sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Agentura NASA chystá na letošní rok vypuštění čtyř misí, které mají z nízké oběžné dráhy studovat Zemi. Měly by vědcům poskytnout více informací o podstatě klimatických systémů a procesů. Jde například o extrémní bouře, chování povrchových vod, či atmosférického prachu. Družice na oběžné dráze nabízí jedinečný a neustálý pohled na naši planetu. Díky flotile vědeckých družic mohou odborníci pečlivě sledovat drobné změny spojené s různými vzájemně provázanými prvky životního prostředí – od kvality ovzduší až po mořský led.
Existují milníky výrazné a důležité, očekávané a bedlivě vyhlížené. Ovšem jsou i méně nápadné, netypické a pro leckoho překvapivé. To však neznamená, že by měly menší vypovídací hodnotu – jen prezentují známé věci v trochu jiném světle či měřítku. Hubbleův teleskop, ikona kosmické astronomie zažil 1. ledna 2022 jeden takový milník, který asi nikdo nevyhlížel, ale přesto krásně ukazuje, jak dlouho už tato legendární observatoř obíhá kolem Země. Legendární teleskop byl na oběžnou dráhu dopraven 25. dubna roku 1990. O více než 31 let později proto přišel milník jedné miliardy sekund od této historické chvíle. Za více než tři dekády dokázal Hubbleův teleskop poskytnout vědcům přelomové objevy a veřejnosti působivé snímky dalekého vesmíru.
Poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 se v montážní hale VAB nachází raketa a kosmická loď určená pro let k Měsíci. V minulém dílu končil popis příprav na misi Artemis I dodáním adaptéru OSA s deseti CubeSaty do haly VAB. K připojení adaptéru na horní stupeň nosné rakety SLS došlo 9. října. Dne 19. října byl z budovy LASF do haly VAB přepraven Orion a následující den byl připojen na adaptér OSA. Proces utahování tří set šedesáti šroubů k dokončení pevného mechanického spojení byl dokončen 21. října. Následovalo vytvoření funkčního spojení mezi Orionem a SLS a zapnutí systémů Orionu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bylo proto přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU.
Když Elon Musk poprvé oznámil, že by chtěl, aby obslužná věž startovní rampy zachytávala přistávající rakety Super Heavy, mnoho lidí nevědělo, zda jde o vážně míněný plán, či o vtípek. Když se však stavěla obslužná věž u orbitální rampy a na staveništi se objevily díly, ze kterých postupně vznikla dvě masivní ramena, bylo jasné, že to SpaceX asi opravdu zkusí. Kromě zmíněného samotného zachytávání je také možné, že celý systém bude sloužit i k usazení jednotlivých prvků nosiče na samotou rampu, aby nebyl zapotřebí jeřáb. Ať už zkoušky tohoto futuristicky vyhlížejícího zařízení, kterému se přezdívá Mechazilla nebo jídelní hůlky (chopsticks), dopadnou jakkoliv, jedno je jisté. Systém se aktuálně testuje, aby se ověřilo jeho fungování. Během noci došlo vůbec poprvé k jeho svislému pohybu o zhruba 1,5 metru.
Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.
Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!
Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
První vydání Kosmotýdeníku v roce 2022 se ještě z velké části zabývá událostmi posledních dní roku 2021. I tak zde již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu však týdenní rámec překročíme, když se podíváme na to, co po třech letech v kosmickém prostoru přinesla mise experimentální družice Aeolus. Dále se budeme zabývat čínskými starty a u Číny zůstaneme i u Marsu. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré v novém roce.
Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.
Když 29. prosince v 17:43 odstartovala z kosmodromu Xichang čínská raketa Dlouhý pochod 2D s (pravděpodobně armádní komunikační) družicí TJSW-9, zdálo se, že můžeme statistiky startů v roce 2021 uzavřít. Na letošní rok totiž nebyl plánován žádný další kosmický start. Čára přes rozpočet však přišla z místa, které by napadlo jen málokoho – z íránské raketové střelnice Semnán. Podle informací od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře měly být na palubě rakety Simorgh tři vědecké družice. Informací o startu však mnoho není – neznáme přesný čas startu, ani to, zda bylo dosaženo oběžné dráhy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
