FAA
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
2. května letošního roku se raketa Electron vydala na misi There and Back Again (Tam a zase zpátky), při které dopravila na oběžnou dráhu 34 družic pro 6 zákazníků, ale také tehdy proběhl první ostrý pokus o zachycení prvního stupně pomocí vrtulníku. To se sice opravdu podařilo, ale pilot musel zakrátko břemeno uvolnit, jelikož některé parametry zatížení neodpovídaly výsledkům z předešlých testů. Nyní již na novozélandské rampě LC-1B stojí další Electron. Jeho nákladem je švédská družice MATS (Mesospheric Airglow/Aerosol Tomography and Spectroscopy) a celá mise nese označení Catch Me If You Can (Chyť mne, pokud to dokážeš). Je tedy jasné, že se opět v akci představí vrtulník Sikorski S-92. Náš komentovaný přenos bude opět u toho.
2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.
Malá americká sonda CAPSTONE 27. října úspěšně provedla manévr pro korekci své trajektorie. Vše je tedy na nejlepší cestě k tomu, aby tato sonda 13. listopadu mohla dorazit k Měsíci. Zvládnutí tohoto korekčního manévru se dá považovat za jednoznačný důkaz, že CAPSTONE už definitivně opustil tzv. bezpečný režim, který byl začátkem září vyvolán závadou, kvůli které začala sonda rotovat. Týmům se již podařilo identifikovat pravděpodobnou příčinu tohoto problému. Závada se s velkou pravděpodobností týkala ventilu na jednom z osmi malých raketových motorů. Specialisté proto budou plánovat příští manévry tak, aby při nich pamatovali na tento ventil.
Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě Mars Orbiter Mission a dosažených výsledcích.
15. října vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu družici Eutelsat Hotbird 13F. Ta však tvoří jen první polovinu dua komunikačních družic, které budou plnit podobné úkoly. Druhou do páru je 4,5 tuny těžká družice Eutelsat Hotbird 13G, kterou opět vynese Falcon 9. Raketa již stojí na floridské rampě číslo 40, odkud by měla odstartovat ve čtvrtek ve 4:26 našeho času. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň, který poletí už posedmé. Také součástí této mise bude pokus o jeho přistání – tentokrát uvidíme v akci mořskou plošinu Just Read the Instructions.
I říjen byl bohatý na starty raket. K čínské kosmické stanici se vydal laboratorní modul Mengtian. Na ISS se vystřídaly posádky. Na stanici dorazili astronauti z mise Crew-5 a na Zemi se vrátila posádka Crew-4. I OneWeb se dočkal startu, tentokrát na raketě LVM-3. Do kosmu se podívala raketa Alpha. Zásoby na ISS dovezl Progress MS-21. Na závěr několik komerčních aktivit. Na svou misi se vydaly Intelsat Galaxy 33 a 34, Eutelsat Hotbird 13F a tři várky konstelace Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.
Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.
Jak jste se již dozvěděli, naše česky komentované přenosy startů se přesouvají zpět na náš YouTube kanál a tento návrat bude opravdu ve velkém stylu. Pokud situaci sledujete pravidelně, tak Vám jistě neuniklo, že již zítra má odstartovat stále pořád nejsilnější raketa světa. Samozřejmě nejde o nic menšího než Falcon Heavy. Raketa, která si v roce 2018 odbyla premiéru a následující rok tedy 2019 absolvovala další dva starty. Od té doby nestartovala, ale ne kvůli nepřipravenosti rakety, nýbrž nákladu a je skvělé, že se tato raketa vrací zpátky do služby.
Zástupci agentury NASA v pátek 28. října oznámili, že se expertní tým rozhodl pokračovat v přípravách na start sondy Psyche. Zároveň byl stanoven nový cílový termín pro start – 10. říjen 2023. Abychom pochopili, proč je tato zpráva důležitá, musíme se vrátit v čase o několik měsíců zpět. Falcon Heavy totiž měl sondu Psyche vypustit už letos v létě, ovšem ačkoliv už sonda dorazila na místo startu, nakonec neletěla. Letový software totiž nebyl připraven a do startu by se nestihl optimálně otestovat a prověřit. Tyto vývojové problémy nakonec vedly k internímu zhodnocení, zda mise dokáže tyto překážky překonat, aby mohla úspěšně odstartovat v roce 2023.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.