Kepler Communications
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Čína dňa 14.5.2025 o 6:12 hod. SELČ úspešne vypustila dvanásť technologických družíc konštelácie ADA pomocou rakety CZ-2D z kozmodrómu JSLC.
Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.
Americký senát 13. května potvrdil Troye Meinka jako 27. ministra letectví. Meink naposledy působil jako zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu (NRO), nastupuje do úřadu v okamžiku, kdy letectvo i vesmírné síly procházejí ambiciózními modernizačními programy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?
Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.
Evropská kosmická agentura (ESA) nedávno zahájila novou éru v oblasti kosmických letů tím, že poprvé ve své historii přizvala ke spolupráci kandidáty s fyzickým postižením. Tento ambiciózní krok, pojmenovaný „Parastronaut Feasibility Project“, představuje zásadní milník v kosmickém výzkumu a ukazuje snahu rozšířit hranice možností vesmírných misí. ESA se tímto krokem snaží nejen rozšířit spektrum astronautů, ale také vytvořit precedens pro budoucí inkluzi v dalších oblastech vědy a techniky.
V šedesátých letech 20. století, kdy vrcholila kosmická horečka a Spojené státy se snažily dostat své astronauty na Měsíc, vzniklo mnoho technologických inovací, které našly uplatnění i mimo oblast kosmonautiky. Mnohé projekty významným způsobem změnily životy celé řady lidí na celém světě. Jedná se tedy o další z celé řady důkazů, že kosmonautika a s ní spojené technologické objevy opravdu pomáhají i běžným lidem. Jedním z těchto nečekaných přínosů byla významná zlepšení v oblasti lékařské péče, konkrétně v technologii dialýzy…
Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumné centrum, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.
Jednou z důležitých oblastí biomedicínského výzkumu ve vesmíru je problematika reprodukce člověka, ale i jiných živočichů ve vesmíru. Na toto téma již byla realizována celá řada výzkumů. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější výsledky. Reprodukce člověka ve vesmíru by mohla být problematická z několika důvodů. Důležitou podmínkou reprodukce člověka (a obecně savců) je dobrá kvalita spermií a vajíček. Výzkumy však ukazují, že to může být první z problémů. Problém je totiž záření a také mikrogravitace. Výzkumy ukazují, že vysoká expozice kosmickému záření a mikrogravitaci ve vesmíru může mít negativní vliv na kvalitu spermií a vajíček. To by mohlo vést k problémům s plodností u mužů i žen, což by ztížilo reprodukci. Toto konstatování je opřeno o studie, jako je například výzkumný projekt Cosmic Radiation and Human Reproduction (CRHR), který byl realizován v roce 2014 a měl za cíl zhodnotit vliv kosmického záření na zdraví spermií u mužů. Výsledky ukázaly, že kosmické záření skutečně může mít negativní vliv na kvalitu spermií.
Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu.
Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo Mars, a to podle mise/simulace, která v NEKu právě probíhá. Veškeré aktivity a technické parametry zařízení jsou sledovány z jakéhosi
Tak jako si můžete koupit sedadlo v kosmické lodi Dragon, můžete koupit realizaci experimentu ve vesmíru, třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, či malých biodružic. Vývojem a testováním v oblasti farmacie a biotechnologie, či lékařských technologií ve vesmíru se zabývá řada výzkumných firem. Vědci pochopili, že studium některých biologických procesů v mikrogravitaci má mnoho výhod. A tak ve vesmíru vznikají nové léky a technologie, které pak zlepšují kvalitu života pacientům na Zemi.
V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
