Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přesně před 10 lety na Mezinárodní kosmickou stanici přivezl raketoplán Endeavour při misi STS-130 dva nové moduly – uzlový multifunkční modul Tranquility a vyhlídkový modul Cupola. 12. února 8:00
Dne 11. 2. roku 1970 japonská raketa Lambda 4S s nosností 26 kg na nízkou oběžnou dráhu vynesla družici Ohsumi. Po Sovětském svazu, USA a Francii se tak Japonsko stalo čtvrtou zemí, která svými silami dosáhla oběžné dráhy. 11. února 8:00
Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.
Červencový start vědeckého vozítka NASA s prozatímním názvem Mars Rover 2020 se nezadržitelně blíží a je nejvyšší čas dát tomuto pokročilému robotickému průzkumníkovi nějaké příhodnější jméno. O vyhlášení soutěže jsme vás informovali na počátku září minulého roku. Během dvou měsíců se v NASA sešlo přes 28 000 nápadů na jména nového marsovského roveru a ke každému z nich byla připojena krátká esej zdůvodňující, proč by právě tento jediný by měl být vybrán. Všechny návrhy byly zaslány americkými dětmi ze základních a středních škol a porota z nich po dlouhém pročítání vybrala devět finalistů, z nichž pouze jediný pojmenuje nové marsovské vozítko a bude moci přímo na kosmodromu sledovat jeho start. Vy všichni máte nyní jedinečnou příležitost tento výběr ovlivnit svým hlasováním.
Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.
Přelom roku už je dávno za námi stejně jako všelijaké sumarizace roku předchozího a výhledy na rok aktuální. Přesto se pojďme ještě jednou pozastavit a poohlédnout zpět. Je načase, abychom se v našem pravidelném seriálu StatistiX zaměřili na rok 2019 z pohledu společnosti SpaceX – současného světového lídra na komerčním trhu vynášení nákladu do kosmu a průkopníka na poli kosmických technologií. V minulém roce se toho, jak už tomu u SpaceX bývá zvykem, událo velmi mnoho. Na jednu stranu firma sice uskutečnila výrazně méně startů svých raket, než v letech minulých, na stranu druhou však překročila celou řadu významných milníků od první mise vůbec první soukromé lodi pro posádku na světě, přes první komerční start nejsilnější rakety současnosti, první let prototypu meziplanetární lodi, první úspěšnou záchranu aerodynamického krytu rakety a jeho opakované použití, až po počátek budování největší družicové megakonstelace, která nemá obdoby. Těch nej, poprvé a dalších superlativů je až neuvěřitelně mnoho. Pojďme se tedy na počínání SpaceX v roce 2019 podívat souhrnným pohledem faktů, čísel a grafů.
Přesně před 15 lety evropská sonda Huygens jako první úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titan. Doposud se jedná o nejvzdálenější přistání od Země. 14. ledna 8:00
Dnes je tomu už pět let, kdy se k ISS vypravila poslední evropská zásobovací loď ATV-5 Georges Lemaître. 29. července 8:00
Světlana Savická se před 35 lety stala první ženou, která provedla výstup do volného kosmu. 25. července 8:00
Veleúspěšná rentgenová observatoř Chandra se na oběžnou dráhu vydala při misi raketoplánu Columbia STS-93. 23. července 8:00