FireSat
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.
Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Záchranné věžičky, ale i mnohé další systémy kosmických lodí Mercury, se z důvodu úspor testovaly na levnějších raketách Little Joe I, které jsme si popsali v minulém díle našeho pořadu. Dnes nás čekají jejich letové testy LJ-1, LJ-6 a LJ-1A. Jak sami uvidíte, testy to nebyly snadné a problémy se jim rozhodně nevyhýbaly. Tyto zkoušky však byly pro další vývoj celého programu Mercury nenahraditelné.

Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.

Než mohli první američtí astronauti usednout do svých lodí Mercury, musely všechny jejich systémy projít důkladnými testy a ověřovacími zkouškami. Už v březnu 1958 začal experimentální program, který měl zejména zajistit dostatek informací a dat pro zhodnocení kvality návrhu kosmické lodě Mercury a případně pomoci ji upravit. Jednalo se o pět samostatných aktivit věnovaných odlišným problematikám – intenzivním testům v aerodynamickém tunelu, shozovým testům ke studiu chování kabiny kosmické lodě při volném pádu a sestupu na padáku, specifickým podmínkám při dosednutí na vodní hladinu a testu záchranné věžičky. Právě poslednímu jmenovanému okruhu, konkrétně testům úniku za nulové rychlosti a z nulové výšky, se dnes budeme věnovat.

Únorové Vesmírné výzvy nemůžeme začít ničím jiným, než přistáním landeru Nova-C Odysseus na Měsíci. V další reportáži uvidíme zahájení mise družice PACE. Japonský reparát dopadl skvěle a my se tak můžeme podívat na úspěšný start rakety H3. Pak se vydá do kosmu družice ADRAS-J. Po kosmonautice v kostce nás čeká návrat komerční mise Ax-3 a start zásobovací lodi Progress MS-26. Odstartuje vojenská mise USSF-124 a na závěr také telekomunikační družice Merah Putih 2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Zatímco v minulém díle jsme se kromě základního popisu záchranné věžičky z amerického pilotovaného programu Mercury věnovali popisu únikového motoru, dnes se podíváme na raketový motor odhazovací. Ten se nacházel Pod tělem únikového raketového motoru, mezi trojicí jeho výstupních trysek. Řeč bude také o všestrannosti této věžičky, která mohla létat na třech různých raketách. Začneme si také povídat o historii zkoušek záchranné věžičky pro program Mercury

Záchrannou věžičku pilotovaných kosmických lodí máme povětšinou spojenou se sovětskými a později ruskými Sojuzy. Pro její první praktické použití však musíme zamířit do Spojených států amerických. Dnes tedy bude řeč o záchranné věžičce, která chránila astronauty při startech v rámci prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Záchranná věžička kosmických lodí Mercury měla celkem na výšku 4,65 metru a maximální průměr 81 cm.

I přes všechna opatření a velkou snahu došlo v historii pilotovaných kosmických letů k několika haváriím, které si vyžádaly oběti v řadách astronautů a kosmonautů. Pro zvýšení šance na přežití během nehody je tak nosná raketa s kosmickou lodí doplněná o záchranný systém či nouzový režim letu. Ten by v ideálním případě měl zajistit bezpečnost posádky od nulové výšky a nulové rychlosti až po okamžik oddělení kosmické lodě na oběžné dráze okolo Země, tedy v každé fázi letu nosné rakety. V prvním díle minisérie věnované záchranným systémům se obecně seznámíme s celou problematikou, kterou si v dalších dílech podrobněji rozebereme.

Hubbleův kosmický teleskop nabídl vědcům mimořádné možnosti. Díky servisním misím amerických raketoplánů se mu výrazně prodloužila životnost a zlepšily schopnosti. Jenže raketoplány dolétaly a proto se objevuje otázka, jak to bude s legendárním kosmickým teleskopem do budoucna. Dočká se nějaké servisní mise, povytažení na vyšší dráhu? To je zatím velmi nejisté. NASA se však těmito otázkami už dlouho zabývá. Tímto dílem Vesmírné techniky také ukončujeme sérii věnovanou této ikoně světové kosmonautiky. Celkem jsme pro vás o HST připravili 48 dílů, a pokud byste si je chtěli všechny pustit, strávili byste tím více jak 8 hodin času.

Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.