Nejnovější díly našich seriálů

  • Kosmotýdeník 27. díl (17. 3. – 23. 3. 2013)

    Kosmotýdeník 27. díl (17. 3. – 23. 3. 2013)

    Dnes probereme spolupráci ESA a Ruskou vesmírnou agenturou na misi ExoMars. ExoMars je mise, která má za úkol „dobýt“ Rudou planetu. Mise se bude skládat z několika částí. SpaceX vyzkoušela svůj nový motor Merlin 1D. Ten by měl být součástí vylepšené rakety Falcon 9, která nese označení Falcon 9 1.1. Nová verze rakety by se měla vydat do kosmu v polovině roku 2013. A na konec se dozvíte něco o motorech F-1, které nedávno vylovil miliardář Jeff Bezos. Pokud dodrží své slovo, bude motor vystaven v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C.

  • Kosmotýdeník 26. díl (10. 3. – 16. 3. 2013)

    Kosmotýdeník 26. díl (10. 3. – 16. 3. 2013)

    V novém Kosmotýdeníku se podíváme na raketovou kobylku jménem Grasshopper. Nejnovější test proběhl 7. března a stroj se vynesl do výšky 80ti metrů. Poté se lehce snesl zpět na místo, odkud odstartoval. Dále se podíváme na nejnovější informace od sondy Curiosity. Nyní je definitivně potvrzeno, že na Marsu byly podmínky vhodné pro život. A nakonec si připomeneme přistání 34. Expedice. Celý přistávací manévr byl odložen kvůli nepříznivému počasí.

  • Kosmotýdeník 25. díl (3. 3. – 9. 3. 2013)

    Kosmotýdeník 25. díl (3. 3. – 9. 3. 2013)

    V novém díle Kosmotýdeníku se znovu podíváme na připravovanou loď Orion. Tentokrát se však blíže podíváme na misi EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Tento let bude sice bezpilotní, ale kabina bude natlakována a bude plně připravena na let. Dále si prohlédneme práci robotické paže Canadarm2, která je na Mezinárodní vesmírné stanici a připojila kosmickou loď Dragon a vyložila její náklad. A nakonec se dozvíte něco o ruské kosmonautice. Po dlouhé době se do vesmíru podívá ruská kosmonautka. Jelena Serovová se připravuje na svůj let, který by měl přijít v druhé polovině příštího roku.

  • Kosmotýdeník 24. díl (24. 2. – 2. 3. 2013)

    Kosmotýdeník 24. díl (24. 2. – 2. 3. 2013)

    V novém Kosmotýdeníku rozebereme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon. Let k Mezinárodní vesmírné stanici není bez problémů. Několik hodin po startu bylo velice napínavých. Tři svazky motorů přestal fungovat. Nicméně nyní je již závada opravena a Dragon je na cestě ke stanici. Denis Tito představil svůj plán cesty k Marsu. Celé mise počítá s tím, že dvoučlenná posádka obletí planetu Mars a po 501 dnech přistane zpět na Zemi. Letový plán je navržen tak, aby byla rizika co nejvíce snížena. Dva měsíce trpasličí planety Pluto budou mít nová jména. Po ukončení internetového hlasovaní měly nejvíce hlasů jména Vulkán a Cerberus. O pojmenování však rozhodne až Mezinárodní Astronomická Unie.

  • Kosmotýdeník 23. díl (17. 2. – 23. 2. 2013)

    V novém Kosmotýdeníku probereme ztrátu spojení s ISS. Šestičlenná posádka i přes problémy pokračovala v plnění svých úkolů. Dále si připomeneme průlet miniplanetky 2012 DA14, která proletěla kolem Země v bezprostřední blízkosti. Srážka by neměla hrozit ani v dalších 50ti letech. A nakonec zavzpomínáme na let Johna Glenna na palubě lodi Frendship 7, který se stal prvním Američanem na oběžné dráze. Jeho let provázelo mnoho problémů, ale nakonec vše dopadlo dobře.

  • Sonda Fermi posouvá naše vědomosti o kosmickém záření

    Sonda Fermi posouvá naše vědomosti o kosmickém záření

    Přesto, že moji čtenáři za sebou ještě stále nemají technické minimum, jsem se rozhodl občas uveřejnit nějaké důležitější aktuální informace související s rentgenovou astronomií. Tentokrát se významný krok vpřed povedl sondě Fermi. Sondě Fremi se blíže podíváme na zoubek v některém z příštích dílů, více pozornosti si určitě zaslouží. Dnes si povíme o horkém (doslova i obrazně) příspěvku této rentgenové sondy k poznání našeho vesmíru. Nejedná se o nic menšího než objasnění jedné z dlouhodobých záhad moderní astronomie. Konkrétně o původ tzv. kosmického záření.

  • Kosmotýdeník 22. díl (3. 2. – 16. 2. 2013)

    Kosmotýdeník 22. díl (3. 2. – 16. 2. 2013)

    V novém Kosmotýdeníku se bude věnovat hlavně Mezinárodní vesmírné stanici. JAXA připravuje robota REX-J, který by mohl pomáhat astronautům při vesmírných vycházkách a později by je mohl dokonce i nahradit. Kosmická laboratoř Columbus slaví. Už pět let se zde provádějí zajímavé pokusy. Nakonec se podíváme na zásobovací loď Progress, která se za šest hodin po startu připojila k ISS. Jelikož se tento nový letový plán osvědčil, bude se využívat i pro pilotované lety, a tak se sníží počet zásob a přibude místo na vědecké nástroje.

  • Kosmotýdeník 21. díl (3. 2. – 9. 2. 2013)

    Kosmotýdeník 21. díl (3. 2. – 9. 2. 2013)

    V novém Kosmotýdeníku se podíváme na první letošní start rakety Ariane 5 a na to, jak bude probíhat letošní rok na kosmodromu ve Francouzké Guyaně. Ariane 5 vynesla dva satelity, Amazonas 3 a Azerspace/Africasat 1a. Vše proběhlo bez problémů a za několik dní budou satelity uvedeny do provozu. Dále se podíváme na test motorů rakety Antares, která by měla příští měsíc startovat na svoji první zkušební cestu do vesmíru. Později by měla vynášet zásobovací lodě k Mezinárodní vesmírné stanici. Nakonec si připomeneme vrtání na Marsu, které má za sebou rover Curiosity.

  • Kosmotýdeník 20. díl (27.1. – 2.2. 2013)

    Kosmotýdeník 20. díl (27.1. – 2.2. 2013)

    Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.

  • Kosmotýdeník 19. díl (20. 1. – 26. 1. 2013)

    Kosmotýdeník 19. díl (20. 1. – 26. 1. 2013)

    V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na to, jak bude vypadat těžba hornin na asteroidech v tomto desetiletí. Firma Deep Space Industries plánuje vyslat lehké sondy FireFly, které pouze proletí kolem daného objektu a zjistí, zde je těleso vhodné pro těžbu. Další, těžší sonda DragonFly bude mít za úkol nabrat až 150ti kilogramový náklad a dopravit ho zpět na Zemi. Rover Opportunity oslavil již devět let na povrchu Marsu. Jeho dlouhá cesta však nebyla bez problémů. Ke startu se připravuje družice IRIS, která bude zkoumat propojení Země-Slunce. Teleskop vynese raketa Pegasus XL. V článku si tuto raketu představíme.

  • Kosmotýdeník 18. díl (13. 1. – 20. 1. 2013)

    Kosmotýdeník 18. díl (13. 1. – 20. 1. 2013)

    Ani tento týden Vás, čtenáře, neochudíme o pravidelný článek shrnující dění v uplynulém týdnu. Přichází již 18.Kosmotýdeník. A o čem bude řeč? Navštívíme ISS, která se za dva roky zřejmě rozroste o nový modul. A nebude jen tak ledajaký, ale nafukovací. Na stanici ještě chvíli zůstaneme, protože zde probíhá experiment, na jehož konci bychom se za pár let mohli dočkat systému doplňování paliva na oběžné dráze. A na závěr nás bude čekat dohoda mezi NASA a ESA. Americká agentura požádala svou evropskou kolegyni o vývoj servisního modulu pro loď Orion.

  • Kosmotýdeník 17. díl (6. 1. – 12. 1. 2013)

    Kosmotýdeník 17. díl (6. 1. – 12. 1. 2013)

    V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na stěhování asteroidu. Mise, která bude mít za úkol zachytit planetku a přesunout ji na oběžnou dráhu Měsíce by mohla odstartovat již v roce 2020. Náklady na projekt se odhadují na 2,6 miliardy dolarů. NASA zároveň vyjádřila zájem o výpravu astronautů do Lagrangeova libračního bodu L2. Z Chrise Hadfielda se stává celebrita. Každý den posílá na Twitter a na YouTube nové obrázky Země a komunikuje s fanoušky. Na oběžnou dráhu se podíval již v roce 1995 na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-74 na ruskou vesmírnou stanici Mir. Mise GRAIL již skončila, ale NASA uveřejnila nádherné video, zachycující povrch Měsíce. Na konci článku si toto video budete moci vychutnat.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗