sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ISPTech

ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

TransAstra

Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

Telesat

Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.

Raytheon

Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 473 (4.10. – 10.10.)

S nedělním polednem přichází již po čtyř sté sedmdesáté třetí ideální čas na přehled těch nejzajímavějších novinek, které přinesla kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu podíváme na jméno nové lodě Crew Dragon, která doplní flotilu dvou aktivních pilotovaných lodí SpaceX a již brzy se vydá do kosmického prostoru. V dalších tématech se podíváme na odklady startu japonské rakety Epsilon, či na natáčení filmu na palubě stanice ISS.

DSAC jakožto součást družice General Atomics Orbital Test Bed

Atomové hodiny pro hluboký vesmír excelovaly

V rámci testů technologií, které mají zlepšit schopnosti navigace kosmických sond, se technologickému demonstrátoru podařilo fungovat déle, než se čekalo. Kromě toho také překonal dosavadní rekord ve stabilitě atomových hodin v kosmickém prostoru. Více než dva roky americký projekt Deep Space Atomic Clock posouval hranice možností měření času v kosmickém prostoru. Testovací zařízení startovalo společně s dalšími náklady v rámci mise STP-2 pod hlavičkou ministerstva obrany 25. června 2019 na raketě Falcon Heavy. Cíl projektu se dal popsat vcelku stručně: otestovat možnost využití palubních atomových hodin ke zlepšení navigace kosmických lodí v hlubokém vesmíru.

Sonda DART dostala parťáka – CubeSat LICIACube

Zatímco byla zavěšena na manipulačním jeřábu v čisté místnosti Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, procházel italský CubeSat LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) závěrečnou přípravou na instalaci k americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test). Tým expertů z USA a Itálie následně opatrně dopravil tento 6U CubeSat vážící 14 kilogramů, který měří na délku jako předloktí a dlaň dospělého muže, na své místo. Na první pohled jednoduchý úkon však byl prováděn s maximální opatrností a proto to trvalo téměř hodinu, než byl CubeSat správně zorientován a mohl být utažen i poslední šroub. Osmého září v 10 ráno místního času však bylo hotovo a tým si mohl oddychnout. Na svém místě byla poslední velká část sondy. Skončily tak měsíce environmentálních testů a analýz, během nichž byly připojeny jednotlivé komponenty sondy DART.

Přesun astronautů od Starlineru na Crew Dragon

NASA potvrdila, o čem se v posledních hodinách živě spekulovalo. Astronauti Nicole Mann a Josh Cassada totiž byli převeleni z přípravy na let v lodi Starliner na let v lodi Crew Dragon. Poletí tedy na chystané misi Crew-5, která má startovat nejdříve na podzim roku 2022. Mann má v posádce plnit roli velitelky (možná se stane první velitelkou Crew Dragonu vůbec) a Cassada zde bude v pozici pilota. zbývající dva členové posádky budou oznámeni později. Celá posádka se pak stane součástí dlouhodobé expedice na Mezinárodní kosmické stanici.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 4. čtvrtletí 2021)

O integrovaném modálním testu jsme v první části tohoto dílu psali v čase budoucím. Už dvacet hodin po vydání článku NASA potvrdila, že test probíhá. Po pěti dnech, 29. září, bylo modální testování dokončeno a inženýři začali analyzovat získaná data. Přístupové pracovní plošiny byly přisunuty k nosné raketě a začala také příprava na opětovné přisunutí obslužných ramen z věže mobilní vypouštěcí plošiny. Technici odpojili od rakety simulátor Orionu i testovací adaptér OSA.

Otevření nové rampy pro Ariane 6

Nový startovní komplex postavený pro připravovanou evropskou raketu Ariane 6 byl na evropském kosmodromu slavnostně otevřen. ESA tak může slavit další krok na cestě k nové raketě Ariane 6, která již prochází kombinovanými testy interakce nosiče a kosmodromu a připravuje se na svůj první start. Nově vybudovaný areál je tvořen komplexním systémem nadzemních a podzemních staveb, které jsou navržené přesně na míru Ariane 6 a jejímu provozu v dalším desetiletí. Velký podíl na dokončení komplexu má francouzská kosmická agentura CNES, primární kontraktor agentury ESA pro vývoj kosmodromu, ale i mnoho různých evropských firem.

ŽIVĚ A ČESKY: K ISS míří filmaři

Sojuz MS-19, který má startovat 5. října v 10:55 SELČ, bude výjimečný. V posádce najdeme jediného profesionálního kosmonauta, Antona Škaplerova, který na ISS zůstane půl roku. Při startu mu ale budou dělat společnost režisér Klim Šipenko a herečka Julija Peresild, kteří stráví na stanici jen zhruba týden a pak se vrátí v Sojuzu MS-18. Úkolem této dvojice je natočit na ISS záběry pro nový ruský film. Start i připojení této kosmické lodi Vám nabídneme v komentovaných přenosech, jejichž přehrávače najdete v článku.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 4. díl

V předchozím 3. dílu seriálu jsme Perseverance s Ingenuity opustili přibližně uprostřed prázdnin, kolem 8. srpna. Tehdy měl rover čerstvě za sebou první pokus o odběr kamenného vzorku pomocí jádrového vrtáku, ale jak už víme, tento pokus nebyl zcela úspěšný. Dnes jsme se v kalendáři posunuli o 8 týdnů kupředu (sol 222), mise bude až do poloviny října doslova „zaparkována“ na místě kvůli solární konjunkci, a tak je vhodná doba na shrnutí událostí v kráteru Jezero za předchozí 2 měsíce.

Zkoušky teleskopu Euclid

Evropská mise Euclid dosáhla dalšího vývojového milníku. Podařilo se prokázat, že teleskop a jeho přístroje dokáží fungovat a dosáhnout očekávaných možností i v extrémních podmínkách kosmického prostoru. Euclid má studovat temnou hmotu a energii. Ty sice nemohou být přímo pozorovány žádným teleskopem, ale můžeme sledovat účinky jejich přítomnosti na rozložení galaxií ve vesmíru. Už dlouho se vědělo, že se vesmír rozpíná, což prozradila měření vzdálených galaxií, které se od nás vzdalují. Toto rozpínání spolu s růstem kosmických struktur (jako jsou nadkupy galaxií) ovlivňuje právě temná hmota a energie. Ovšem vědci zatím tomuto fenoménu úplně nerozumí. Euclid nasnímá s nevídanou přesností miliardy galaxií do vzdáleností 10 miliard světelných let. Jeho průzkum pokryje více než třetinu oblohy. Získaná měření umožní astronomům zlepšit jejich chápání historie rozpínání vesmíru a úrovně růstu kosmických struktur. Dva přístroje na palubě dodaná dvěma konsorcii firem. VIS (VISible imager) bude pracovat s viditelným světlem, NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer) s infračerveným. Oba již byly koncem roku 2020 integrovány do modulu pro užitečné vybavení, k čemuž došlo v prostorách firmy Airbus Defence and Space ve francouzském Toulouse. Modul byl následně letos

Kosmotýdeník 472 (27.9. – 3.10.)

Dalších sedm dní je za námi a kosmickými starty i událostmi napěchovaný týden nám nachystal mnoho informací k rekapitulaci. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který dovezla zpět nákladní loď Crew Dragon z Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na dva čínské starty, anebo si budete moct prohlédnout parádní fotografii z prvního průletu mise Bepi-Colombo kolem Merkuru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.