sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

D-Orbit

Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.

EchoStar

Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.

Sceye

Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.

BlackSky

Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ A ČESKY: Start prvního čínského laboratorního modulu

V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.

Starship S24 při převozu na rampu k testování.

#5 Aktuality o Starship: Znovu poničený prototyp B7 a přípravy na první orbitální let

V minulém díle našeho seriálu Aktuality o Starship jsme Vás informovali o tom, že úřad FAA zveřejnil výsledky environmentální studie a došel k závěru, že starty raket Superheavy s kosmickými loděmi Starship nebudou mít na tamní faunu a floru zásadní dopad a SpaceX se tak o další krok přiblížila k získání startovní licence. Od doby oznámení výsledků studie se SpaceX usilovně věnuje testování prototypů Superheavy B7 a Starship S24, jelikož právě tato dvojce se má vydat na vůbec první orbitální let. Pokud náš seriál sledujete pravidelně, tak víte, že Superheavy B7 byla v dubnu při tlakovém testu poškozena a musela se vydat do výrobního areálu na opravy. Nyní ji ale potkal další problém při tzv. Spin Prime testu. V dnešním díle se tak podíváme na poškození Superheavy B7, testování Starship S24 a nebo jak pokračuje stavba rampy na Floridě.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start Falconu se Starlinky

Leckterý fanoušek kosmonautiky, který tento obor už nějaký rok sleduje, si vzpomene, jak často SpaceX odkládala starty svých raket Falcon 9. To však platilo jen pro první roky jejich provozu. Postupem času se podařilo vyladit předstartovní procesy a Falcony z technických důvodů odkládaly jen málokdy. Odpočet včerejšího startu se však zastavil 46 sekund před zážehem motorů a ačkoliv nebyl uveden důvod, nezdá se, že by nějak souvisel se střeleckým sektorem či počasím. Pokud tedy opravdu šlo o odklad z technických důvodů, pak se tím přerušila úctyhodná série 62 misí bez odkladu z důvodu techniky – jak vystopoval Stephen Clark, zatím poslední odklad startu Falconu během předstartovního odpočtu z důvodu techniky přišel v prosinci 2020 při misi NROL-108. SpaceX však aktuální start odložila jen o 24 hodin. V pátek v 19:39 se tedy o start pokusí znovu – a opět u toho budeme s naším komentovaným přenosem.

Fermiho gama observatoř

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

ŽIVĚ: Rusko-italský výstup do volného prostoru

Na 16:00 SELČ je naplánováno zahájení 54. výstupu (VKD-54) do volného kosmického prostoru z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruský kosmonaut Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a kosmonautka ESA Samantha Cristoforetti (modré pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 35 minut a na oba čeká okolo 40 dílčích úkolů. Mezi ty hlavní patří vypuštění osm CubeSatů JuZGU-55 a dvou Ciolkovskij-Rjazaň. Dále nainstalují adaptér manipulátoru ERA na pasivní bod BTP-2 na modulu Poisk. Poté se přesunou na modul Nauka.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.

Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

Společnost Impulse Space oznámila, že si k vynesení první komerční mise k Marsu vybrala raketu Terran R od firmy Relativity Space. V rámci uzavřeného partnerství má firma Relativity Space obstarat vynesení přeletového a přistávacího modulu od firmy Impulse Space. Ke startu by mělo dojít z floridského Mysu Canaveral, přičemž dohoda uvádí, že platí do roku 2029. První startovní okno se otevírá na přelomu let 2024 a 2025 a měla by se využít plně znovupoužitelná raketa Terran-R, která by startovala z rampy SLC-16 na Cape Canaveral Space Force Station. Terran-R má uvést náklad na dráhu mířící k Marsu. O několik měsíců později se přeletová část oddělí od přistávacího modulu. Ten díky ochrannému tepelnému štítu přečká průchod atmosférou a pokusí se o motorické přistání na povrchu rudé planety.

Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

Společnost Rocket Factory Augsburg (zkráceně RFA) byla založena v roce 2018 s cílem umožnit obchodní modely vytvářející ve vesmíru data pro lepší monitorování, ochranu a propojení naší planety. V této souvislosti je cílem firmy RFA nabízet služby v podobě vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země i mimo ni a to s týdenní frekvencí za bezkonkurenční ceny. Společnost chce nejen snížit náklady na start v kosmickém průmyslu, ale také rozšířit okruh zájemců. To rozhodně nejsou skromné plány. Pomoci s jejich realizací má raketa RFA ONE, která chce vsadit na tři základní předpoklady. Tím prvním jsou služby zaměřené na zákazníka s důrazem na přesné doručení nákladu s vysokou úrovní flexibility misí v orbitální fázi. Druhým předpokladem jsou silně konkurenceschopné ceny umožněné technologií uzavřeného pracovního cyklu raketového motoru a třetím je využívání průmyslových komponent a nízkonákladových struktur.

Odklad roveru VIPER

Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.