DARPA
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Druhá generace fotovoltaických panelů, o které jsme si povídali v minulém díle, sloužila po více než osm let. Nežádoucí vibrace sice byly výrazně eliminovány, ale nikdy nebyly úplně odstraněny. Přišel proto čas pro třetí generaci panelů, které byly instalovány v roce 2002 posádkou raketoplánu Columbia při misi STS-109. Tyto panely již nebyly (narozdíl od předešlých dvou verzí) svinovací, ale pevné a součástí Hubbleova kosmického teleskopu jsou dodnes.
Ačkoliv byla očekávaná životnost prvních panelů fotovoltaických článků Hubbleova teleskopu až deset let, nakonec se dočkaly výměny již při první servisní misi po zhruba třech a půl letech od vypuštění. Pro posádku raketoplánu Endeavour to byl jeden z prioritních úkolů celé mise STS-61. Jenže i při samotné výměně se vyskytly nečekané komplikace a bylo tak nutné sáhnout k odhození nesloženého pravého panelu.
Vývoj fotovoltaických panelů, které slouží Hubbleovu kosmickému dalekohledu jakožto primární zdroj elektrické energie, nebyl vůbec jednoduchý. Do celého postupu zasahovaly nové poznatky o vlivu kosmického prostředí na techniku, ale i odklady způsobené mnoha různými důvody. Na oběžné dráze se navíc ukázalo, že ačkoliv se očekávalo zvolená konstrukce zabrání vzniku nežádoucích vibrací, tak se tak nakonec nestalo. Původní panely proto bylo potřeba vyměnit už při první servisní misi.
Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.
Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali čtyřem z pěti elementů, které zajišťují sběr informací o orientaci dalekohledu. Nyní si posvítíme i na poslední prvek, který tyto informace sbírá – čekají nás měřicí gyroskopy RSU (Rate Sensing Unit), které jsou po dvojici sdruženy v jednotce RGA (Rate Gyro Assembly). Tyto gyroskopy jsou překvapivě malé a přitom mimořádně přesné. V době svého vzniku se řadily na technologický vrchol.
Dnes si posvítíme na systém, díky kterému může legendární Hubbleův teleskop provádět smysluplná vědecká pozorování. Řeč bude o systému PCS (Pointing Control Subsystem), tedy souboru vybavení, které se stará o přesnou orientaci HST a jeho precizní nasměrování k pozorovanému objektu. Dnes bude řeč o senzorech, které sledují, jak je Hubbleův kosmický dalekohled orientován v prostoru. Tyto údaje pak řídící počítač teleskopu využívá k případným korekcím, které vykonávají silové složky, ale o těch zatím ještě mluvit nebudeme.
Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.
Červnové Vesmírné výzvy zahájí mise CRS-28. Pak se podíváme na dva americké a jeden ruský výstup vně ISS. Návratu lodi Shenzhou 15 bude patřit další reportáž. Poletí Čech na ISS? To je otázka následujícího příspěvku. V další části nás čeká několik startů, konkrétně NROL-68, Satria a Transporter-8. Monitorovat budeme i dění na Starbase. Závěr bude věnován, jak už se ve Vesmírných výzvách stalo zvykem, startům čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
