sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

Letos v lednu si SpaceX při misi Transporter 1 připsala rekord v počtu najednou vypuštěných družic (143 kusů). Teď nás čeká mise Transporter 2, která sice rekord nepřekoná, ale i tak si zaslouží pozornost. Je totiž atraktivní hned z několika důvodů. Bude to teprve potřetí, kdy Falcon 9 poletí z Floridy na polární dráhu. První stupeň bude použit poosmé a pokusí se přistát na pevnině, což taky není běžný stav. Start se musel o několik dní odložit, ale momentálně je plánován na 29. června ve 20:56 našeho času. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

Společnost Iridium získala armádní zakázku

Kontrakt na výzkum a vývoj za 30 milionů dolarů od americké armády na vytvoření zařízení, které by podpořilo koncept rychle vypustitelné družicové sítě pro poskytnutí efektivnějšího datového přenosu pro vojáky v akci získala společnost Iridium. Výsledné zařízení má být využito na zatím neupřesněné komerční družicové síti a má fungovat nezávisle na aktuálně fungující síti společnosti Iridium. Cílový partner zatím nebyl oznámen, ale nedá se vyloučit spolupráce s některým velkým hráčem na tomto poli. Nejde přitom jen o projekt Starlink od SpaceX, ale i o sítě OneWeb, Project Kupier od Amazonu nebo program firmy ViaSat.

Nečekané využití družic CYGNSS

Vědci z University of Michigan vymysleli nový způsob, jak využít data z družic ke sledování pohybu drobných plastových částic v oceánech. Takzvané mikroplasty vznikají, když se plastový odpad v oceánech rozpadá vlivem slunečního záření a pohybu vln. Tyto malé plastové šupinky škodí mořským organismům i celým ekosystémům. Mikroplasty se mohou dostat stovky i tisíce kilometrů od původního zdroje – nesou je totiž mořské proudy. Je tedy složité je sledovat a odstranit. Aktuálně jsou tedy hlavním zdrojem informací o pozicích mikroplastů rybářské lodě, které chytají do sítí plankton a s nimi zachytí i mikroplasty.

50 000 evropských laserových spojení

Cenná data z družic pozorujících naši planetu proudí na Zemi velkou rychlostí díky (jak ESA říká) nejpokročilejší komunikační síti, jaká kdy vznikla. Denní i noční snímky z radarů, multispektrální fotky vegetace ve vysokém rozlišení, údaje o pevnině i vodních plochách, vodních tocích i pobřežních oblastech, nebo informace pro mimořádné události – to vše proudí na Zemi téměř v reálném čase. Čtveřice družic na nízké oběžné dráze již provedla více než 50 000 datových spojení s dvojicí geostacionárních komunikačních družic, které jsou součástí evropského programu EDRS (European Data Relay System).

Kosmotýdeník 458 (21.6. – 27.6.)

Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Adaptér LVSA je usazen na SLS

NASA udělala další krok vstříc premiérovému startu rakety SLS. Na Kennedyho středisku v ikonické hale VAB připojila ke vznikajícímu prvnímu exempláři tohoto nosiče další díl – adaptér, který spojí centrální a horní stupeň rakety (který má být mimochodem usazen během příštího týdne). Pozemní týmy v hale VAB zvedly pomocí jeřábu v úterý adaptér LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) a pak jej přemístily do sekce High Bay 3, kde došlo ke spojení se zbytkem rakety. LVSA tvoří strukturální rozhraní mezi centrálním stupněm SLS a horním stupněm ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Tento adaptér vznikl na Marshallově středisku v alabamském Huntsville pod dohledem hlavního dodavatele, kterým je společnost Teledyne Brown Engineering.

Pokec s kosmonautixem – červen 2021

Další měsíc utekl jako voda a je tu opět poslední pátek v měsíci. Jak tradice velí, ani tentokrát nevynecháme Pokec s kosmonautixem. Tentokrát již jako obvykle začínáme v osm hodin – začátek minulého dílu v devět večer byl opravdu pouze výjimečný. Těšit se můžete na tradiční dvě hodiny dlouhé povídání věnované tématům, o kterých rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat do chatu na YouTube Váš dotaz, na který se pokusíme v přímém přenosu co nejlépe odpovědět. Pokud tedy máte čas a chuť, pak Vás srdečně zveme k našemu přenosu, kde panuje příjemná nálada.

Sentinel 6A funguje perfektně

Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budou tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.

ŽIVĚ: Třetí výstup zaměřený na panely iROSA

V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.

Starliner pro nepilotovanou misi je natankován

Firma Boeing dokončila během víkendu plnění nádrží lodi Starliner hydrazinem a oxidem dusičitým. K těmto činnostem na druhém exempláři určeným pro kosmický let došlo jen pár dní poté, co se nedaleko odsud začalo skládání rakety Atlas V pro tuto misi. Loď se připravuje v čisté místnost na Kennedyho středisku, raketa se skládá na Cape Canaveral Space Force Station. Start z rampy 41 je zatím plánován na 30. července ve 20:53 SELČ, kdy začne testovací mise k Mezinárodní kosmické stanici. Právě tato bezpilotní zkouška má otevřít lodi Starliner cestu k pilotované testovací misi vstříc stanici, ke které by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.