DebriSolver
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.
Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.
Návrh zákona o autorizaci NASA, který má tento týden projednat Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů, by vyžadoval důkladnější kontrolu vývoje lunárního přistávacího modulu a skafandrů pro program Artemis.
Společnost SpaceX koupila společnost xAI, která se zabývá umělou inteligencí. Jedná se o krok v rámci úsilí o vývoj orbitálních datových center.
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
NASA si vybrala společnost Axiom Space pro svou pátou soukromou misi astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, která je plánována na rok 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ruští kosmonauti Oleg Artěmjev a Denis Matvějev dnes provedou z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS výstup do volného kosmického prostoru (VKD-52). Výstup začne v 16:25 SELČ a kosmonauti vystoupí přes přechodovou komoru v modulu Poisk (průlezem VL-1). Dnešní výstup je celkově 60. ruský výstup do volného kosmického prostoru, ale 52. plánovaný. Oleg Artěmjev bude mít při výstupu skafandr Orlan-MKS (č. 5) s červenými rozlišovacími pruhy. Denis Matvějev, pro kterého je to prvovýstup, pak Orlan-MKS (č. 4) s modrými pruhy. Na kosmonauty čeká více jak 50 dílčích úkolů zaměřených zejména na přípravu evropského robotického manipulátoru ERA.

Ve velké čisté místnosti ArianeGroup v německém Lampoldshausenu se formuje futuristická kosmická loď postavená na základě originální a vzrušující dohody o spolupráci: lunární lander od japonského startupu ispace. S integrací a testováním pomáhá i společnost ArianeGroup, která dodává komponenty pro pohonný systém. Integrace palivových nádrží byla klíčovým krokem v konečném integračním procesu. Toto video ilustruje vykonanou práci.

Je nedělní poledne a Kosmonautix vám již tradičně servíruje Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Dnes máme i malý důvod k oslavě, jelikož se jedná o pětisté vydání! Ale nezdržujme se a pojďme se podívat na hlavní téma, kterým je úspěšné přistání čínské pilotované lodě Shenzhou-13. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku testování Ariane 6, odklad testovacího čerpání paliva do SLS, anebo se podíváme na nová vozidla, která budou vozit posádky misí Artemis k rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V neděli odpoledne nás čeká další start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad. NROL-85 je další z misí pro zmíněný úřad, o které toho tolik nevíme. Zajímavostí je, že to bude vůbec poprvé, kdy Falcon 9 vynese náklad pro Národní průzkumný úřad na již použitém stupni. Doposud musely totiž všechny první stupně být na mise pro tento úřad nové. Na této misi bude tedy první stupeň znovupoužitý a bude se jednat o jeho druhý let. Startovat se bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii a první stupeň bude přistávat na pevninské plošině LZ-4. Jak jsem již zmínil o družicích pro úřad NRO toho moc nevíme, ale údajně by se mohlo jednat o dvě družice a to NOSS-3 alias Intruder. Je ale jisté, že půjde o průzkumné/špionážní družice, které budou vyneseny na počáteční oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 1 220 kilometrů, perigeem 1 024 kilometrů a sklonem 63,5° vůči rovníku.

Teleskop Jamese Webba má být schopen pozorovat první galaxie, které se zformovaly po Velkém třesku. Aby toho ale dosáhl, musí být jeho přístroje nejprve ochlazeny – a to hodně výrazně. Sedmého dubna se přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), společné dílo agentur ESA a NASA, dostal na svou konečnou pracovní teplotu pod 7 kelviny (-266°C). „Mám velkou radost, že po tolika letech tvrdé práce nyní přístroj MIRI zchladnul a je připraven k dalším krokům. To, že jeho chladič pracoval tak dobře, je velkým milníkem pro celou misi,“ přiznává Gillian Wright, hlavní vědecká pracovnice přístroje MIRI a ředitelka Britského střediska astronomické techniky ATC. Společně s dalšími třemi palubními přístroji nejprve MIRI zchladnul díky stínu ze slunečního štítu s rozměry tenisového kurtu na zhruba 90 kelvinů (- 183 °C).

Rover Perseverance po více jak roce na povrchu Marsu vyfotil pomocí kamery MastCam-Z vlastní padák a část aerodynamického krytu při své cestě do vyschlé říční delty v kráteru Jezero. Padák roveru Perseverance je vskutku obrovský a jeho průměr je 21,5 metru, ale kvůli řídké atmosféře musel rover přistát motoricky. Perseverance už na Marsu urazil více než osm kilometrů a odebral deset vzorků, které byly uloženy do návratových pouzder. Jedno z nich ale neobsahuje vzorek horniny, ale kvůli neúspěšnému prvnímu pokusu o odběr je v něm zachycena marsovská atmosféra.

Je to největší anténa, jaká se kdy testovala v radiofrekvenční komoře Hertz, která patří agentuře ESA. Tato anténa s průměrem 5 metrů není určena k letu na oběžnou dráhu, přesto s kosmonautikou souvisí. Bude sice umístěna na povrchu Země, ovšem měla by pomoci zkalibrovat měření družice Biomass, jejímž úkolem je zmapování všech lesů na Zemi. „Jde o obzvlášť náročnou testovací kampaň kvůli velkým rozměrům a velmi nízkým frekvencím v pásmu P, které bude Biomass používat, aby pronikly skrz koruny stromů,“ vysvětluje Luis Rolo, inženýr ESA, který dohlíží na testy a dodává: „Většinou tu testujeme větší družice a sondy, ale jejich antény bývají výrazně menší – běžně mají průměr od půl do dvou metrů. Ovšem celý tenhle díl je samostatná vysílací anténa, jejíž okraje se téměř dotýkají stěn. To znamená, že během testů zaznamenáváme aspekty testovací komory, které jsme dříve během několika let zkoušek nezachytili. Vyvinuli jsme však metodu měření založenou na vícenásobném příjmu z různých zdrojů v komoře. Tato zkombinovaná data pak pomohou odečíst podobné environmentální efekty, takže získáme velmi přesné výsledky.“

Na závěr našeho desetidílného seriálu, který mapuje sekundární mise, které se svezou na raketě SLS při Artemis I, jsme si nechali CubeSat vůbec nejzajímavější! Vydá se tam, kam i velké mise mají problémy doletět a přes své titěrné rozměry má dělat velkou vědu a posunout znalosti lidstva vedoucí ke zlepšení planetární obrany. Cílem je malá blízkozemní planetka a také snaha dokázat, že i v tak malém balení lze dělat velké mise. To je NEA Scout, malá sonda s velkou sluneční plachtou, vychytanou kamerou a palubním zpracováním dat, doplněná o sekundární pohon a navigaci. Pojďme se na tuto misi podívat blíže.

Americká sonda MAVEN a sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů, známá též jako Hope (Naděje), jsou na velmi dobré cestě k širší vědecké spolupráci a výměně dat z obou sond. Nové partnerství, které má podpořit sdílení dat mezi oběma orbitery, by mělo zvýšit vědecké přínosy z obou sond, které krouží kolem Marsu a sbírají data o atmosféře rudé planety. Spolupráce by měla zlepšit vědecké přínosy nejen pro samotné týmy provozující tyto sondy, ale i pro celou vědeckou komunitu, která analyzuje data nasbíraná těmito sondami.

14. února americká sonda Lucy pořídila sérii kalibračních snímků pomocí čtyř kamer pracujících ve viditelné části spektra. Sonda, která zažívá první měsíce své dlouhé cesty k takzvaným Trojánům, tedy udělala důležitý krok vstříc vědecké fázi své mise. První testovací snímky však vznikly už v listopadu 2021, jen pár týdnů po startu sondy, ke kterému došlo 16. října 2021. Ovšem zmíněné únorové testy byly mnohem rozsáhlejší. Sonda použila plošinu Instrument Pointing Platform k pohybu vědeckých přístrojů a zamířila s nimi na 11 různých hvězdných polí, aby se otestovala citlivost a celkově chování kamer. Inženýry také zajímala přesnost, s jakou je sonda schopna zamířit na definovaný cíl.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.