Neutron
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Jedna z největších antén sítě NASA Deep Space Network, označení DSS-14, byla v září poškozena a může být delší dobu mimo provoz.
Nejvyšší demokratický představitel vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů požaduje, aby NASA zastavila snahy o uzavření zařízení v Goddardově vesmírném letovém středisku s argumentem, že tyto kroky ohrožují schopnost střediska podporovat mise agentury.
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Společnost Portal Space Systems oznámila, že vyvine družicový tahač s vysokým stupněm manévrovatelnosti, přičemž první let je plánován na konec roku 2026.
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.
Aby se mohla budoucnost systému Galileo zhmotnit, pracují zástupci agentury ESA i evropských soukromých firem na vývoji ultrapřesných atomových hodin, zkušebních lavic jednotlivých systémů, ale i pozemních stanicích a řídícím segmentu. V neposlední řadě samozřejmě pracují i na samotných družicích. Před několika dny prezentovala firma Airbus Defence and Space, která staví šest družic Galileo druhé generace, první strukturu letového modelu. Systém Galileo má na oběžné dráze 28 družic a dalších 10 je připraveno k vynesení. Díky pokročilým technologiím patří evropský systém mezi nejpřesnější navigační systémy a využívají jej více než 4 miliardy uživatelů po celém světě. Galileo jim totiž dokáže určit pozici s metrovou přesností.
V útrobách haly RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility) na Kennedyho kosmickém středisku se inženýři a technici pustili 28. listopadu do práce na pravém předním středovém segmentu druhé rakety SLS. Toto prvotní zpracování segmentů je prvním krokem před zahájením procesu sestavování, v rámci kterého vzniknou dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, které budou pohánět raketu SLS při misi Artemis 2. Poté, co segmenty dorazily v září po železnici na kosmodrom, se experti věnovali inspekci jednotlivých dílů a také je překlápěli do vertikální pozice, aby bylo jisté, že pohonné látky i samotné segmenty jsou připraveny na integraci i start.
Nedělní oběd vám již jistě voní na stole a tak si jako zákusek můžete dát pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na přípravu nových laserových koutových odražečů pro družice GPS, které pomohou zpřesnit měření jiných družic na oběžné dráze. V dalších tématech nás čeká třeba úspěšný start čínské rakety poháněné motory spalujícími kapalný metan a kyslík. Podíváme se také na pár rekordních statistik při posledních startech raket Falcon 9 a nevynecháme ani plány Indie na vlastní kosmickou stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když se před několika měsíci na veřejnosti objevila zpráva, že společnost Axiom Space nabídla České republice možnost dopravit našeho občana na Mezinárodní kosmickou stanici, kde by strávil přibližně 10 dní, rozbušila se srdce celé řadě fanoušků kosmonautiky v našem státu. Nabídka s cenovkou minimálně 1,25 miliardy korun (podle některých zdrojů až 1,6 miliardy) sice nebyla levná, ale přínosy pro českou ekonomiku by byly ještě větší. Naděje na prvního kosmonauta z České republiky však před pár dny utichly, když ministerstvo dopravy ústy šéfa odboru kosmických aktivit a výzkumu, Václava Kobery, oznámilo, že na misi nejsou finance. Tento článek bude trochu jiný, než jaké obvykle na našem webu vycházejí, jelikož půjde spíše o zamyšlení nad celou situací.
V minulém dílu jsme informovali o tom, že společnost Thales Alenia Space dokončila svařování primární struktury modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway, která má být provozována na oběžné dráze Měsíce. Modul HALO je na levé straně fotografie už vyjmutý z přípravku, ve kterém byl svařen. Na pravé straně fotografie jsou připraveny k vzájemnému svaření díly pro mezinárodní obytný modul I-Hab. A právě tomuto modulu se budeme v dnešním dílu věnovat.
Že Vám název OSIRIS-APEX nic neříká? Jde o nové pojmenování mise OSIRIS-REx určené pro její nadstavbovou fázi. Sondu nyní čeká první velká zkouška této nové etapy, při které míří k planetce Apophis. Sonda proletí blíže ke Slunci, než kdy dříve a vystaví své systémy vyšším teplotám, než na jaké byly navrženy. Do bodu nejblíže ke Slunci (perihelia) se sonda dostane 2. ledna 2024, kdy se bude nacházet jen 74 milionu kilometrů od naší hvězdy. To odpovídá zhruba polovině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, takže sonda bude ke Slunci blíže než planeta Venuše. To znamená, že se sonda dostane ke Slunci o 40 milionů kilometrů blíže, než na co byla navržena. V době vzniku sondy se totiž s nadstavbovou návštěvou Apophisu nepočítalo a sonda měla pouze odebrat vzorky z planetky Bennu a dopravit je na Zemi.
Dne 29. listopadu vydala NASA oznámení o problémech s jedním ze tří gyroskopů Hubbleova teleskopu. Teleskop automaticky přešel do bezpečnostního režimu, všechny přístroje jsou stabilní a teleskop je obecně v dobrém stavu. Důvodem přechodu do bezpečnostního režimu byl jeden z gyroskopů, který začal poskytovat chybné údaje úhlových rychlostí pro orientaci celého teleskopu. Kvůli přechodu do bezpečnostního režimu jsou nyní vědecké operace pozastaveny a teleskop vyčkává na příkazy ze Země. Poprvé přešel teleskop do bezpečnostního režimu 19. listopadu, tehdy se podařilo operačnímu týmu situaci vyřešit a obnovit běžný provoz teleskopu. Nestabilní gyroskop ale způsobil další výpadek již 21. listopadu a po další obnově došlo ke stejné situaci opět 23. listopadu. Agentura v prohlášení uvedla, že inženýři problém studují, ale zatím neodhadli, kdy se vědecký provoz obnoví. Hubbleův teleskop může pracovat i s jedním gyroskopem, i když s určitou ztrátou produktivity, jako je nemožnost provádět některá pozorování sluneční soustavy. Hubbleův teleskop má celkově šest gyroskopů, které byly instalovány při poslední páté misi STS-125 s raketoplánem Atlantis, provedené v roce 2009. Od roku 2009 postupně přestala fungovat polovina z těchto gyroskopů. Problémy Hubbleova teleskopu vyvolaly okamžitě reakci Jareda Isaacmana, zakladatele společnosti Draken International
Co se Vám už v životě podařilo ztratit? Klíče, mobil, peněženku? A co takhle dvě ze čtyř nádrží pro čtvrtý stupeň poslední rakety Vega? Právě tento případ, ke kterému došlo před několika měsíci, nyní nutí firmu Avio hledat náhradní řešení. Čtvrtý stupeň raket Vega se označuje AVUM, na výšku měří 1,74 metru a jeho průměr činí 1,9 metru. O jeho pohon se stará ukrajinský raketový motor RD-869 na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tyto pohonné látky se skladují ve čtyřech kulových nádržích. Portál European Spaceflight získal od dobře informovaného zdroje začátkem října informaci, že dvě z těchto čtyř nádrží pro poslední raketu Vega nyní chybí. Minulý týden byla tato informace potvrzena druhým nezávislým zdrojem.
Technici a inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville nedávno nainstalovali sestavu tzv. „frangible joint“ na adaptér, který bude spojovat centrální a horní stupeň rakety SLS. Adaptér o tvaru kužele se označuje jako LVSA (launch vehicle stage adapter) bude součástí rakety, která vyrazí na misi Artemis III k Měsíci. Frangible joint se nachází v horní části adaptéru a funguje jako oddělovací mechanismus. Je navržen tak, aby se při přijetí pokynu rozpadl, čímž umožní horní části rakety SLS (tedy hornímu stupni a lodi Orion) rychle se oddělit od centrálního stupně a adaptéru LVSA.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.