sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.
Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Existují rakety, které startují několikrát do roka, jsou dokonce rakety, které za rok startují tak často, že už to člověku připadá jako rutina. Jsou tu však také rakety, které startují, jak se říká, sotva jednou za uherský rok. Třeba taková raketa Minotaur I vzlétla naposledy v roce 2013! Pokud se nic nepokazí, měli bychom se jejího dalšího startu dočkat už v úterý ve 13:00 našeho času. Už jen skutečnost, že se dočkáme startu málo vídané rakety, je sám o sobě atraktivní, ale o další porci zajímavosti se postará náklad – ten je totiž utajen a spadá pod Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.
Po renovaci čtyř motorů RS-25 v testovacím stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku byl centrální stupeň nosné rakety Space Launch System naložen do člunu Pegasus. Člun opustil středisko 22. dubna a po plavbě Mexickým zálivem a kolem Floridy doplul 28. dubna do přístaviště poblíž montážní budovy VAB. Následující den byl stupeň převezen pomocí kolových dopravníků do hlavní chodby v nízké části budovy. Protože přípravy na téměř čtyřtýdenní nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce, zakončený návratem do Tichého oceánu, výrazně pokročily i v květnu a červnu, zrekapitulujme si hlavní události, ke kterým došlo od minulého dílu tohoto seriálu. Po vizuální kontrole a přejímce stupně technici nainstalovali uvnitř systémového tunelu na vnější straně stupně destrukční systém pro případ nenominálního letu. Souběžně s tím zahájili renovaci tepelně izolační pěny. Zaměřili se hlavně na příruby mezi jednotlivými konstrukčními prvky stupně v místech, která budou po spojení s pomocnými vzletovými stupni SRB nepřístupná nebo obtížně přístupná.
Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.“
Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mzeinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.
Až se lidé po téměř 50 letech vrátí k Měsíci, tak přenos dat přes lasery umožní nám, pozemšťanům, užít si fotky a videa ve vysokém rozlišení. „Byl jsem s tímhle projektem od jeho začátku. Je to čest pracovat s víceoborovým týmem a vytvářet revoluční komunikační systém,“ přiznává Michael Bay, systémový inženýr projektu O2O (Orion Artemis II Optical Communications System) a dodává: „Společně budeme konvertovat informace do světelných pulsů.“ Projekt O2O má uplatnit laserovou (někdy můžeme narazit na výraz optickou) komunikaci na chystané lodi Orion. Její mise Artemis II, jejíž start je plánován na rok 2023, bude první pilotovanou výpravou k Měsíci od programu Apollo. během zhruba desetidenní mise Orion obkrouží Měsíc a poté zamíří k Zemi. O2O tak z Artemis II udělá jednu z prvních pilotovaných misí, která využije laserový přenos dat.
Plně sestavená dvojice pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky nové americké rakety Space Launch System (SLS) již několik měsíců stojí na mobilní vypouštěcí plošině uvnitř montážní haly VAB na Kennedyho středisku na Floridě a jsou připraveny na další fázi sestavování obřího nosiče pro misi Artemis I. Pracovníci kosmodromu a týmy společnosti Jacobs se už před několika dny začali chystat na zvednutí 85 tun těžkého centrálního stupně, který bude následně umístěn mezi zmíněné sestavené urychlovací motory na tuhé pohonné látky. Bylo potřeba zkontrolovat a připravit jeřáby, které zajistí zvednutí, umístění a zajištění centrálního stupně na mobilní vypouštěcí plošině.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní připraveno aktuální vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. Kosmotýdeník má nyní jako hlavní téma zprovoznění testovacího evropského marsovského vozítka, které bude – možná pro někoho překvapivě – operovat na Zemi a bude sloužit jako zkušební parťák pro to vozítko, které bude na povrchu Marsu. Mezi další témata, kterým jsme se věnovali, patří například další osud počmáraných ruských raketoplánů, anebo parádní fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední starty raket Falcon byly tak trochu monotónní – každou chvíli Starlink a sérii jen občas přerušil Crew Dragon nebo Dragon 2. SpaceX totiž v minulých letech díky vysoké kadenci vyčistila čekací listinu, která se vytvořila v době, kdy Falcony tolik nelétaly a nyní již firma čeká na dokončení družic, které má vynášet. Jednou z nich je také SXM-8, která má společně s vloni vynesenou SXM-7 zajišťovat vysílání rádií pro 30 milionů zákazníků v Severní Americe. Falcon pro tuto misi prošel statickým zážehem a jeho první stupeň bude použit potřetí. Start z floridské rampy SLC-40 je momentálně plánován na nedělní ráno v 6:26 našeho času, ale počasí zatím nevypadá ideálně.
V pondělí 7. června v 19:35 SELČ se americká sonda Juno ocitne ve vzdálenosti pouhých 1 038 kilometrů od povrchu Jupiterova největšího měsíce – Ganymedu. Půjde o velkou událost – dokonce tento průlet bude největším přiblížením umělého kosmického tělesa k největší přirozené oběžnici Sluneční soustavy od 20. května roku 2000, kdy sonda Galileo provedla svůj předposlední průlet. Kromě působivých snímků by měla sonda vybavená fotovoltaickými panely získat data, která nám umožní získat lepší přehled o složení tohoto měsíce, jeho ionosféře, magnetosféře a ledovém příkrovu. Měření radiačního prostředí od sondy Juno v okolí měsíce se zase budou hodit pro budoucí mise, které mají zkoumat systém planety Jupiter.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
