Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je známo, že Indie se snaží zařadit po bok zemí, které na oběžnou dráhu dostaly astronauta vlastní raketou. Velkolepé plány počítaly už se startem v roce 2021, ale nakonec se zdá, že dříve než v roce 2026 k tomu nedojde. Počínání překazil, jak menší rozpočet, tak komplikace spojené s pandemií COVID-19 a další kroky, které je třeba před startem ještě vykonat. Sami dobře víme, že v kosmonautice k odkladům dochází poměrně často a pravdou je, že vize ISRO byla až příliš optimistická. Důležitým krokem v programu je také testování. Astronauty bude vynášet upravená raketa GSLV Mk III, která bude muset být ještě certifikována pro lety s posádkou. V pilotované verzi bude mít označení HRLV Mk III (Human Rated Launch Vehicle). Pro tuto verzi ISRO nyní testuje motory horního stupně.
Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.
Rodina raket Atlas V má za sebou dlouhou historii a za dobu co létá, měli tyto úchvatné rakety možnost vynést několik zajímavých misí. Patří k nim například rover Curiosity nebo Perseverance, který od února minulého roku brázdí povrch Marsu. Dalším zajímavým nákladem byla sonda Lucy, která má za úkol zkoumat tzv. Trojány. Při tomto startu nebude vynesena žádná vědecká sonda, to ale nutně neznamená, že by byla mise nezajímavá. V rámci mise USSF-8 budou vyneseny dvě družice GSSAP, konkrétně GSSAP-5 a GSSAP-6. Tyto družice mají za úkol včas a rychle určit oběžnou dráhu vesmírných těles a odpadu a tím zamezit srážkám družic s vesmírným odpadem nebo s jinými družicemi na hodně využívané geosynchronní oběžné dráze. Družice pro Letectvo Spojených států amerických postavila firma Northrop Grumman.
18. ledna zveřejnila společnost Boeing nové informace o průběhu příprav na výrazně odloženou misi OFT-2. NASA i Boeing podle této zprávy pokračují v pokrocích, aby se mohla mise OFT-2 vydat vstříc stanici ISS v rámci programu Commercial Crew Program. Týmy nedávno dokončily odčerpávání pohonných látek z lodi Starliner pro OFT-2. Tento proces probíhá v obslužné hale lodí Starliner na Kennedyho středisku. Odčerpání pohonných látek je přípravou na oddělení návratové kabiny od servisního modulu SM-2, který bude nahrazen jiným exemplářem.
Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov se dnes vydají na zhruba 7 – 7,5 hodiny do volného prostoru, kde se zaměří především na integraci nového modulu Pričal. Budou instalovat madla, propojovat komunikační kabely, instalovat dokovací terče, antény dokovacího systému, ale i kabely pro kamery. Už v březnu by se totiž měla na vloni v listopadu připojený uzlový modul připojit první loď Sojuz s posádkou. Škaplerov (v pozici EV1) oblékne skafandr s červenými pruhy, Dubrov (EV2) s modrými. Přímý přenos obstará jak sama agentura Roskosmos, tak i NASA. Přehrávače obou přenosů najdete v tomto článku.
Jak jsme již psali vloni, do nejnovějšího výběru členů oddílu astronautů Evropské kosmické agentury se zapojilo více než 23 000 zájemců z různých evropských států. Ti všichni se chtěli stát buďto astronauty, nebo parastronauty, tedy astronauty s tělesným postižením. Vzhledem k velkému objemu žádostí a vysoké úrovni zodpovědnosti, trvalo zhodnocení těchto žádostí nějaký čas. Další čas navíc si vyžádalo vytvoření reakcí na všechny tyto žádosti. Evropská kosmická agentura by nyní ráda ještě jednou poděkovala všem, kteří se přihlásili.
V úterý 18. ledna v 1:26 našeho času se k obloze za pomoci nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX vydá další várka 49 družic Starlink. Konstelace Starlink má zajišťovat internetové pokrytí po celém světě, včetně České republiky. SpaceX se tímto projektem chce hlavně zaměřit na odlehlé oblasti, které nejsou pro internetové připojení tolik dostupné. Každá družice je vybavena čtyřmi fázovými a dvěma parabolickými anténami, poté má každá laserové pojítko na vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými družicemi Starlink a kameru na pozorovaní hvězd, díky čemuž se družice dokáže orientovat v prostoru.
Mnoho z vás se v nejrůznějších diskusích často ptá na otázky spojené s nejnovějším vesmírným dalekohledem Jamese Webba, ale nikdo nemůže znát odpověď úplně na všechno a některé zajímavé zůstávaly dokonce bez odezvy. Proto jsme se obrátili na zdroje nejpovolanější a pokusíme se odpovědět na řadu všemožných věcí spojených právě s tímto teleskopem. Jelikož je jich opravdu hodně, rozhodli jsme se rozdělit je na několik po sobě jdoucích dílů, které budou vycházet každé pondělí deset minut po půlnoci, tak jak jsou naši pravidelní čtenáři již zvyklí. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý z dalších dílů série o JWST.
Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
