Jiří Hadač

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2024 (13.01.2025) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2024 (13.01.2025) online přednáška v 18:00

    Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol prozkoumat asteroid 65803 Didymos. Asi nejzajímavější událost měsíce října nám přinesl zhruba o týden později pátý testovací let rakety Starship, při kterém se podařilo i zachytit přistávající booster Super Heavy. O den později se z rampy LC-39A odlepil Falcon Heavy se sondou Europa Clipper určenou k průzkumu měsíce Europa planety Jupiter. Přesuňme se již do měsíce listopadu, kdy se začala skládat nejsilnější raketa světa Space Launch System pro misi Artemis II. I v listopadu jsme se dočkali testovacího letu rakety Starship v pořadí již šesté. Poslední událostí, která stála za zmínku je návrat posádky kosmické lodi Shenzhou 18 z půlročního pobytu na čínské stanici Tiangong. V prosinci se zaměříme na start družice Sentinel-1C evropské kosmické agentury určené…

  • Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

    Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

    V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Život a Mars sample return  (8.11.2024)

    Petr Blaschke – Život a Mars sample return (8.11.2024)

    Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo. NASA rovněž zkoumá možnosti zapojení soukromých společností, jako je SpaceX nebo  RocketLab. Je taková mise vůbec technicky proveditelná, finančně životaschopná, morálně obhajitelná a bezpečná? Nezavlečeme na planetu nějaký „rudý mor“? Představme si tři způsoby uskutečnění mise – jak by to mělo vypadat, jak si to představují NASA a ESA a co na to říká Hollywood – aneb „The good, the bad and the ugly“. Pozor! Přednáška odhaluje klíčové části děje filmu „Život“ z roku 2017. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2024 (21.10.2024) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2024 (21.10.2024) online přednáška v 18:00

    Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6 z jihoamerického pobřeží. O tři dny později se udála v kosmonautice věc velmi nepříjemná, po 334 úspěšných startech v řadě došlo k selhání horního stupně rakety Falcon 9 při misi Starlink 9-3. V polovině července jsme se dočkali také dohotovení a vyvezení centrálního stupně rakety SLS, který bude použit při misi Artemis II. Měsíc srpen byl na kosmonautické události také zajímavý. 19-20. srpna se poprvé v dějinách uskutečnil dvojitý gravitační manévr. Provedla jej evropská sonda Juice, která míří k největší planetě naší soustavy, k Jupiteru. Než jej však sonda dosáhne, čekají ji ještě tři podobné manévry, jeden u Venuše a dva u Země. V srpnu také americká NASA rozhodla, že první pilotovaná mise lodi Starliner se…

  • Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

    Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

    Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7. V rámci ní byla poprvé odzkoušena kabina nové kosmické lodi. Následující mise, Apollo 8, se uskutečnila na vánoce roku 1968 a byla při ní poprvé dosažena oběžná dráha Měsíce. V březnu byl poprvé odzkoušen lunární modul při misi Apollo 9 a v květnu se při misi Apollo 10 uskutečnila generální zkouška všech systémů. Tím byla prakticky vydlážděna cesta pro první přistání na povrchu našeho Měsíce. Posádka Apolla 11 odstartovala 16. července 1969 a o čtyři dny později, 20. července 1969 se poprvé procházely lidské bytosti na měsíčním povrchu. O tomto letu a dalších detailech programu Apollo vám povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška byla přednesena 28.9.2024 na půdě Czech…

  • Petr Pravec – Binární asteroid Didymos a mise DART (13.6.2024)

    Petr Pravec – Binární asteroid Didymos a mise DART (13.6.2024)

    Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do něj. Americká NASA si tímto způsobem chtěla ověřit, zda je lidstvo tímto způsobem schopno odklánět nebezpečné planetky. Náraz se uskutečnil 22. září roku 2022. Podařila se celá mise? Co  všechno jsme z této kolize zjistili? O tom všem nám v dnešní přednášce povypráví Mgr. Petr Pravec Dr. , pracovník Astronomického ústavu Akademie Věd ČR v Ondřejově. Přednáška se uskutečnila v rámci cyklu Café Nobel, což je cyklus „přátelských setkání s vědou“, který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přednáška samotná se pak odehrála v prostorách Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích.

  • Vít Straka – Známí i neznámí dobyvatelé Měsíce aneb příběhy lidí, kteří sedlali lodě Apollo (30.8.2024) online přednáška v 17:00

    Vít Straka – Známí i neznámí dobyvatelé Měsíce aneb příběhy lidí, kteří sedlali lodě Apollo (30.8.2024) online přednáška v 17:00

    Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu. O příběhy astronautů programu Apollo bude přednášek Vít Straka, popularizátor astronomie a kosmonautiky. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

    Nastal čas prázdnin a také  dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen.  Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer.  Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli pozorovat start nosiče z rodiny raket Delta. Tyto rakety tu s námi byly předlouhých 64 let. O několik dní později jsme po tříleté odmlce mohli také sledovat start ruské rakety Angara A5. Tento měsíc sebou také přinesl prezentaci šéfa SpaceX, Elona Muska, který nám přednesl plány SpaceX nejen na využití a budoucnost raket Starship. Tímto se pomalu posouváme do měsíce května, kdy jsme mohli sledovat start čínské měsíční sondy Chang’e 6, která měla za úkol přinést vzorky měsíční půdy z odvrácené strany. Také jsme mohli sledovat několikeré odklady pilotované lodi firmy Boeing, Starliner, která se od počátku května chystala ke svému prvnímu startu. Snad moc nepředběhnu budoucnost, když již teď prozradím, že úspěšného startu jsme se dočkali…

  • Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

    Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

    Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od mořské hladiny, dochází k opačnému jevu. Všichni také patrně velmi dobře víte, kde se nachází hranice kosmického prostoru. Je však tato hranice stejná i z biologického hlediska? Co se navíc však stane, pokud by člověk byl změnám tlaku takříkajíc bez ochrany? Na toto téma navíc díky různým scifi filmům kolují mezi širokou populací různé mýty a legendy. V dnešní přednášce bychom si na ně chtěli takříkajíc posvítit, protože již v lidských dějinách několikrát došlo k vystavení lidského organismu velkým změnám tlaku. Na všechny zajímavosti a detaily týkající se této problematiky se dnes podíváme s naším přednášejícím, který není nikdo jiný, než vám všem dobře známý RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., pracovník Fyziologického ústavu AV ČR. Přednáška samotná je k dispozici ve…

  • Petr Blaschke – Ciolkovského rovnice není žádná raketová věda (30.4.2024)

    Petr Blaschke – Ciolkovského rovnice není žádná raketová věda (30.4.2024)

    Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“.  Autorem byl neznámý středoškolský učitel  Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně obskurním ruském časopise a nepřilákal pozornost absolutně nikoho. Teprve později lidé tuto práci docenili a dnes je Ciolkovskij právem považován za zakladatele raketového inženýrství a kosmonautiky. Především jeho „raketová rovnice“, elegantní a mimořádně jednoduchý vzoreček (alespoň v porovnání s ostatními výsledky tohoto odvětví), dává fundamentální vhled do omezení a schopnostech reaktivních motorů. O ní a dalších Ciolkovského vhledech do všech oblastech vědy si budeme v této přednášce povídat. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗