Aktuální dění

  • Nová mapa Marsu od MRO

    Nová mapa Marsu od MRO

    Dušan Majer4 komentáře

    Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.

  • Kosmotýdeník 510 (20.6. – 26.6.)

    Kosmotýdeník 510 (20.6. – 26.6.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Jako každé nedělní poledne, vychází i dnes další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku však bude dnes hlavní téma poněkud smutné, jelikož misi Psyche potkal odklad, kvůli kterému se o dost zpozdí i přílet ke stejnojmenné kovové planetce. V dalších tématech se podíváme na start jihokorejské rakety Nuri, testování v Boca Chicha a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Proměna Mariupolu v ruiny

    Proměna Mariupolu v ruiny

    Karel Zvoník15 komentářů

    Válka , která probíhá na Ukrajině je velmi tvrdá. Nejvíce však dopadá na tamní obyvatelstvo, které přichází o střechu nad hlavou. Některá města se změnila k nepoznání. Mezi nejtvrději postižená místa patří bezesporu Mariupol. Metropole na severním pobřeží Azovského moře leží v Doněcké oblasti, kterou Rusko vyhlásilo za autonomní oblast. Toto místo zažilo velmi silné bombardování, a je odhadováno, že je až z 80 procent zcela zničené! Poslední kolébka odporu se nacházela ve slévárnách Azovstal, kde došlo na tvrdé střety obou stran. Jak se během pár měsíců z města staly ruiny ukazují následující fotografie pořízené snímkovacími družicemi z oběžné dráhy. Upozorňuji předem, že následující záběry jsou drastické.

  • Pokec s kosmonautixem – červen 2022

    Pokec s kosmonautixem – červen 2022

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Skoro se až nechce věřit tomu, jak rychle čas letí. Ani jsme se nenadáli a další měsíc nezadržitelně spěje ke svému konci. To je vidět třeba i díky tomu, že tu máme již 42. díl Pokecu s kosmonautixem, který probíhá vždy v poslední pátek v daném měsíci. Opět nás čeká zhruba dvouhodinové odpovídání na dotazy, které do Youtube chatu napíšete právě Vy, diváci. Máte tak možnost zeptat se na cokoliv, co Vás zajímá kolem kosmonautiky či našeho webu. Tak jako tomu bývá obvykle, začneme i tentokrát v osm hodin večer.

  • Hledač vody na Marsu dostal aktualizaci

    Hledač vody na Marsu dostal aktualizaci

    Dušan Majer1 komentář

    Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.

  • Falcon opravdu vynesl utajený náklad

    Falcon opravdu vynesl utajený náklad

    Dušan Majer8 komentářů

    Mezi starty raket Falcon 9, které povětšinou vynáší družice Starlink či nákladní a pilotované kosmické lodě k ISS, zaujal pozornost většiny fanoušků s dostatečným předstihem start, ke kterému došlo 18. června ráno našeho času. Už před startem se totiž na základě několika nepřímých náznaků spekulovalo o tom, že by na palubě mohl být i náklad, který z nějakého důvodu nebyl veřejně oznámen. V průběhu startu samotného tuto teorii podpořily další důkazy a definitivní potvrzení nakonec přinesli takzvaní lovci družic. V současné době zatím stále není znám účel vyneseného nákladu. Tento článek si neklade za cíl přinést definitivní odpověď na otázku, co Falcon nesl. Jeho úkolem je zrekapitulovat, co zatím víme o asi nejpodivnějším startu firmy SpaceX za poslední dobu. V závěru článku také najdete nejčastěji zmiňované možnosti určení utajeného nákladu včetně rozboru jejich pravděpodobnosti).

  • ŽIVĚ: První letošní start Ariane 5

    ŽIVĚ: První letošní start Ariane 5

    Matěj Soukup8 komentářů

    Raketa Ariane 5 startuje pouze párkrát do roka a nyní přišel její první start v roce 2022. Její poslední start se uskutečnil v den, který se nám všem zapsal do paměti. 25. prosince totiž vynášela na oběžnou dráhu dalekohled Jamese Webba. Od té doby nestartovala a při tomto startu se pod aerodynamickým krytem budou nacházet dvě telekomunikační družice. MEASAT-3d a GSAT-24. Družice MEASAT-3d, postavená společností Airbus, je 57. družicí postavenou na platformě E3000. Družice bude umístěna na geostacionární oběžné dráze nad 91,5° východní délky. Prostřednictvím této oběžné dráhy bude družice schopna obsluhovat svou primární oblast, Asii a Tichomoří. Druhá komunikační družice má název GSAT-24 a váží 4 181 kilogramů. Její životnost by měla být 15 let, energii jí dodávají dva fotovoltaické panely a je založena na platformě I-3K (I-3000). Tato družice bude poskytovat vysoce kvalitní televizní, telekomunikační a vysílací služby.

  • Jižní Korea má funkční nosič vlastní výroby

    Jižní Korea má funkční nosič vlastní výroby

    Lukáš Houška7 komentářů

    Jižní Korea provedla 21. června první úspěšný a celkově druhý testovací start své nově vyvinuté rakety Nuri. Při tomto druhém startu došlo k úspěšnému vynesení nákladu a raketa si tak po předchozím nezdaru připsala první úspěšný let. Pro Jižní Koreu to znamená zisk nosiče s nosností 1 500 kilogramů na oběžnou dráhu, který plně pochází z domácí produkce. Dříve vyvinutý nosič Naro-1 využíval z Ruska nakupované první stupně. Pro Jižní Koreu to tak znamená, že má vůbec první funkční nosič skutečně domácí výroby.

  • Sebevražedná sonda DART testuje kameru

    Sebevražedná sonda DART testuje kameru

    Dušan Majer10 komentářů

    Od svého startu vloni v listopadu se americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) blíží k dvojplanetce Didymos, se kterou se má srazit 26. září. Všechny systémy zatím pracují podle očekávání. To však neznamená, že by se sonda, či její pozemní tým v uplynulých měsících nudili. Tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, který misi vede, přijal zhruba 150 000 snímků různých hvězd, které pořídila palubní kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation). Jde o kameru s teleobjektivem a vysokým rozlišením, která je odvozena od přístroje LORRI na sondě New Horizons, která pořídila ty nejpodrobnější snímky této trpasličí planety i objektu Arrokoth.

  • Družice JPSS-2 prošla klíčovou zkouškou

    Družice JPSS-2 prošla klíčovou zkouškou

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Družice Joint Polar Satellite System-2 (zkráceně JPSS-2) má za sebou zkoušku, která ji významně přiblížila ke startu. Minulý týden mohla být družice agentury NOAA vyjmuta z komory, ve které podstoupila termálně-vakuové zkoušky. Úkolem tohoto mimořádně důležitého testu je ukázat, že palubní systémy družice i všechny její vědecké přístroje budou fungovat úspěšně i poté, co budou vystaveny drsnému prostředí kosmického prostoru.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗