Aktuální dění

  • ŽIVĚ A ČESKY: Electron vynáší CubeSat k Měsíci

    ŽIVĚ A ČESKY: Electron vynáší CubeSat k Měsíci

    Dušan Majer25 komentářů

    Malá raketa Electron od firmy RocketLab už vynášela rozličné náklady. Zatím pokaždé však mířily na nízkou oběžnou dráhu Země, která se rozkládá ve výšce několika stovek kilometrů nad povrchem naší planety. Ovšem start, který je naplánován na 28. června v 11:55 SELČ bude jiný. Raketa Electron totiž bude z Nového Zélandu vynášet CubeSat CAPSTONE, který se vydá k Měsíci. Malá raketa však dopraví náklad pouze na eliptickou oběžnou dráhu Země. O přesun CubeSatu k Měsíci se pak postará platforma Photon. CAPSTONE má důležitý úkol – ověřit modely a stabilitu oběžné dráhy NRHO, na které v dalších letech vznikne stanice Gateway.

  • Gaia – nová data, nové objevy, nové naděje

    Gaia – nová data, nové objevy, nové naděje

    Vítězslav Škorpík17 komentářů

    Astrometrie, tedy obor zkoumající pozice a pohyby hvězd i dalších nebeských těles je jedním z nejstarších a nejdůležitějších odvětví astronomie. Není proto divu, že tato oblast brzy zaujala i vědce podílející se na kosmickém výzkumu. První idea astrometrické družice pochází již z roku 1967, na start mise Hipparcos jsme si však museli počkat až do roku 1989. Po skončení činnosti této velmi úspěšné observatoře přesunula značná část vědců podílejících se na této misi svůj zájem k novému projektu, sondě, která později získala jméno Gaia.

  • Nová mapa Marsu od MRO

    Nová mapa Marsu od MRO

    Dušan Majer4 komentáře

    Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.

  • Kosmotýdeník 510 (20.6. – 26.6.)

    Kosmotýdeník 510 (20.6. – 26.6.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Jako každé nedělní poledne, vychází i dnes další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku však bude dnes hlavní téma poněkud smutné, jelikož misi Psyche potkal odklad, kvůli kterému se o dost zpozdí i přílet ke stejnojmenné kovové planetce. V dalších tématech se podíváme na start jihokorejské rakety Nuri, testování v Boca Chicha a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Proměna Mariupolu v ruiny

    Proměna Mariupolu v ruiny

    Karel Zvoník15 komentářů

    Válka , která probíhá na Ukrajině je velmi tvrdá. Nejvíce však dopadá na tamní obyvatelstvo, které přichází o střechu nad hlavou. Některá města se změnila k nepoznání. Mezi nejtvrději postižená místa patří bezesporu Mariupol. Metropole na severním pobřeží Azovského moře leží v Doněcké oblasti, kterou Rusko vyhlásilo za autonomní oblast. Toto místo zažilo velmi silné bombardování, a je odhadováno, že je až z 80 procent zcela zničené! Poslední kolébka odporu se nacházela ve slévárnách Azovstal, kde došlo na tvrdé střety obou stran. Jak se během pár měsíců z města staly ruiny ukazují následující fotografie pořízené snímkovacími družicemi z oběžné dráhy. Upozorňuji předem, že následující záběry jsou drastické.

  • Pokec s kosmonautixem – červen 2022

    Pokec s kosmonautixem – červen 2022

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Skoro se až nechce věřit tomu, jak rychle čas letí. Ani jsme se nenadáli a další měsíc nezadržitelně spěje ke svému konci. To je vidět třeba i díky tomu, že tu máme již 42. díl Pokecu s kosmonautixem, který probíhá vždy v poslední pátek v daném měsíci. Opět nás čeká zhruba dvouhodinové odpovídání na dotazy, které do Youtube chatu napíšete právě Vy, diváci. Máte tak možnost zeptat se na cokoliv, co Vás zajímá kolem kosmonautiky či našeho webu. Tak jako tomu bývá obvykle, začneme i tentokrát v osm hodin večer.

  • Hledač vody na Marsu dostal aktualizaci

    Hledač vody na Marsu dostal aktualizaci

    Dušan Majer1 komentář

    Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.

  • Falcon opravdu vynesl utajený náklad

    Falcon opravdu vynesl utajený náklad

    Dušan Majer8 komentářů

    Mezi starty raket Falcon 9, které povětšinou vynáší družice Starlink či nákladní a pilotované kosmické lodě k ISS, zaujal pozornost většiny fanoušků s dostatečným předstihem start, ke kterému došlo 18. června ráno našeho času. Už před startem se totiž na základě několika nepřímých náznaků spekulovalo o tom, že by na palubě mohl být i náklad, který z nějakého důvodu nebyl veřejně oznámen. V průběhu startu samotného tuto teorii podpořily další důkazy a definitivní potvrzení nakonec přinesli takzvaní lovci družic. V současné době zatím stále není znám účel vyneseného nákladu. Tento článek si neklade za cíl přinést definitivní odpověď na otázku, co Falcon nesl. Jeho úkolem je zrekapitulovat, co zatím víme o asi nejpodivnějším startu firmy SpaceX za poslední dobu. V závěru článku také najdete nejčastěji zmiňované možnosti určení utajeného nákladu včetně rozboru jejich pravděpodobnosti).

  • ŽIVĚ: První letošní start Ariane 5

    ŽIVĚ: První letošní start Ariane 5

    Matěj Soukup8 komentářů

    Raketa Ariane 5 startuje pouze párkrát do roka a nyní přišel její první start v roce 2022. Její poslední start se uskutečnil v den, který se nám všem zapsal do paměti. 25. prosince totiž vynášela na oběžnou dráhu dalekohled Jamese Webba. Od té doby nestartovala a při tomto startu se pod aerodynamickým krytem budou nacházet dvě telekomunikační družice. MEASAT-3d a GSAT-24. Družice MEASAT-3d, postavená společností Airbus, je 57. družicí postavenou na platformě E3000. Družice bude umístěna na geostacionární oběžné dráze nad 91,5° východní délky. Prostřednictvím této oběžné dráhy bude družice schopna obsluhovat svou primární oblast, Asii a Tichomoří. Druhá komunikační družice má název GSAT-24 a váží 4 181 kilogramů. Její životnost by měla být 15 let, energii jí dodávají dva fotovoltaické panely a je založena na platformě I-3K (I-3000). Tato družice bude poskytovat vysoce kvalitní televizní, telekomunikační a vysílací služby.

  • Jižní Korea má funkční nosič vlastní výroby

    Jižní Korea má funkční nosič vlastní výroby

    Lukáš Houška7 komentářů

    Jižní Korea provedla 21. června první úspěšný a celkově druhý testovací start své nově vyvinuté rakety Nuri. Při tomto druhém startu došlo k úspěšnému vynesení nákladu a raketa si tak po předchozím nezdaru připsala první úspěšný let. Pro Jižní Koreu to znamená zisk nosiče s nosností 1 500 kilogramů na oběžnou dráhu, který plně pochází z domácí produkce. Dříve vyvinutý nosič Naro-1 využíval z Ruska nakupované první stupně. Pro Jižní Koreu to tak znamená, že má vůbec první funkční nosič skutečně domácí výroby.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    NASA pokračuje v plánech na přestavbu technického modelu marsovského roveru na zařízení, které v roce 2028 zamíří na Měsíc.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Úsilí NASA o vybudování lunární základny pokračovalo udělením zakázek na vývoj nové generace lunárních přistávacích modulů a také na zajištění dopravy pro některé mise.

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗