Navzdory nepochybně vzrušujícím, probíhajícím, připravovaným i plánovaným misím k planetám, asteroidům či kometám, zůstává planeta Mars nadále favoritem průzkumu Vesmíru za hranicemi našeho Měsíce. První vlna všeobecného zájmu o průzkum Rudé planety sondami se zvedla po té, co na Zemi dorazily první snímky povrchu pořízené sondami Viking. Další, širokou veřejností vnímaný, skok znamenala spanilá jízda vozítka Sojouner po povrchu planety v rámci mise Pathfinder.
Komercionalizace pilotovaných vesmírných letů nabírá na tempu. Oblast, která byla ještě před nedávnem doménou států a tvrdě trénovaných profesionálů, povětšinou z řad armád, přitahuje civilní sektor jako černá díra. Čím víc se blížíme skutečnému otevření Vesmíru lidem, tím silněji a s větší rychlostí nasává soukromé podnikání. Zatímco směrem na západ má tento trend pravidla a ctí bezpečí budoucích posádek, směrem na východ vykazuje známky orientálního bazaru a rostoucí míry rizika. Výlet na odvrácenou stranu Měsíce je nepochybně dovolená snů, ale je jeho cena skutečně „jen“ oněch požadovaných 150mio dolarů. Nezaplatí turisté cenu nejvyšší?
Když 31. prosince 1991 nahradila na kremelském paláci vlajka Ruské federace rudý prapor v ten okamžik již bývalého Sovětského Svazu, vnímal svět především politický rozměr této události. Nový rok ale připomněl nutnost řešit řadu praktických dopadů této změny. Jeden se pak přímo týkal rodinného stříbra, či ještě lépe výstavního drahokamu zaniklé říše i nové republiky – kosmonautiky. Stát, který vypustil na oběžnou dráhu první družici, prvního člověka či kosmickou stanici totiž ze dne na den „přišel“ o svůj kosmodrom. Proslavený Bajkonur se ocitl na území Republiky Kazachstán, od 1. ledna 1992 samostatného státu a hrdé Rusko si jej od tohoto okamžiku musí pronajímat.
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
6. srpna 2014 
Rubrika: 
Štítky: 