Blue Origin
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Společnost The Exploration Company jedná o akvizici společnosti Orbex, britského vývojáře malých nosných raket, která se údajně nachází ve finančních potížích.
Australský výrobce nosných raket a družic Gilmour Space Technologies získal dosud největší výši financování na rozšíření výroby raket a kosmických lodí.
Francouzský výrobce sledovačů hvězd a kamer Sodern expanduje do Spojených států s novým výrobním závodem v Coloradu.
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Druhá snímkovací družice z programu Meteosat třetí generace, MTG-I2, překonala v čisté místnosti firmy Thales Alenia Space v jihofrancouzském Cannes, důležitý milník. Týmy, které pracují na programu MTG, který má z geostacionární dráhy poskytovat informace pro meteorology v průběhu dalších dvou desetiletí, prakticky neznají odpočinek. Na oběžné dráze jsou již dvě družic a pozornost se proto přesouvá na další družici, kterou bude čekat start – MTG-I2, která dokončí první skupinu družic MTG.

Po kratší pauze nás opět čeká start Falconu 9 s civilní telekomunikační družicí, která bude pracovat na geostacionární dráze. Nákladem aktuální mise, je družice Nusantara Lima, která bude poskytovat své služby v oblasti Indonésie. Přibližně pět a půl tuny těžká družice bude dopravena na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud se na finální pracovní dráhu přemístí vlastním pohonem. Lákadlem ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu bude také skutečnost, že první stupeň Falconu 9 bude použit už po 23. a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. září ve 2:02 SELČ Startovní okno: 1:52 – 4:08 Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1078, který poletí potřiadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice Nusantara Lima Hmotnost nákladu: 5550 kg Doručovací dráha: Oběžná dráha přechodová k dráze geostacionární První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 1:45 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,

Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.

Americká společnost Astrobotic uzavřela předběžnou dohodu s provozovatelem norské základny Andøya Space, která stanoví rámec pro smlouvu o místě startu. Jakmile bude smlouva finalizována, usnadní lety testovacího zařízení Xodiac společnosti Astrobotic z kosmodromu Andøya Space. Raketa Xodiac určená k testům vertikálních vzletů a vertikálních motorických přistání byla původně vyvíjena společností Masten Space Systems pro simulaci přistání na Měsíci a Marsu. Když však firma v roce 2022 upadla do bankrotu, společnost Astrobotic získala její intelektuální vlastnictví i majetek včetně zařízení Xodiac. Zaměstnance Mastenu pak přijala do nově zřízeného oddělení pro pohon a testy.

Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tak podíváme na jubilejní úspěšné přistání stupně rakety Falcon 9, zamíříme také do NASA, kde se revidovaly plány na podporu vzniku komerčních kosmických stanic. Podíváme se i na start jedné čínské komerční firmy či start dlouhodobé simulované mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.

Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.

Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.

Necelé tři týdny po startu první meteorologické družice druhé generace MetOp, MetOp-SG-A1, začala tato pozoruhodná nová družice vysílat data ze svých dvou špičkových vědeckých přístrojů, čímž nabídla lákavý náznak toho, co nás od ní čeká v budoucnu. Program MetOp druhé generace (MetOp-SG) staví na osvědčeném úspěchu družic MetOp první generace, zabezpečuje tok důležitých dat pro globální předpovědi počasí a sledování klimatu a zároveň představuje významné pokroky ve výkonnosti a rozlišení. Extrémní a výjimečné jevy spojené s počasím jsou stále častější, takže přesná a včasná předpověď nebyla nikdy potřebnější. Z polární oběžné dráhy družice MetOp-SG poskytnou nezbytná data pro posílení modelů předpovědi počasí a prohloubí naše znalosti o měnícím se zemském klimatu.

Ve středu 3. září provedla nákladní kosmická loď Dragon 2 první zážeh k otestování své nové schopnosti, která má pomoci udržovat požadovanou výšku oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Dva motory Draco umístěné v trunku lodi, který je vybaven nezávislým pohonným systémem, byly použity k úpravě dráhy stanice. Celý manévr trval 5 minut a 3 sekundy. Tento prvotní zkušební zážeh povytáhnul výšku perigea (nejnižšího bodu dráhy) o zhruba 1,6 kilometru. Po manévru tak měla oběžná dráha stanice parametry 419,8 × 412,5 km. Nový systém pro úpravy dráhy stanice v Dragonu čeká v budoucnu série delších zážehů, které budou opakovány v průběhu letošního podzimu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.