sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Falcon 9

Představitelé SpaceX na dvou brífincích 7. března o nadcházejících startech pro NASA poskytli nové podrobnosti o příčinách ztráty boosteru Falconu 9,který vynesl družice Starlink. K úniku paliva z jednoho motoru došlo už 85 sekund po startu.

X-37B

Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.

SpaceX

Americká Federální komise pro komunikace uvedla, že umožňuje SpaceX vysílat více energie do spektrálních pásem sousedících s frekvencemi jejího partnera T-Mobile, za předpokladu, že to nebude rušit jiné sítě.

SDA

Program americké armády na vytvoření konstelace družic pro globální komunikaci a sledování raket je připraven k zahájení vynášení hardwaru na oběžnou dráhu koncem tohoto roku, uvedla Agentura pro rozvoj vesmíru.

York Space Systems

York Space Systems plánuje v roce 2025 zahájit pět misí pro komerční zákazníky, kteří provádějí tajné experimenty pro americkou armádu. Zatím došlo k předstartovnímu testování první letošní mise Tyndal, experimentálního projektu národní bezpečnosti dálkového průzkumu.

SatixFy

Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.

Lunar Trailblazer

Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.

ElevationSpace

Společnost ElevationSpace oznámila 3. března, že si zarezervovala raketu Spectrum od společnosti Aerospace pro vynesení AOBA, 200 kilogramové družice určené k testování obnovitelné platformy pro vesmírné experimenty a výrobu. Start se předpokládá ve druhé polovině roku 2026.

Raven

Společnost Raven vyhrála smlouvy od Air Force, NASA a National Science Foundation v hodnotě více než 4 miliony dolarů na aplikaci svého patentovaného procesu mikrovlnné depozice (MAD).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Výsledky vyhledávání: 

Aleš Svoboda

Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přístroj k hledání sloučenin pro život na Titanu

V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.

Umělecká představa planetky Chariklo

Kosmotýdeník 541 (22.1. – 29.1)

Další týden utekl jako voda a pro vás je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky za uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na zajímavé pozorování, které prováděl dalekohled Jamese Webba a bylo při něm sledováno zajímavé malé těleso s dvojicí prstenců – ve Sluneční soustavě poměrně nevídaný objekt. Podíváme se také na první letošní japonský start, či další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Začalo sestavování přístroje pro studium exoplanet

Koronograf pro chystaný Nancy Grace Roman Space Telescope bude studovat planety, které obíhají kolem cizích hvězd. Jeho správné sestavení proto není nic snadného a vyžaduje doslova choreograficky sladěné postupy. Vědci již objevili více než 5 000 exoplanet, tedy planet, které obíhají mimo naši Sluneční soustavu. S tím, jak se nezadržitelně rozvíjí technologie pro studium těchto světů, bude jednou možné, aby vědci na exoplanetách, jejichž velikost, složení a teploty připomínají Zemi, pátrali po stopách života. K tomu však budou experti potřebovat nové nástroje – jako je třeba koronograf pro již zmíněný dalekohled Nancy Grace Roman Space Telescope. Jeho úkolem je šikovně blokovat světlo od vzdálených hvězd, které bude dalekohled pozorovat, aby mohli vědci lépe vidět planety, které kolem těchto hvězd obíhají. Bude tak možné demonstrovat technologie potřebné pro případné studie obyvatelnosti exoplanet při budoucích misích.

Vozítko Rosalind Franklin před testy

Přípravy vyslání roveru Rosalind Franklin na povrch Marsu pokračují, říká Michal Václavík

Start mise ExoMars 2022 měl být jedním z vrcholů právě končícího roku. Po několika letech složitého vývoje a technologických problémů byl hardware připraven ke startu. Čáru přes rozpočet však udělala ruská invaze na Ukrajinu. Evropská kosmická agentura v reakci na tento útok nejprve pozastavila spolupráci s agenturou Roskosmos na tomto projektu a poté ji i ukončila. Připomeňme, že ruská strana měla zajišťovat především nosnou raketu, přistávací plošinu a některé vědecké přístroje vozítka Rosalind Franklin. O stavu projektu ExoMars jsme si v květnu letošního roku povídali s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce. Jelikož od rozhovoru uplynulo už více než půl roku a za tu dobu se odehrálo mnoho důležitých věcí, přinášíme Vám aktuální povídání se stejným expertem.

NASA testuje robotickou paži do mrazivých prostředí

Až se lidstvo v rámci programu Artemis, na kterém se podílí agentura NASA se svými partnery, dostane zpět na Měsíc, ocitnou se astronauti i s nimi související technika v zatím neprozkoumaných oblastí v okolí jižního pólu, kde mohou teploty za tmy spadnout ještě hlouběji než na promrzlém Marsu. Takové podmínky by byly pro současné sondy ohromnou výzvou, protože spoléhají na ohřívače spotřebovávající energii, aby se udržely v optimální teplotě. Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii proto vyvíjí technologický demonstrátor, který by mohl nabídnout řešení umožňující průzkum i během temnoty lunární noci, která trvá 14 pozemských dní. Projekt, který nyní prochází zkouškami na JPL, nese název COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm). Projekt kombinuje několik inovativních technologií, aby vytvořil systém robotické paže, který zvládne fungovat i při mrazivých teplotách -173 °C.

Kosmotýdeník 527 (17.10. – 23.10.)

Další týden odešel a na jeho konci již tradičně přichází přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal test inovativního přistávacího mechanismu, který by mohl být použit na Marsu. Tento systém úzce souvisí s crash testy u automobilů. V dalších tématech se podíváme na jeden ruský start, aktuální stav lodí a nosičů na Boca Chica, anebo na snímek od Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rover Perseverance odebral vzorky s organickými látkami

Když rover Perseverance na Marsu dorazil do dávné říční delty, začala tím jeho druhá vědecká kampaň. Ta je již v plném proudu a vozítko odebírá vzorky z míst, která vědci určili jako nejlepší pro nalezení důkazů případného dávného mikroskopického života na rudé planetě. Rover již odebral z oblasti vyschlé delty od 7. července čtyři vzorky, takže celkový počet získaných vědecky atraktivních vzorků vzrostl na 12. „K průzkumu jsme si kráter Jezero vybrali, protože jsme se domnívali, že měl nejlepší podmínky k tomu, aby poskytl vědecky perfektní vzorky. A teď víme, že jsme rover skutečně poslali na správné místo,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodává: „První dvě vědecké kampaně přinesly úžasnou různorodost vzorků, které se dopraví na Zemi v rámci programu Mars Sample Return.“

Slavíme desáté narozeniny

Deset let … deset let … deset let. Promiňte, že jsem ta dvě slova zopakoval třikrát, ale skrývá se v nich cosi magického. Prvního září roku 2012 vyšel na nově založeném blogu první článek. Blog nevznikl jen tak z ničeho – zrodil se na základech diskusního fóra, které v té době existovalo necelé tři roky. Směle a po hlavě jsme se pustili do psaní článků, aniž bychom tušili, co nás čeká. Z pozice šéfredaktora však mohu říct, že díky skvěle fungujíc redakci jsme dokázali postupně navyšovat tempo vydávaných příspěvků. Z původního jednoho článku za dva dny jsme se přesunuli k jednomu článku denně a později i ke dvěma článkům denně, což je tempo, které držíme už několik let. Jelikož dnes slaví náš blog deset let od založení, dovolím si tentokrát trochu shrnout nejen poslední rok, ale rovnou celých deset let. Ano, za takovou dobu se odehrálo mnoho událostí a není možné pokrýt všechny, ale pokusím se vypíchnout alespoň ty nejdůležitější.

TOP5: Mise, o kterých se (zatím) moc nemluví

Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.