sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Bion-M 2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Revolv Space

Italsko-nizozemská společnost Revolv Space byla vybrána k dodání šesti jednotek pohonu solárních panelů, prodávaných pod názvem SARA. Jednotky jsou určeny pro nadcházející misi cubesat společnosti Blue Canyon Technologies.

IFT-10

Společnost SpaceX plánuje provést další zkušební let sestavy Starship/Super Heavy 24. srpna. Let má proběhnout po dokončení vyšetřování neúspěchu předchozí mise a získání schválení od Federálního úřadu pro letectví.

Cambrian Works

Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vítězslav Škorpík
Hubbleův kosmický dalekohled, který astrofyzikové použili při pozorování, které dokázalo zrychlování expanze vesmíru.

Hubble –⁠ záhada světla v kupách galaxií

Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.

Webb – našli jsme temné hvězdy?

Temná hmota a temná energie už patří k všeobecně celkem běžně přijímaným součástem fyziky. Jejich výzkumu se věnuje celá řada vědců. Věděli jste ale, že možná existují i temné hvězdy? To vás může možná trochu zaskočit, protože byste si mohli říci, že temná hmota nedokáže vytvořit větší struktury. A měli byste docela pravdu. Přesto je existence temných hvězd skutečně reálná možnost, jak naznačují nedávné výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Co přesně nám nový výzkum říká a jak by případné temné hvězdy vypadaly? Na to se podíváme v dnešním článku.

Baryogeneze a kosmický výzkum

Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

S Webbem za hlubokým nebem – 6. díl

Minulé dva měsíce byly na počet zveřejněných objevů a snímků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba mimořádně bohaté. A není divu, vždyť v červenci uplynul právě jeden rok od uveřejnění vůbec prvních snímků tohoto pozoruhodného přístroje na nichž bylo hluboké pole v souhvězdí Létající ryby, dále dvě mlhoviny (Jižní prstencová a Carina), soustava galaxií Stephanův kvintet a exoplaneta WASP-96b. K těmto fotografiím se ale vracet nebudeme, byť zejména na první hluboké pole trochu navážeme. V dnešním díle se totiž budeme většinu času pohybovat velmi daleko od domova, protože množství důležitých zveřejněných dat ke kosmologii bylo enormní. Extended Groth Strip Field Jedno z hlubokých polí, jež nese výše zmíněný poměrně komplikovaný název, leží na hranici souhvězdí Velké medvědice a Pastýře. Původně tuto protáhlou oblast o délce 70 obloukových minut a šířce 10 obloukových minut nasnímal Hubbleův kosmický dalekohled od června 2004 do března 2005. Pole se jmenuje podle Edwarda Grotha, což je americký fyzik a emeritní profesor na Princetonské univerzitě ve státě New Jersey. Groth byl jedním z klíčových vědců přístroje WFPC na Hubbleově teleskopu. Pozorování hlubokého

Detail galaxie GLASS-z12.

Webb – nejvzdálenější galaxie

O velmi vzdálených galaxiích, které pozorují vesmírné teleskopy jako Hubble nebo Webb jsme se zde bavili již mnohokrát. Představovali jsme si například donedávna rekordní galaxii GN-z11 s rudým posuvem 10,957 a vzdáleností asi 13,38 miliardy světelných let. Probírali jsme i nové objevy Webbova dalekohledu a to, že je k nim potřeba přistupovat s jistou opatrností. Ačkoliv jsou totiž některé údaje téměř jistě správné, není úplně jisté, že se podaří skutečně prokázat rudý posuv 18 nebo 20 u některých opravdu extrémních galaxií. Navíc i kdyby ano, neznamená to, že byla vyvrácena teorie velkého třesku, jak někteří rádi říkají. Dnes se ale podíváme na jeden o něco méně kontroverzní nález.

Top 5 fyziček, které ovlivnily kosmonautiku

Po minulém článku o nejvýznamnějších fyzicích, kteří dali své jméno kosmickým observatořím se tentokrát podíváme na zajímavé ženy fyzičky. Protože se ale prozatím žádná aktivní observatoř nejmenuje po žádné ženě ve fyzice (to by měl změnit dalekohled Nancy Grace Roman), rozhodl jsem se zvolit trochu jiný přístup. Dnes si proto představíme nejvýznačnější ženy ve fyzice, jež se zasloužily o fyzikální výzkum více či méně ovlivňující kosmonautiku.

Top 5 fyziků, po nichž se jmenují kosmické sondy

Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.

Top 5 (polo)zapomenutých fyzikálních observatoří

V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.

Top 5 průkopnických fyzikálních observatoří

Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.

Top 5 návrhů fyzikálních observatoří

Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že právě já mohu zahájit letošní ročník pravidelného seriálu TOP 5, který na našem webu vychází pravidelně, rok co rok, každé prázdniny již od léta 2015. V minulých ročnících jste měli možnost se seznámit s celou řadu zajímavých a mnohdy netušených aspektů kosmonautiky. Vybíráme témata vážná i odlehčená, proto si dovolím připomenout, že přesné pořadí pěti bodů v tom konkrétním článku někdy může být jasně dané a neměnitelné, ale poměrně často závisí na libovůli autora. Mnohdy jde tedy o subjektivní názor a kdyby psal článek někdo jiný, patrně by volil jiné pořadí, či některé body dokonce zcela vynechal a vyměnil za jiné. Svůj názor na pořadí a výběr autora můžete vyjádřit v diskuzi pod článkem. Ale dost mlácení prázdné slámy, pojďme rovnou na věc.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.