U.S. Space Force
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Progress se ve 13:04 SELČ připojil k modulu Pirs. Na ISS dopravil přibližně 2450 kg nákladu. 16. října 16:48
Od založení SpaceX v roce 2002 a prvního letu rakety Falcon 1 v březnu 2006 urazila firma značnou cestu. Přes prvotní negativní a až výsměšné predikce skeptiků a tři velké nezdary při startech rakety Falcon 1 firma SpaceX dokázala, že dokáže vlastními silami vyvinout a postavit provozuschopnou raketu na kapalná paliva, jejíž nosnost umožňuje dopravení menších nákladů na nízkou oběžnou dráhu. To byl však jen první malý krok na velké cestě, kterou si Elon Musk, zakladatel firmy, vytyčil. Po poslední misi Falconu 1 v červenci 2009 se veškerá pozornost otočila na mnohem větší raketu Falcon 9, která se měla stát páteří budoucího soukromého dobývání vesmíru. A nejen to. SpaceX už také pomalu končila s návrhem a konstrukcí první soukromé kosmické lodě Dragon. Podívejme se, jak si oba stroje vedly v letech 2010 – 2013.
SpaceX v posledních měsících nabrala úctyhodné tempo startů svých raket Falcon 9 a počet misí poměrně rapidně narůstá. Jelikož je tato firma mezi našimi čtenáři bezpochyby oblíbená, řekli jsme si, že by stálo za to věnovat SpaceX vlastní speciální sérii článků. S radostí Vám tedy představujeme nový seriál StatistiX, který si klade za cíl sumarizovat a objektivně porovnávat dosažené úspěchy i neúspěchy SpaceX v uplynulých letech. Z úvodního obrázku, který je logem seriálu, je patrné, že se v těchto článcích budeme věnovat pouze SpaceX a to ze statistického úhlu pohledu. Články tedy budou z velké části tvořeny čísly, grafy, souhrny a tabulkami. Nemusíte se ale bát, že by šlo o suchý číselný výčet či snad seznam. Budeme se maximálně snažit vše podat v čitelné a srozumitelné formě a našim cílem bude ze získaných hodnot nejen hodnotit a sumarizovat, ale také hledat různé zajímavosti. Články seriálu StatistiX budou vycházet pouze jednou do roka a to v lednu, aby shrnuly všechny mise SpaceX v uplynulém roce. Ptáte se, proč Vám seriál představujeme
Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.
LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.
Richard Branson v rozhovoru pro britský časopis GQ: „Určitě bych byl velmi zklamán, kdybychom příští rok neletěli. Doufám, že se tak stane ještě letos. Pokud se neobjeví žádné překážky, měli bychom být ve vesmíru nejpozději v prosinci.“ 15. června 13:36
Experiment mini-ekosystému bude obsahovat semena brambor a larvy hmyzu včetně Bource morušového. Cílem bude zjistit, mohou-li brambory růst na povrchu Měsíce a může-li tam přežít hmyz. 14. června 11:07
Čína a OSN navrhly plán pro zapojení dalších zemí do provozu plánované vesmírné stanice. Zejména rozvojové země OSN budou na stanici moct posílat své experimenty i kosmonauty. 13. června 15:40
Navrhovaná raketa má vynášet malé satelity a měla by zvládnout 30-50 startů. Největším problémem je vyřešení spolehlivosti při udržení nízké ceny. 12. června 10:20
Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.