sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.
Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.
Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.
Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.
Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.
Čína úspešne vypustila dňa 27.4.2025 o 17:54 hod. SELČ komunikačnú družicu Tianlian-2 05 pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Vedení Boeingu uvedlo, že společnost dělá pokroky ve snižování nákladů na své komerční vesmírné lodi CST-100 Starliner. Společnost nabídla několik podrobností o technických pracích na přípravě lodi na další let.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.
Primární nosná konstrukce, kterou můžeme přirovnat ke kostře teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope se přesunula do čisté místnosti Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Na této základní nosné konstrukci nyní postupně vyroste platforma, která bude sloužit jako podpůrný prvek celé kosmické observatoře. Po svém startu v květnu 2027 má Nancy Grace Roman Space Telescope odhalit kromě jiného tajemství temné energie a temné hmoty, ale kromě toho bude pátrat také po exoplanetách, které se pokusí i snímkovat. Jeho využití v infračervené astrofyzice však bude mnohem širší.
V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.
Raketa Falcon Heavy už má za sebou pět startů a i když už není nejsilnějším nosičem současnosti, stále její start představuje velké lákadlo – třeba i kvůli pokusů o přistávání jeho stupňů. Jenže šestý let této rakety bude v tomto směru výjimečný. Falcon Heavy se totiž nepokusí o přistání ani jednoho stupně. Veškeré pohonné látky v nádržích se využijí k urychlení nákladu, který představují rovnou tři družice. Primárním nákladem je zhruba šest a půl tuny vážící komunikační družice Viasat-3 Americas, sekundární náklad představují 300 kilogramů vážící komunikační družice Arcturus a 22 kilogramů vážící CubeSat G-Space 1 z Ukrajiny.
Jakou barvu má planetka Dimorphos? Pokročilý přístroj vyvíjený pro evropskou misi Hera si povrch planetky prohlédne hned v širokém spektru barev, které přesahuje limity lidských očí. V rámci pozorování tak hyperspektrální snímač HyperScout H pomůže zmapovat nejen barvu povrchu, ale především mineralogické složení planetky. Získané údaje pak vědcům pomohou určit, jakým způsobem bude nejvhodnější odklánět planetky, u kterých by v budoucnu hrozila srážka se Zemí. Přístroj HyperScout H sám o sobě není moc velký a přirovnat se dá ke krabici od bot. Má však za sebou velmi slušnou historii. Jde o nejmodernější návrh z rodiny hyperspektrálních snímačů vyvinutých pro pozorování Země a průzkum planet nizozemskou firmou cosine Remote Sensing. Nyní tento přístroj prošel formálním milníkem klíčové inspekce, která posvětila jeho let na misi Hera, jejíž start je plánován na říjen roku 2024.
Japonská firma ispace zatím může být s průběhem první ostré mise svého lunárního landeru spokojena. Po startu na Falconu 9, ke kterému došlo 11. prosince loňského roku, se landeru podařilo 21. března vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Od té doby probíhá kontrola všech systémů, které budou zapotřebí při velkém finále celé mise. HAKUTO-R je totiž lander a má tedy přistát na povrchu Měsíce. Momentálně se zdá, že by k tomuto milníku mělo dojít nejdříve 25. dubna v 18:40 SELČ. Pokud se to podaří, půjde o velký úspěch firmy ispace, která chce v budoucnu na Měsíc vypustit i další landery. Jejich první exemplář by měl po dosednutí uvolnit dva rovery – SORA-Q z Japonska a Rašíd ze Spojených arabských emirátů. Jak dopadne ambiciozní pokus o přistání na Měsíci, budete moci sledovat v tomto článku, kde je pro Vás připraven přehrávač originálního přenosu, ale i česky psaný online přenos.
V průběhu měsíce dubna jsme se dočkali zatím pouze jediného startu s družicemi Starlink. Než ale pomyslné žezlo převezme květem, čeká nás ještě jedna mise věnovaná rozšiřování této komunikační sítě firmy SpaceX. Na rampě SLC-4E na Vandenbergově základně už čeká raketa Falcon 9 připravená vyrazit na misi Starlink 3-5. Na nízkou oběžnou dráhu Země se sklonem 97,6° vůči rovníku bude dopraveno více než 50 družic 1,5. generace, které budou zajišťovat celosvětové připojení k internetu. Tradičním lákadlem bude potřinácté použitý první stupeň, který se pokusí přistát na mořské plošině Of Course I Still Love You.
Výroba energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway zaznamenala v Palo Alto v Kalifornii další pokrok. Na levé fotografii je zachycen stav modulu v říjnu 2022, na pravé fotografii v březnu 2023. Fotografie byly sice pořízeny z opačných stran modulu, přesto dokumentují postup montáže. Nejprve byly z konstrukce modulu odmontovány zkušebně připevněné vnější desky, které budou tvořit protilehlé stěny modulu. Poté byla na centrální kompozitní válec se dvěma vertikálními deskami připojena jeho horní část, taktéž s vertikálními deskami. Nakonec byly připojeny čtyři horizontální desky a jejich stabilita byla zajištěna upevňovacími tyčemi.
Inženýři NASA prokázali, že vysoce pokročilé 3D tisknutelné materiály se značnou tepelnou odolností mohou vést k silnějším a odolnějším součástkám například letadel, ale i kosmických lodí. Tým expertů z NASA a Ohio State University se zaměřil na podrobný rozbor vlastností nové slitiny, která nese označení GRX-810 a své poznatky publikovali v recenzovaném článku zveřejněném v časopise Nature. „Tahle superslitina má potenciál dramaticky zlepšit pevnost a tuhost dílů a součástek používaných v letectví a kosmonautice,“ uvedl Tim Smith z Glennova střediska v Clevelandu, který vedl zmíněnou studii. Právě on společně s kolegou Christopherem Kantzosem stál už za objevem slitiny GRX-810.
Tento týden byl ve znamení prvního startu celého systému Super Heavy Starship, díky kterému došlo ke startu zatím nejsilnějšího raketového nosiče. My se v Kosmotýdeníku budeme věnovat i dalším zajímavým událostem, které uplynulý týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme na start indické rakety PSLV, která krom dvojice družic vynesla i horní stupeň, který se stal platformou pro další vědecké experimenty. V dalších tématech se můžete těšit na odlet lodi Cygnus NG-18 od Mezinárodní kosmické stanice, anebo dohodu mezi ESA a Axiom o vynesení astronauta. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
