sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již zítra, tedy ve čtvrtek 12. října nás čeká dlouho očekávaný a také poměrně dlouho odkládaný start Falconu Heavy, jenž se v této chvíli tyčí na startovní rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pod svým aerodynamickým krytem ukrývá sondu Psyche, která má za cíl prozkoumat stejnojmennou planetku. Ta je zajímavá především tím, že je z většiny tvořena kovem, konkrétně niklem a železem. Její rozměry jsou 279 × 232 × 189 kilometrů a vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o odhalené jádro protoplanety. Podle aktuálního plánu by měla sonda k planetce dorazit v roce 2029 a pomocí čtyř svých hlavních přístrojů zkoumat potenciální magnetické pole, pořizovat snímky povrchu a provádět analýzu neutronů a gama záření. Sonda Psyche měla odstartovat již v červenci minulého roku, ale softwarové problémy vedly ke zdržení mise. I tentokrát se oba urychlovací stupně Falconu Heavy, které poletí počtvrté, pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň bude opět zahozen.
Na pondělí jsou plánovány hned dva starty Falconu 9 a to v rozmezí pouhých šesti hodin. Oba starty mají za úkol vynést další družice pro konstelaci Starlink. V rámci mise Starlink 6-22 bude do páté orbitální slupky vyneseno celkem 22 družic V2-mini, přičemž v rámci druhé mise Starlink 7-4 zamíří 21 družic do šesté orbitální slupky. Na oba starty se vypraví první stupně, které za sebou mají již 13 startů, a jak je zvykem, oba se pokusí o přistání na mořských plošinách. První stupeň B1067 se zhruba 9 minut po startu z rampy SLC-40 pokusí o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku. Oproti tomu stupeň B1063 se pokusí o přistání na plošině Of Course I Still Love You, z čehož vyplývá, že druhý start se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii.
Starlink není jediná plánovaná megakonstelace, která má zajišťovat přístup k internetu pomocí družic na oběžné dráze. Již za pár hodin nás čeká start rakety Atlas V 501, která na oběžnou dráhu vynese dva prototypy, konkrétně KuiperSat-1 a KuiperSat-2. Ty mají za úkol ověřit funkčnost aktuálně plánovaného designu družic, které se následně stanou součástí konstelace společnosti Amazon, která ji označuje jako Projekt Kuiper. Po ukončení testování KuiperSatu-1 a 2 bude do osmadevadesáti orbitálních rovin a tří orbitálních slupek s výškami 590, 610 a 630 kilometrů během pěti fází vyneseno celkem 3 278 družic. Konstelace bude funkční od chvíle, kdy bude vypuštěno prvních 578 družic. Samozřejmě jak je u nás zvykem, tak i z tohoto startu budeme vysílat česky komentovaný přenos.
Další start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Tentokrát opět z rampy SLC-40 na Mysu Canaveral na Floridě, odkud by měl Falcon odstartovat ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách. Konkrétně v 04:45 našeho času. 22 družic, které budou vyneseny při tomto startu míří do tzv. páté orbitální slupky, která bude po dokončení obsahovat 2 500 družic. O přistání se první stupeň B1076, který byl zvolen pro tuto misi, pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Pro tento konkrétní první stupeň se bude jednat o osmý start.
Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.
Nálada na základně Starbase v Texasu je v posledních týdnech velmi napjatá. Všichni netrpělivě očekávají opětovné vydání startovní licence pro Super Heavy Starship, aby se tak mohla vydat na svůj druhý integrovaný letový test. S tím jsou spojeny neutuchající přípravy rakety i startovní rampy, včetně testů vodního systému, kryogenních tlakových testů, spin prime testů, statických zážehů, podpůrných systémů a tak dále. Z hlediska administrativy tu máme jen pár dní staré zprávy od úřadu FAA. Ten oficiálně ukončil vyšetřování nehody prvního letu a schválil třiašedesát nápravných opatření, která se před druhým letem zavedla, aby se zabránilo opakování nehody.
SpaceX připravuje další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, tentokrát pro Americkou vojenskou rozvojovou agenturu. Při něm bude na oběžnou dráhu s výškou 950 kilometrů a sklonem 81° vůči rovníku vyneseno celkem třináct družic, z nichž jedenáct bude součástí tzv. Transport layer, neboli transportní vrstvy, která slouží pro sběr informací. Zbylé dvě družice budou součástí sledovací vrstvy, která má za úkol monitoring balistických a hypersonických raket. Co se týče prvního stupně, tak ten bude mít při této misi po separaci stupňů dost pohonných látek, aby se mohl pokusit o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4.
Snad již zítra, tedy v pátek 25. srpna, bychom se mohli dočkat další pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Konkrétně k ní zamíří kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která na ISS dopraví čtyři členy posádky. První členkou je velitelka Jasmin Moghbeli, podplukovnice americké námořní pěchoty. Druhým členem posádky je pilot, člen oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, Andreas Mogensen. Třetím členem posádky a zároveň prvním letovým specialistou je japonský astronaut Satoši Furukawa, který je již dvacet čtyři let členem oddílu astronautů Japonské vesmírné agentury, zvaná jako JAXA. Posledním členem posádky a zároveň druhým letovým specialistou je ruský kosmonaut Konstantin Borisov, který se stane teprve třetím ruským kosmonautem, jenž poletí v lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byla vybrána kabina s označením C210, která nese jméno Endurance a vydá se na svou třetí misi. Co se týče prvního stupně, tak ten poletí poprvé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1. Ovšem ještě před startem mise Crew-7 nás v 05:49 čeká připojení kosmické lodi Progress MS-24 k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.
V úterý 22. srpna nás čeká již stý vyhrazený start Falconu 9 s družicemi Starlink. I tentokrát se SpaceX chystá na oběžnou dráhu stejně jako minule vypustit družice druhé generace, neboli V2-mini. Těch bude při tomto letu dvacet jedna a míří na oběžnou dráhu se sklonem 53° vůči rovníku. První stupeň, který poletí na tuto misi má za sebou již čtrnáct startů a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat 642 kilometrů od místa startu.
Sledovat dění na základně Starbase v Boca Chica v jižním Texasu je něco pozoruhodného. SpaceX na zelené louce vybudovala pokročilý výrobní areál a nejfuturističtější startovní rampu, kterou kdy kdo viděl a to rovnou pro nejsilnější, největší a nejtěžší raketu na světě. Nemluvě o tom, že se zde v podstatě kdokoliv dostane ke startovní rampě a prototypům na vzdálenost jen několika stovek metrů. Celý areál je obsypaný kamerami, díky kterým máme spoustu přímých přenosů na YouTube. O vývoji Super Heavy Starship tak máme v oboru kosmonautiky přehled, jako o ničem jiném a proto se právě dnes v našem seriálu podíváme na pět momentů Starbase. Místa, kde se píše historie.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
