sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.
V tomto týdnu si zajímavých startů užíváme dosyta a nyní nám přichází rovnou další chod. Na floridské rampě číslo 40 již stojí raketa Falcon 9 s pátým exemplářem nejnovější generace amerických navigačních družic GPS. O vynesení se postará první stupeň, který už má za sebou jeden start a nyní zažije druhou misi. Chybět by neměl ani pokus o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions. Zhruba pětitunová družice bude doručena na eliptickou dráhu, ze které se pak sama dostane na kruhovou dráhu ve výšce 20 200 km. Startovní okno trvá 15 minut a otevírá se ve čtvrtek v 18:09.
Experti z NASA momentálně pracují na řešení problému v počítači Hubbleova teleskopu, který má na starost vědecké přístroje. Ten přestal pracovat v neděli 13. června krátce po 22:00 SELČ. Po analýze dat se tým zodpovědný za provoz teleskopu pustil do rozboru, zda k závadě počítače vedla stárnoucí palubní paměť. Specialisté uvažovali o tom, že by ve středu 16. přepnuli provoz na jeden ze záložních modulů. Zatím však není jisté, zda k tomuto přepnutí došlo, případně jaké to přineslo výsledky. NASA ale už dopředu uvedla, že po přepnutí nechá počítač běžet zhruba jeden den, aby měla jistotu, že se problém podařilo vyřešit. Poté by mělo dojít k restartu všech vědeckých přístrojů a návratu teleskopu do běžného pozorovacího režimu.
Čína se do budování své nové kosmické stanice pořádně obula. V dubnu startoval základní modul Tianhe, v květnu se k němu připojila nákladní loď Tianzhou 2 a v červnu k tomuto zárodku vyrazí první lidé. Tříčlenná posádka ve složení Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo v lodi Shenzhou 12 přeruší téměř pětileté čekání na další čínskou pilotovanou výpravu. Na kosmodromu Jiuquan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která by měla odstartovat v noci na čtvrtek. Jen ten čas nás, obyvatele střední Evropy, moc nepotěší. Start je totiž naplánován na čtvrtek ve 3:20 SELČ. Pokud Vám ale nevadí časné vstávání, budeme mít pro Vás připravený komentovaný přenos.
Nákladní loď Dragon 2 přivezla v rámci mise CRS-22 na ISS první nové fotovoltaické panely iROSA, které pomohou zvýšit množství energie, které má stanice k dispozici. Zatímco před několika měsíci proběhly výstupy zaměřené na přípravu držáků těchto panelů, ve středu nás čeká první výstup zaměřený na samotnou instalaci těchto panelů. Na zhruba šest a půl hodiny dlouhý výstup zamíří dva astronauti – Francouz Thomas Pesquet a Američan Robert Kimbrough. NASA TV začne vysílat už ve 12:30 našeho času, výstup samotný by měl začít ve 14:00. V tomto článku najdete přehrávač NASA TV.
Existují rakety, které startují několikrát do roka, jsou dokonce rakety, které za rok startují tak často, že už to člověku připadá jako rutina. Jsou tu však také rakety, které startují, jak se říká, sotva jednou za uherský rok. Třeba taková raketa Minotaur I vzlétla naposledy v roce 2013! Pokud se nic nepokazí, měli bychom se jejího dalšího startu dočkat už v úterý ve 13:00 našeho času. Už jen skutečnost, že se dočkáme startu málo vídané rakety, je sám o sobě atraktivní, ale o další porci zajímavosti se postará náklad – ten je totiž utajen a spadá pod Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.
Po renovaci čtyř motorů RS-25 v testovacím stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku byl centrální stupeň nosné rakety Space Launch System naložen do člunu Pegasus. Člun opustil středisko 22. dubna a po plavbě Mexickým zálivem a kolem Floridy doplul 28. dubna do přístaviště poblíž montážní budovy VAB. Následující den byl stupeň převezen pomocí kolových dopravníků do hlavní chodby v nízké části budovy. Protože přípravy na téměř čtyřtýdenní nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce, zakončený návratem do Tichého oceánu, výrazně pokročily i v květnu a červnu, zrekapitulujme si hlavní události, ke kterým došlo od minulého dílu tohoto seriálu. Po vizuální kontrole a přejímce stupně technici nainstalovali uvnitř systémového tunelu na vnější straně stupně destrukční systém pro případ nenominálního letu. Souběžně s tím zahájili renovaci tepelně izolační pěny. Zaměřili se hlavně na příruby mezi jednotlivými konstrukčními prvky stupně v místech, která budou po spojení s pomocnými vzletovými stupni SRB nepřístupná nebo obtížně přístupná.
Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.“
Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mzeinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
