Nejnovější díly našich seriálů

  • Kosmotýdeník 551 (3.4. – 9.4.)

    Kosmotýdeník 551 (3.4. – 9.4.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • #11 Aktuality o Starship: Je duben měsíc, kdy Starship konečně odstartuje?

    #11 Aktuality o Starship: Je duben měsíc, kdy Starship konečně odstartuje?

    Matěj Soukup16 komentářů

    Poslední díl seriálu Aktuality o Starship vyšel na našem webu už 16. ledna. Od té doby se toho hodně událo a je tak nejvyšší čas si dění zrekapitulovat. Událostí, které je potřeba probrat, je opravdu hodně. V lednu jsme se dočkali vůbec prvního WDR testu celé sestavy, kapalným metanem a kapalným kyslíkem byly naplněny nádrže Superheavy i Starship a nejen to. Byla tím odzkoušena celá sekvence odpočtu, která skončila aktivací systému FireX pod startovním stolem. V únoru se zaměříme na další velký milník, kterým byl statický zážeh všech třiatřiceti motorů na Superheavy. Dále se podíváme na práci kolem dodělávání startovní rampy, a nakonec se konečně dozvíte odpověď na otázku, kterou si všichni klademe už dva roky a tou je, kdy se dočkáme prvního orbitálního testu Superheavy Starship. Jelikož nám chybí pokrýt dění za téměř čtyři měsíce místo jednoho, doporučuji, abyste si vyhradili trochu více času. Nyní už ale opravdu nebudu nic zdržovat a můžeme začít. 

  • Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2023)

    Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2023)

    Jiří Hošek40 komentářů

    Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….

  • Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Lukáš Houška6 komentářů

    Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 549 (20.3. – 26.3)

    Kosmotýdeník 549 (20.3. – 26.3)

    Lukáš Houška12 komentářů

    Další týden plný kosmonautiky za námi a před vámi je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na příčiny selhání rakety New Sehaprd. O této nehodě vyšla zpráva uzavírající vyšetřování a navrhující konkrétní kroky k tomu, aby se nehoda neopakovala. Připomeneme si samozřejmě také první start rakety Terran-1, přípravy na start mise Artemis II, anebo na aktuální stav výroby roveru VIPER. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Gateway (březen 2023)

    Gateway (březen 2023)

    Jiří Hošek28 komentářů

    V minulém dílu jsme za náhledovou fotografii vybrali neletovou maketu obytného a logistického modulu HALO, v níž budou astronauti v Johnsonově vesmírném středisku trénovat v rámci příprav na pobyt a práci v budoucí kosmické stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Na dnešní náhledové fotografii je letový exemplář modulu HALO v Turíně, na který se přijela podívat Anthea Comellini ze záložního týmu nových astronautů ESA. Na fotografii je sekce se dvěma bočními dokovacími uzly svařována s konstrukční podsestavou C1. Součástí podsestavy C1 je dokovací uzel umístěný v ose modulu. Další dvě podsestavy budou přivařeny z druhé strany sekce s bočními uzly.

  • Kosmotýdeník 547 (6.3. – 12.3)

    Kosmotýdeník 547 (6.3. – 12.3)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat návratu posádky Crew-5 z Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se zaměříme na první plnění paliva do rakety Vulcan, novinky z čínské kosmonautiky, či si zopakujeme pěkné záběry z posledního startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Z Indie do kosmu (2. díl)

    Z Indie do kosmu (2. díl)

    Karel Zvoník12 komentářů

    Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1. 

  • Kosmotýdeník 546 (27.2. – 5.3)

    Kosmotýdeník 546 (27.2. – 5.3)

    Lukáš Houška6 komentářů

    Je tu neděle a tedy ideální čas na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Ačkoli posledních sedm dní bylo, co se počtu zajímavých kosmonautických událostí týká, poměrně skoupých, přeci jen je o čem psát. Hlavní téma Kosmotýdeníku se věnuje výsledkům vyšetřování selhání rakety Vega-C a přijatým opatřením. V dalších tématech se podíváme například na připravovanou čínskou misi k planetce i s návratem odebraných vzorků, anebo na přílet posádky mise Crew-6 k Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 545 (20.2. – 26.2)

    Kosmotýdeník 545 (20.2. – 26.2)

    Lukáš Houška22 komentářů

    Je tu nedělní poledne a tedy ten nejlepší čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na chystaný první let nové rakety Terran 1. Společnost Relativity space se rozhodla zariskovat a neprovádět poslední statický zážeh. V dalších tématech se podíváme na přípravy na start pilotované mise Crew-6, zajímavý projekt pracující na akumulátorech pro použití v atmosféře Venuše a nevynecháme ani zážeh nové generace motorů RS-25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Z Indie do kosmu (1. díl)

    Z Indie do kosmu (1. díl)

    Karel Zvoník24 komentářů

    Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.

  • Kosmotýdeník 544 (13.2. – 19.2)

    Kosmotýdeník 544 (13.2. – 19.2)

    Lukáš Houška14 komentářů

    Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗