Jiří Hadač

  • Miloslav Druckmüller – EUV oči a naše Slunce (15.5.2019)

    Miloslav Druckmüller – EUV oči a naše Slunce (15.5.2019)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Tento týden se vrátíme ke kosmickým sondám, podíváme se, jakých objevů dosahují, jaká data nám poskytují a zda jsou pro nás přínosem. Osobně se domnívám, že řada z vás si dokáže snadno představit, že hledání vody na Měsíci či stop života na Marsu je rozhodně důležité. Ale proč vlastně vypouštíme sondy, které sledují naši mateřskou hvězdu? Slunce přeci svítí a ještě pár dlouhých let bude. Je pro nás výzkum Slunce pomocí kosmických sond důležitý, nemůže nám Slunce nějakým způsobem ublížit? Na tyto otázky a i na řadu dalších se nám pokusí v dnešní přednášce odpovědět profesor RNDr. Miloslav Druckmüller CSc., který se věnuje věnuje matematickému zpracování obrazu a učí na Vysokém učení technickém v Brně. Možná si jeho osobu spojujete s velice zajímavými fotkami sluneční koróny v médiích a docela určitě jste zahlédli na řadě serverů jeho fotky komety C/2006 P1 (McNaught).

  • Milan Halousek – Columbia STS-107 – Cesta bez návratu (2.2.2018)

    Milan Halousek – Columbia STS-107 – Cesta bez návratu (2.2.2018)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Počátkem roku 2003 měla za sebou NASA již celkem 112 startů raketoplánů a v polovině ledna se chystal start další. Na oběžnou dráhu se měla vydat nejstarší loď flotily NASA s evidenčním číslem OV-102, známější pod názvem Columbia. Pro tento nádherný okřídlený stroj se mělo jednat o 28. start. Šlo o dlouho odkládanou misi STS-107, protože přednost měla v té době jednoznačně výstavba Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplán odstartoval 16. ledna a spolu s šesticí Američanů byl na palubě i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Mise probíhala poměrně standardně, panovala pouze obava ohledně záběru z některých kamer, na kterých byl vidět náraz kusu izolace do křídla orbiteru. Raketoplán strávil na oběžné dráze 15 dní a posádka se věnovala vědeckým pokusům. Veškeré experimenty na palubě byly dokončeny a posádka se začala připravovat na přistání.  1. února stroj zabrzdil a začal sestupovat zemskou atmosférou vstříc přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku. Došlo však k tomu, co nikdo nečekal. Ve výšce 63 kilometrů…

  • Dušan Majer – Černý týden pro kosmické soukromníky (8.11.2014)

    Dušan Majer – Černý týden pro kosmické soukromníky (8.11.2014)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Kosmonautika a lety do vesmíru byly odjakživa oblast, která nepřipouští jakékoliv pochybení či selhání. Vždy a za všech okolnosti musí vše fungovat na jedničku, jinak hrozí vážné problémy. V posledním týdnu měsíce října roku 2014 však americká kosmonautika prožila hned dvě velká selhání kosmické techniky. 28. října 2014 nejprve při startu selhala  nosná raketa Antares 130 nesousí pod aerodynamickým krytem nákladní lod Cygnus. O 3 dny později, 31. října 2014, došlo při 55. letu soukromého raketoplánu VSS Enterprise k jeho destrukci, která vyústila ve smrt kopilota lodi Michaela Alsburyho a a zranění pilota Petera Siebolda. O obou těchto událostech bude dnešní přednáška, ve které vystoupí šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Mimochodem, na přelomu jara a léta roku následujícího došlo k podobnému dvojitému selhání. Nejprve v dubnu selhala při startu k ISS zásobovací loď Progres M-27M, aby na konci června došlo ke ztrátě druhé nákladní lodi, tentokrát šlo o Dragon firmy SpaceX při misi CRS-7.

  • Tomáš Přibyl – (Ne)slavné kosmické havárie (23. 11. 2014)

    Tomáš Přibyl – (Ne)slavné kosmické havárie (23. 11. 2014)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Kosmická technika je něco, co musí vždy a za všech okolností fungovat správně, inu, těžko 10 metrů nad zemí může raketa zastavit a vrátit se na startovní rampu. Bez výjimky se jedná o neuvěřitelně drahá zařízení, které v řadě případů platí daňoví poplatníci. Člověk by tak hádal, že se s nimi zachází velice opatrně a podstatě se k nim přistupuje s velkou opatrností. Je to samozřejmě pravda, ale i přesto se nosným raketám, sondám či družicím nevyhnula řada neuvěřitelných selhání, které nám v dnešní přednášce představí Ing. Tomáš Přibyl. Pokusí se nám ve své přednášce představit pouhé omyly techniků, ale i neuvěřitelně smolné příhody, chyby, které byly způsobeny zapomnětlivostí, lajdáctvím i shodou okolností. Řada z Vás přednášku jistě zná a Vám ostatním mohu slíbit skvělý zážitek při jejím sledování.

  • Jaroslav Kousal: Elektrické kosmické pohony (live stream, 17:00 16. října 2020)

    Jaroslav Kousal: Elektrické kosmické pohony (live stream, 17:00 16. října 2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnešní článek vychází naprosto netradičně již ve čtvrtek a má to dobrý důvod. Poprvé Vám v něm totiž nenabídneme záznam přednášky, ale půjde o upozornění na přednášku, která se bude teprve konat a to v pátek 16. října 2020 v 17:00. Tak jako řada jiných institucí i Pátečníci museli omezit své živé aktivity a přes všechna současná vládní omezení v důsledku epidemie Covidu 19 se pokusili svým pravidelným návštěvníkům zajistit zajímavý a kvalitní program, ikdyž půjde „jen“ o stream. Přednášejícím bude Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D., který vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat. Je členem Kosmoklubu a na našem serveru již vyšly záznamy jeho dvou přednášek. Díky ochotě a laskavosti pořadatelů přednáškového…

  • Vladimír Wagner – Je možná hvězdná budoucnost lidstva? (9.10.2019)

    Vladimír Wagner – Je možná hvězdná budoucnost lidstva? (9.10.2019)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Už jste se někdy zamysleli nad tím, jakým způsobem je zajištěno, že kosmické sondy ve vesmíru mají energii pro svůj provoz? Jako první vás asi napadnou fotovoltaické panely. Pokud se týká letů k Slunci, Merkuru, Venuši či Marsu, zvládnou tyto panely bez problémů zásobovat kosmickou sondu energií. Rovněž na oběžné dráze naší planety je tento způsob dodávek energie nejpoužívanější. Ovšem pokud se má sonda vydat dál do hlubin naší sluneční soustavy, energie získaná slunečním zářením přestane postačovat. Zkusme si představit slavné sondy Voyagery 1 a 2. Aby mohly fungovat v kosmických dálavách, kde se nacházejí, bylo na jejich palubu umístěno několik kilogramů radioaktivního plutonia-238. Tento materiál je nestabilní, přirozeným rozpadem uvolňuje alfa částice, které následně naráží do teplonosného materiálu a svou kinetickou energii přeměňují na teplo. Tato tepelná energie se posléze v termočláncích převádí na základě tzv. Seebeckova efektu na elektrickou energii a poskytuje tak sondám dlouhodobý a spolehlivý zdroj elektrické energie. Pro cesty k jiným hvězdám si však ani…

  • Tomáš Přibyl – Klepání na hvězdnou bránu (20. 10. 2016)

    Tomáš Přibyl – Klepání na hvězdnou bránu (20. 10. 2016)

    Jiří Hadač1 komentář

    Dnešní týden se v našem přednáškovém cyklu zaměříme na cestování vesmírem a tomuto tématu se věnoval ve své přednášce i známý popularizátor kosmonautiky Ing. Tomáš Přibyl. V této poněkud kratší přednášce nás nejprve seznámí s tím, jak jsou od nás vzdálené nejbližší hvězdy a připomene, jak dlouho bychom k nim putovali. Zmíní pochopitelně asi nejznámější vyslance lidstva, tedy sondy Voyager 1 i 2, které už řadu desetiletí opouštějí sluneční soustavu, ale nezapomene ani na sondy Pioneer 10 a 11. Připomene i teoretické studie, mezi které patří projekt Daedalus či termonukleární Orion, který měl být poháněn explozemi atomových bomb. Ke konci své přednášky nám pak zmíní i současné možnosti cestování k jiným planetám či sluncím, jako je projekt laserové plachetnice Jurije Milnera nebo v té době čerstvě představený dopravní systém firmy SpaceX, kterému se tehdy říkalo Interplanetary Transport System a dnes jej známe pod názvem SuperHeavy Starship. 

  • Jaroslav Kousal, Michal Václavík – Noc Jurije Gagarina 2020 (12. 4. 2020)

    Jaroslav Kousal, Michal Václavík – Noc Jurije Gagarina 2020 (12. 4. 2020)

    Jiří Hadač1 komentář

    Dnešní přednáškou bych chtěl zakončit posledních 14 dní, které jsem v našem přehledu přednášek věnoval kosmonautům. Přednáška samotná vznikla rámci celosvětové akce oslavy prvního letu člověka do vesmíru. Do této akce se v naší zemi už řadu let zapojuje i Kosmoklub a protože se jedná o velmi zajímavé sdružení, myslím, že by bylo dobré se u něj na malý moment zastavit. Kosmoklub z.s. je zájmové sdružení, které vzniklo v září roku 2004 a sdružuje zájemce o kosmonautiku. Mezi jeho náplň patří mimo jiné informovat o dění v kosmonautice, propagovat ji a také se snaží inspirovat nové zájemce. Z našeho pohledu asi nejzajímavější aktivitou jsou přednášky, které se konají každý měsíc v Planetáriu Praha. O těchto přednáškách vás už řadu let informujeme i na stránkách serveru kosmonautix. Dnešní přednáška je vlastně streamem, který vznikl v době nouzové situace v naší zemi. Za jiných okolnosti by se ten den v rámci Noci Jurije Gagarina konaly v pražském planetáriu přednášky. Doba tomu však…

  • Milan Halousek – Neil Armstrong, známý i neznámý hrdina (25.8.2017)

    Milan Halousek – Neil Armstrong, známý i neznámý hrdina (25.8.2017)

    Jiří Hadač2 komentáře

    V předchozí přednášce jsme si představili život prvního a nejslavnějšího astronaut světa, Jurije Gagarina a dnes se zaměříme na jeho asi nejznámější americký protějšek, prvního může na Měsíci, Neila Armstronga. Neil Alden Armstrong se narodil v srpnu roku 1930. V letadle seděl poprvé již v 6 letech, ve čtrnácti začal docházet do pilotního kursu a pilotem se stal v roce 1945. Na počátku 50. let byl bojově nasazen v Koreji. Byl členem celkem tři astronautických oddílů. Nejprve se v roce 1958 stal astronautem letectva Spojených států v rámci programu Man in the Space Soonest, který byl několik měsíců později zrušen, o dva roky byl vybrán do dalšího programu letectva, jehož cílem bylo vyvinout raketoplán Boeing X-20 Dyna-Soar a konečně v roce 1962 se dostal do NASA v rámci druhého oddílu astronaut zvaného „Nová devítka”. Do vesmíru se podíval celkem dvakrát, poprvé v roce 1966 při letu Gemini VIII spolu s Davidem Scottem a podruhé a zároveň naposledy v roce 1969…

  • Milan Halousek – Gagarin nás všechny pozval do vesmíru (8.3.2019)

    Milan Halousek – Gagarin nás všechny pozval do vesmíru (8.3.2019)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v nastoleném tématu. Zatímco minulý týden Vám byli představeni první československý a první slovenský astronaut, dnes zavítáme do světa. A upřímně řečeno, nelze začít jinde, než u prvního kosmonauta světa, Jurije Gagarina. Byl prvním člověkem ve vesmíru a na oběžné dráze. Jurij Alexejevič Gagarin se narodil v březnu roku 1934 v obci Klušino. V roce 1949 dokončil základní školu a poté pokračoval ve studiu na učilišti. Po jeho dokončení studoval na Saratovské střední škole, kterou absolvoval s výtečným prospěchem. K létání se dostal poprvé v říjnu roku 1954, natolik ho však okouzlilo, že se rozhodl pro kariéru stíhacího pilota. Mezi léty 1955-1957 chodil na Vojenskou leteckou školu v Orenburgu, kterou absolvoval s vyznamenáním. Byl vybrán do prvního oddílu astronautů v roce 1960. Pro první let člověka do vesmíru byli z dvacetičlenného oddílu sovětských kosmonautů zvažování tři kandidáti: German Titov, Grigorij Něljubov a Jurij Gagarin. Posledně jmenovaný byl nakonec vybrán a 12. dubna 1961 se…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗