Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda JUICE vstoupila do závěrečné fáze vývoje. Dokončený letový hardware se nyní přesouvá do francouzského Toulouse, konkrétně do firmy Airbus Defence & Space, kde podstoupí důkladné zkoušky. Sonda již byla plně sestavena, takže zmíněné testy proběhnou v kompletní letové konfiguraci. Start JUICE se totiž nezadržitelně blíží. Z evropského kosmodromu v Kourou ve Francoizské Guyaně by měla na svou cestu vyrazit už v dubnu roku 2023.
Nákladní loď přivezla na Cape Canaveral geostacionární komunikační družice SES 22 a Nilesat 301, které čeká v červnu start na raketách Falcon 9. Nilesat 301 by měl startovat 10. června z rampy SLC-40 a SES 22 bude následovat koncem měsíce. Firma Thales Alenia Space sestavila obě družice ve výrobním závodě ve francouzském Cannes a počítalo se s tím, že je přes Atlantik dopraví ruský nákladní letoun An-124 provozovaný ruskou společností Volga-Dněpr Airlines. Tento způsob přepravy se používal desítky let pro přepravu těžkých družic z jejich výrobních závodů na kosmodromy. Ovšem zákaz letů ruských letounů nad americkým i evropským územím vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu způsobil, že výrobci družic museli hledat záložní řešení pro dopravu svých družic na místo startu.
Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?
Dnes v 0:54 SELČ odstartovala z floridské rampy SLC-41 raketa Atlas V ve verzi N22 s kosmickou lodí Starliner, kterou čeká opravná bezpilotní testovací mise OFT-2. Starliner se usadil na oběžné dráze a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, ke které v rámci předešlé mise vinou závad nedorazil. Pozemní týmy zatím evidují pouze dvě technické anomálie menšího rozsahu. Zástupci Boeingu na tiskové konferenci oznámili, že dva motory OMAC potkala závada, což však nevadí, jelikož je celý systém vícenásobně zajištěn. Druhá anomálie se týká pomalejšího rozjezdu systému, který chladí kabinu lodi. Ani jedna z těchto událostí by však neměla mít vliv na plánovaný přílet lodi ke stanici. K automatickému připojení by mělo dojít v sobotu kolem 1:10 našeho času.
Zástupci NASA 17. května oznámili, že stárnoucí skafandry z éry raketoplánů, které pobývají na Mezinárodní kosmické stanici, byly nyní označeny jako „no-go“ pro provozní běžně plánované výstupy do volného kosmického prostoru. Tento stav bude trvat do chvíle, než se provede analýza, která má zjistit, co vedlo k tomu, že se během březnového výstupu dostalo do astronautovy přilby nadměrné množství vody. Skafandry EMU (extra-vehicular mobility units) se ale stále mohou používat pro mimořádné opravy, případně pro řešení nečekaných závad, pokud s tím budou pozemní týmy po zhodnocení celkových rizik souhlasit.
Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.
Jedním z vrcholů, které měla kosmonautika v roce 2022 přinést, měl být start rakety Proton-M s misí Exomars 2022. Ta se v minulých letech potýkala s různými technickými problémy a potkaly ji i několikaleté odklady. Nyní je již technika připravena, ale přesto ke startu nedojde. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu totiž Evropská kosmická agentura přerušila spolupráci s Ruskem na tomto projektu. Bylo jasné, že se musí najít náhradní řešení – a ne jen jedno. Celý projekt je totiž značně komplikovaný a svou roli hrají kromě technických otázek roli i finance. Jak je na tom celý projekt v současné době, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce.
Orbital Flight Test-2 (OFT-2), neboli orbitální letový test 2, je označení pro start kosmické lodi Starliner od Boeingu na raketě Atlas V od United Launch Alliance z rampy SLC-41 na Mysu Canaveral na druhou testovací misi bez posádky. Očekává se, že Starliner se k Mezinárodní vesmírné stanici připojí o dvacet čtyři hodin později s více než 360 kilogramy nákladu na palubě.
Společnost RocketLab oznámila, že CubeSat CAPSTONE dorazil na základnu Mahia na Novém Zélandu, kde jej čekají přípravy na let k Měsíci. Nyní, když náklad dorazil na místo startu, mohou experti zahájit jeho integraci s nosnou raketou Electron a dodatečným stupněm Photon. Startovní okno se otevírá už 31. května. Návrh a stavbu malé sondy obstaraly firmy Tyvak Nano-Satellite Systems a Terran Orbital Corporation, sonda samotná patří společnosti Advanced Space, která bude zajišťovat i její provoz. CAPSTONE se stane první sondou, která vyzkouší lunární oběžnou dráhu NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). Výzkumníci očekávají, že tato pečlivě vybraná dráha, na které vzájemné účinky gravitačních sil Měsíce a Země vytváří téměř dokonale stabilní podmínky, umožní, aby většinu práce s úpravami oběžné dráhy obstarala fyzika. NASA má s tímto typem oběžné dráhy velké plány – na NRHO by měla třeba vzniknout kosmická stanice Gateway, která poskytne zázemí astronautům, kteří v rámci programu Artemis zamíří na Měsíc.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.