Americké vesmírné síly
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
Pentagon 20. dubna oznámil, že formálně ukončil provoz systému operačního řízení nové generace (OCX), čímž ukončil 15leté úsilí o modernizaci pozemního systému, který provozuje družice globálního pozičního systému americké armády.
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po několika dílech, které se věnovaly složité historii vývoje ikonicky známé kosmické observatoře se konečně dostáváme k technickému popisu Hubbleova kosmického teleskopu, jak vypadal v době, kdy byl dopraven na oběžnou dráhu. V dnešním díle se seznámíme se základními rozměry observatoře, určíme si jeho základní orientaci a popíšeme si přední část teleskopu včetně sklopného krytu apertury či tubusu dalekohledu.
Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.
Aby se projekt velkého kosmického teleskopu začal zhmotňovat a opustil fázi snů a vizí, bylo potřeba uzavřít celou řadu kontraktů s firmami, které zajistí výrobu jednotlivých dílů. Jako poměrně kontroverzní se nakonec ukázal výběr společnosti Perkin-Elmer Corporation, která měla postavit optickou soustavu teleskopu. S firmou však byly problémy – od technických až po finanční. Značnou překážku představovaly také zásahy Pentagonu, který se obával vyzrazení utajovaných skutečností, protože firma Perkin-Elmer vyráběla i fotoprůzkumné družice pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.
Největší událostí dubnové kosmonautiky byl bezesporu start Super Heavy Starship. Věnuje se mu první reportáž těchto Vesmírných výzev. Dále nás čeká jedno evropské želízko v ohni a sice sonda JUICE, která se vydala směrem k Jupiteru. Pak se podíváme na bohužel neúspěšné přistání lunárního landeru HAKUTO-R. Následovat bude představení posádky mise Artemis II. Na ISS se uskutečnily dvě vesmírné procházky, jedna ruská a jedna americko-arabská. Další reportáže ukáží starty misí Tranche 0 L1, Intelsat 40e, O3b mPOWER, Transporter 7 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.
Kosmoschůzka se koná v Planetáriu Praha 26. dubna 17:30
Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.
Návrh teleskopu LST (Large Space Telescope) se v roce 1972 dočkal dokončení vývojové fáze A, která představila předběžný design dalekohledu, časový a finanční plán jeho stavby a identifikovala také nutné kritické technologie. Projekt LST položil základy, na kterých později vznikl legendární Hubbleův teleskop – kromě rozměrů se oba projekty podobaly i preferovaným použitím amerického raketoplánu, který neměl sloužit jen pro vynesení teleskopu, ale i pro jeho opravy a modernizační úpravy. U LST se však analyzovaly také možnosti záložního řešení v podobě vynesení nosnou raketou Titan 3E.
V rámci vývoje se experti i přes značné komplikace postupně propracovali k návrhu Velkého kosmického dalekohledu, který se tak i jmenoval – Large Space Telescope (LST). Klacky pod nohy však tentokrát ani tak neházela technika jako spíše finance, konkrétně jejich nedostatek. Přes tyto komplikace se však i přesto podařilo tuto atraktivní myšlenku prosadit a studie vytvořené pro projekt LST tak v zásadě položily základy, na kterých později vyrostl nám dobře známý Hubbleův kosmický teleskop.
Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.