. Jde o lehkou nosnou raketu s nosností až 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu. Jedná se o dvoustupňovou raketu a na výšku měří 18 metrů a průměr činí 1,2 metru. Pohání ji 9 raketových motorů Rutherford, z nichž každý produkuje tah až 25 kN. Motory Rutherford jsou z velké části vyráběny na 3D tiskárně a místo klasických turbočerpadel využívají čerpadla elektrická.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.