sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

IonQ

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Hubble překonal miliardu sekund

Existují milníky výrazné a důležité, očekávané a bedlivě vyhlížené. Ovšem jsou i méně nápadné, netypické a pro leckoho překvapivé. To však neznamená, že by měly menší vypovídací hodnotu – jen prezentují známé věci v trochu jiném světle či měřítku. Hubbleův teleskop, ikona kosmické astronomie zažil 1. ledna 2022 jeden takový milník, který asi nikdo nevyhlížel, ale přesto krásně ukazuje, jak dlouho už tato legendární observatoř obíhá kolem Země. Legendární teleskop byl na oběžnou dráhu dopraven 25. dubna roku 1990. O více než 31 let později proto přišel milník jedné miliardy sekund od této historické chvíle. Za více než tři dekády dokázal Hubbleův teleskop poskytnout vědcům přelomové objevy a veřejnosti působivé snímky dalekého vesmíru.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2021 a výhled na 1. čtvrtletí 2022)

Poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 se v montážní hale VAB nachází raketa a kosmická loď určená pro let k Měsíci. V minulém dílu končil popis příprav na misi Artemis I dodáním adaptéru OSA s deseti CubeSaty do haly VAB. K připojení adaptéru na horní stupeň nosné rakety SLS došlo 9. října. Dne 19. října byl z budovy LASF do haly VAB přepraven Orion a následující den byl připojen na adaptér OSA. Proces utahování tří set šedesáti šroubů k dokončení pevného mechanického spojení byl dokončen 21. října. Následovalo vytvoření funkčního spojení mezi Orionem a SLS a zapnutí systémů Orionu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bylo proto přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU.

První pohyb zachytávacích ramen na Starbase

Když Elon Musk poprvé oznámil, že by chtěl, aby obslužná věž startovní rampy zachytávala přistávající rakety Super Heavy, mnoho lidí nevědělo, zda jde o vážně míněný plán, či o vtípek. Když se však stavěla obslužná věž u orbitální rampy a na staveništi se objevily díly, ze kterých postupně vznikla dvě masivní ramena, bylo jasné, že to SpaceX asi opravdu zkusí. Kromě zmíněného samotného zachytávání je také možné, že celý systém bude sloužit i k usazení jednotlivých prvků nosiče na samotou rampu, aby nebyl zapotřebí jeřáb. Ať už zkoušky tohoto futuristicky vyhlížejícího zařízení, kterému se přezdívá Mechazilla nebo jídelní hůlky (chopsticks), dopadnou jakkoliv, jedno je jisté. Systém se aktuálně testuje, aby se ověřilo jeho fungování. Během noci došlo vůbec poprvé k jeho svislému pohybu o zhruba 1,5 metru.

CubeSat, který prozkoumá složení atmosféry

Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.

Jaký byl rok 2021? (Nepilotovaná kosmonautika)

Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!

VV_2021_12

Vesmírné výzvy – prosinec 2021

Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 485 (27.12.2021 – 2.1.2022)

První vydání Kosmotýdeníku v roce 2022 se ještě z velké části zabývá událostmi posledních dní roku 2021. I tak zde již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu však týdenní rámec překročíme, když se podíváme na to, co po třech letech v kosmickém prostoru přinesla mise experimentální družice Aeolus. Dále se budeme zabývat čínskými starty a u Číny zůstaneme i u Marsu. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré v novém roce.

Jaký byl rok 2021? (Pilotovaná kosmonautika)

Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.

Dočkala se raketa Simorgh premiérového úspěchu?

Když 29. prosince v 17:43 odstartovala z kosmodromu Xichang čínská raketa Dlouhý pochod 2D s (pravděpodobně armádní komunikační) družicí TJSW-9, zdálo se, že můžeme statistiky startů v roce 2021 uzavřít. Na letošní rok totiž nebyl plánován žádný další kosmický start. Čára přes rozpočet však přišla z místa, které by napadlo jen málokoho – z íránské raketové střelnice Semnán. Podle informací od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře měly být na palubě rakety Simorgh tři vědecké družice. Informací o startu však mnoho není – neznáme přesný čas startu, ani to, zda bylo dosaženo oběžné dráhy.

Rok 2021 z pohledu kosmických agentur

Už jen pár dní zbývá z roku 2021 a toto období svádí k bilancování. Na našem webu vyjdou v dalších dnech články, které se pokusí podrobně zmapovat výhled do roku 2022 i rekapitulovat rok 2021. Než se k tomu však dostaneme, nechme ty nejpovolanější, aby se k tomuto tématu vyjádřili. Kosmické agentury NASA a ESA totiž v několika uplynulých hodinách vydaly svou rekapitulaci nejdůležitějších momentů, které přinesl rok 2021. Během několika minut si tak připomenete všechny památné chvíle – a že jich bylo.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.