ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od mořské hladiny, dochází k opačnému jevu. Všichni také patrně velmi dobře víte, kde se nachází hranice kosmického prostoru. Je však tato hranice stejná i z biologického hlediska? Co se navíc však stane, pokud by člověk byl změnám tlaku takříkajíc bez ochrany? Na toto téma navíc díky různým scifi filmům kolují mezi širokou populací různé mýty a legendy. V dnešní přednášce bychom si na ně chtěli takříkajíc posvítit, protože již v lidských dějinách několikrát došlo k vystavení lidského organismu velkým změnám tlaku. Na všechny zajímavosti a detaily týkající se této problematiky se dnes podíváme s naším přednášejícím, který není nikdo jiný, než vám všem dobře známý RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., pracovník Fyziologického ústavu AV ČR. Přednáška samotná je k dispozici ve dvou verzích. Ta první, starší, pochází z roku 2022 a pochází z přednáškového
Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“. Autorem byl neznámý středoškolský učitel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně obskurním ruském časopise a nepřilákal pozornost absolutně nikoho. Teprve později lidé tuto práci docenili a dnes je Ciolkovskij právem považován za zakladatele raketového inženýrství a kosmonautiky. Především jeho „raketová rovnice“, elegantní a mimořádně jednoduchý vzoreček (alespoň v porovnání s ostatními výsledky tohoto odvětví), dává fundamentální vhled do omezení a schopnostech reaktivních motorů. O ní a dalších Ciolkovského vhledech do všech oblastech vědy si budeme v této přednášce povídat. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
Na nejjižnějším cípu amerického státu Texas už několik let připravuje americká firma SpaceX nový raketodrom a zároveň tu vyvíjí i nový a revoluční nosič Starship, který se skládá z prvního stupně Super Heavy a z horního stupně Starship. Tato vyvíjená loď, která má za sebou zatím jen tři starty, bude také americké NASA v modifikované podobě sloužit jako lunární přistávací modul. Pokud se vše podaří, jednoho bychom se díky tomuto nosiči mohli astronauté procházet nejen po povrchu Měsíce, ale i Marsu. Nejen o Starship a Starbase vám v dnešní přednášce povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně a začíná přesně v 18:00. Jste všichni vítáni.
V roce 2014 se aktivity americké firmy SpaceX rozšířily o novou základnu, odkud měly v budoucnu startovat její raketové nosiče. Oblast se nazývá Boca Chica a podle původních plánů Elona Muska odsud měly startovat rakety Falcon 9. Tyto plány se ale o několik let později změnily a od roku 2018 byla v této oblasti zahájena výstavba základny Starbase určené pro rakety dnes nazývané Starship. Od března roku 2019 jsme zde pozorovali první poskoky Starhopperu a mezi léty 2021 se zde uskutečňovaly stále větší testovací skoky horního stupně nosiče Starship. Od loňského roku již také dochází k testovacím letům kompletních raket Starship. Jak však tento prostor, odkud budou jednou v budoucnosti startovat rakety s nákladem pro Měsíc či Mars, vlastně vypadá? O svých zkušenostech s návštěvou Starbase nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix.cz, pan Michal Přibyl. Přednáška se uskuteční v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě. Vy ji bude mít možnost shlédnout na youtube kanálu Jihlavské astronomické společnosti.
12. duben je jedno z nejpamátnějších datumů v historii kosmonautiky. Asi každému z nás se při vyslovení tohoto data vybaví rok 1961, když se do vesmíru poprvé vydal člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, nicméně výročí, které se s tímto dnem pojí je více. Tento den v roce 1981 také odstartoval z floridské rampy LC-39A dlouho odkládaný první raketoplán světa Columbia v rámci mise STS-1. A narozdíl od všech předchozích prvních startů pilotovaných kosmických lodí, během této mise seděli v pilotní kabině dva astronauté. Jedním z nich byl pětinásobný astronaut John Young a na vedlejší křeslo usedl nováček Robert Crippen. Měli před sebou více než dva dny pilné práce, během kterých měli otestovat tento nikdy neletěný stroj. O tomto a dalších detailech prvního letu amerického raketoplánu vám tento pátek v 19:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. Ještě předtím, od 17 hodin vystoupí Miloslav Špecián, který promluví o prvním kosmonautovi světa Juriji Gagarinovi.
Již Jules Verne se ve svých knížkách zabýval, způsoby, jak se oprostit od matičky Země a vydat se ke hvězdám. V tehdejších sci-fi románech se používal jediný možný způsob – vystřelení dělem. Z dnešní doby, kdy raketové inženýrství každým dnem posouvá svoje hranice, se nám může zdát tento nápad zcela šílený. Anebo je užití děla, jakožto vesmírného prostředku, přeci jen možné? Doktor RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě ,člen Czech Mars Society, nám tento „dělový“ koncept předvede v ryze vědeckém světle a nastíní, co případně byste museli podstoupit, aby si z vás někdo mohl doslova „vystřelit“.
Máme za sebou již první tři měsíce roku 2024, proto nastal čas podívat se, co nám toto čtvrtletí přineslo v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Měsíc leden se nám nesl ve znamení zařízení určených pro průzkum Měsíce a Marsu. Jako první přišel na řadu japonský lander Slim, kterému se podařilo v polovině ledna přistát na měsíčním povrchu. Ve stejném měsíci se také uskutečnil inaugurační let nové rakety firmy ULA Vulcan, která při této misi vynesla i neúspěšný měsíční lander Peregrine. Také jsme se rozloučili s vrtulníkem Ingenuity, který takřka tři roky létal nad povrchem planety Mars. I měsíc únor začal startem měsíčního landeru Nova-C, který postavila firma Intuitive Machines a vynesl jej Falcon 9. Na svou minimálně tříletou misi se vydala i družice Pace, určená k dálkovému průzkumu Země a celý nejkratší měsíc v roce byl zakončen úspěšným reparátem nové japonské rakety H3. Asi nejzajímavější událostí celého čtvrtletí byl patrně třetí pokus o start nové rakety SpaceX s názvem Starship. Další událostí tohoto měsíce byl
Téma raket mi přišlo poměrně dost zajímavé a jsem velice rád, že vám i do třetice mohu tento týden představit zajímavou raketu. Zatím jsme se věnovali nejprve již dávno vyřazenému Atlasu I a pokračovali jsme moderní raketou Electron. Jako poslední eso v rukávu jsem si pak nechal nosič, který je teprve vyvíjen. Půjde o plně znovupoužitelný stroj firmy SpaceX, který se nazývá v současnosti Super Heavy Starship, ikdyž v minulosti měl jména různá. Nejprve se mu říkalo Mars Colonial Transporter, už při jeho představení v roce 2016 však došlo ke změně názvu na Interplanetary Transport System. Ani toto jméno mu však nevydrželo dlouho. Raketa byla na počátku navrhovaná s průměrem 12 metrů a výšce 122 metrů, časem se však její průměr smrskl na 9 metrů. Průběžně se měnily i materiály, ze kterých měla být raketa postavena. Tím byly nejdříve uhlíkové kompozity, ale v roce 2018 byl celý koncept radikálně změněn a v současnosti se k její konstrukci používá nerezová ocel. Po svém dokončení má mít tato raketa nosnost 100-150 tun na nízkou oběžnou dráhu. Raketu i její
V dnešní době vysíláme rakety skoro denně. Ale jaké sny hnaly jejich vývoj kupředu, když rakety dělaly první nejisté kroky? Stanutí na Měsíci či navštívení Marsu, to byly sny, jenž poháněli jejich vývoj. Připomene takřka už zapomenutý, ale ambiciózní plán Wernhera von Brauna, sen o dobytí Marsu. A I když tato představa zůstala pouze na papíře, inspirovala další k vytvoření realističtějších plánu, jak Marsu dosáhnout. Žádná z těchto cest by však nebyla možná bez existence propracovanějších raket a plavidel, které pravda, leckdy zůstali pouze v říši čísel a návrhů, ale jiné se dostali k testovacím prototypům či k funkčním strojům, které nás dostali až na Měsíc. Zaslechli jste například zvěsti o projektu NERVA, laserových termálních pohonech či pohonu využívající slanou vodu? S těmito rozdílnými plány a neskutečnými druhy raketových pohonů vás v dnešní přednášce seznámí pan doktor Petr Blaschke, PhD., z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Cestování kosmickým prostorem je patrně snem každého z nás. Rádi bychom se vypravili k vzdáleným hvězdám, na Mars, na Měsíc anebo bychom alespoň chtěli strávit pár dní na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Cesty kosmickou lodí sebou ale přináší řadu rizik a jedním z nich jsou účinky kosmického záření. Abychom jako lidské bytosti zvládli cestu mimo ochranu zemského magnetické pole Země, musíme se před tímt zářením umět chránit. V dnešní přednášce se dozvíte, co je to vlastně kosmické záření, jaké jsou jeho druhy a jak jej můžeme měřit. Podíváme se také, jak určovat množství radiace a čím hrozí nám či kosmické lodi. Každé nebeské těleso je také kosmickým zářením ovlivněno jinak. O těchto a dalších zajímavých aspektech kosmického záření nám v dnešní přednášce poví více RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
