sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Cygnus NG-23)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Apophis

Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

První segment vylepšených motorů BOLE pro SLS

Firma Northrop Grumman se pochlubila snímkem prvního dokončeného segmentu vylepšených motorů BOLE (Booster Obsolescence and Life Extension) na tuhé pohonná látky pro budoucí verzi raket SLS. Využití pomocných stupňů BOLE zvýší nosnost rakety SLS k Měsíci a Marsu o pět tun oproti vylepšené variantě Block 1B, která se začne používat od mise Artemis IV. Zmíněné nové pomocné motory na tuhé pohonné látky se budou používat na verzi SLS Block 2, která si svou premiéru odbude při misi Artemis IX. Tehdy totiž budou vyčerpány všechny ocelové segmenty pomocných motorů z éry raketoplánů. Jejich místo proto zaplní právě BOLE.

SpaceX testuje záchrannou skluzavku na SLC-40

Firma SpaceX pomalu dokončuje certifikační proces, v rámci kterého by měla získat povolení používat startovní rampu SLC-40 k obsluze startů s pilotovanými loděmi Crew Dragon a nákladními loděmi Dragon druhé generace. V pondělí 26. února firma provedla zkoušku nového záchranného systému, který využívá inovativní skluzavku, kterou je možné snadno složit. Červený tubus vyjede ze skladovacího kontejneru, který se nachází na přístupové věži. Poté skluzavka sjede po připojeném nosném laně až dolů do bezpečné vzdálenosti od Falconu 9. Tento evakuační systém se výrazně liší od tradičně používané metody lanovky se záchrannými koši, které známe z rampy LC-39A a která se instaluje i na nedaleké LC-39B.

Sonda LRO našla lander Nova-C

V noci z 22. na 23. února se lunární lander Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines podařilo přistát na povrchu Měsíce u kráteru Malapert A v okolí jižního pólu Měsíce. Sonda LRO patřící agentuře NASA později přelétla nad touto oblastí a z výšky 90 kilometrů vyfotografovala Odyssea. Díky tomu bylo možné přesně určit místo jeho přistání. První lunární přistání soukromé firmy proběhlo na souřadnicích 80,13° jižní šířky a 1,44° východní délky v „nadmořské výšce“ 2579 metrů. Lander Nova-C dosedl do erodovaného kráteru s průměrem zhruba 1 kilometru do místa, kde svah dosahuje 12°. Odysseus si připsal i další prvenství. Jde o první úspěšné přistání v rámci programu CLPS a také po více než 50 letech o první případ, kdy se vědecké přístroje a technologické demonstrátory od NASA dostaly na povrch Měsíce.

Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.

Fotografii landeru SLIM po přistání pořídil rover LEV-2 (SORA-Q) a odeslal ji přes rover LEV-1. Na snímku je vidět, že je lander SLIM překlopen o 90°. Původně měl přistát na nohy (které míří na obrázku doleva). Jeho motory tak měly mířit do strany (a nikoliv vzhůru).

Lunární lander SLIM nečekaně obživnul

Když japonský lunární lander SLIM dosedl 19. ledna na povrch Měsíce, měl zde fungovat jen pár dní, než přijde lunární noc. Kvůli přistání v neplánované orientaci navíc musel být několik dní po přistání vypnutý. Nakonec však splnil většinu svých úkolů a když přišla lunární noc, měl to být konec jeho mise. Na přečkání měsíční noci totiž SLIM nebyl stavěný. Pozemní středisko si však stále uchovávalo naději, že by se malý lander mohl ještě ozvat. Včera proto byl k Měsíci vyslán ověřovací signál a k radosti všech v řídícím středisku SLIM odpověděl zpátky! Znamená to tedy, že dokázal přečkat lunární noc.

Výzkum planetární ochrany pro budoucí mise

S tím, jak agentura NASA pokračuje v průzkumu Sluneční soustavy, včetně budoucích pilotovaných výprav k Marsu, pracují experti z oddělení planetární ochrany na vývoji pokročilých metod, které mají budoucím expedicím zabránit zavlečení biologické kontaminace na jiné světy. Tomuto tématu se věnují také odborníci z Marshall Space Flight Center v alabamském Huntsville, kde tvoří tým planetární ochrany. Jejich cílem je vyvinout nové metody detekce, čištění a dekontaminace, které pomohou ochránit mimozemské světy a zajistí spolehlivé a bezpečné provádění budoucích planetárních vědeckých misí. Mají také zabránit návratu potenciálně nebezpečných mikroorganismů na Zemi. Tým planetární ochrany je součástí týmu SEE (Space Environmental Effects), který v Laboratoři materiálů a procesů studuje účinky kosmického prostředí.

Varda

Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Stupně první Ariane 6 dorazily do Jižní Ameriky

Premiérový start nové evropské rakety Ariane 6 je plánován na léto letošního roku. Aby se tento termín mohl stihnout, dorazil do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně cenný náklad. Jde o první a druhý stupeň nové rakety, které nyní budu na kosmodromu v Kourou sestaveny. Všechny díly tvořící raketu se vyrábí v Evropě a o jejich přesun do Jižní Ameriky se stará nová loď Canopée. Díky moderním plachtám ušetří až 30 % pohonných látek a cestu dlouhou přes 7000 kilometrů urazila za deset dní. Jejím úkolem bude pendlovat mezi přístavy v Evropě, kde na ni budou naloženy jednotlivé díly Ariane 6 a poté je přepraví přes Atlantik.

Pokec s kosmonautixem – Únor 2024

Únor je nejkratší měsíc roku a nese tak s sebou třeba výhodu, že na nový díl Pokecu s kosmonautixem není potřeba tak dlouho čekat. Právě dnes totiž nastává poslední pátek v měsíci a to znamená, že se od osmi hodin večer opět sejdeme (mimochodem už po jednašedesáté) u zhruba dvouhodinového přímého přenosu, který začne v osm hodin večer. O čem se bude diskutovat, záleží čistě na Vás, divácích. Pokec s kosmonautixem totiž stojí na dotazech, které napíšete do chatu a my se na ně následně snažíme co nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho vysílání.

New Horizons prozkoumává Kuiperův pás

Nová pozorování pořízená sondou New Horizons naznačují, že by Kuiperův pás (rozlehlá a vzdálená oblast naší Sluneční soustavy osídlená stovkami tisíc ledových a kamenných stavebních kamenů planet) by se mohl táhnout mnohem dál, než se experti doposud domnívali. Sonda New Horizons velkou rychlostí prolétává vnějším okrajem Kuiperova pásu přibližně 60× dále od Slunce, než kde obíhá Země. Palubní přístroj SDC (Student Dust Counter) zaznamenává úroveň prachu, která je vyšší, než se pro danou oblast očekává. Tento prach tvoří drobné pozůstatky kolizí mezi většími objekty Kuiperova pásu a částice vyvržené z povrchů těchto objektů, které jsou pravidelně zasahovány mikroskopickými prachovými impakty.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.