sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    Německé letecké a kosmické centrum

    Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

    ULA

    Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

    NRO

    Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.

    Výrobci družic

    Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.

    Amazon

    Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.

    NASA

    Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

    Starfish Space

    Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

    SpaceX

    Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Matěj Soukup

    ŽIVĚ A ČESKY: Poslední start Delta IV Heavy

    Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Sojuzu a připojení Dragonu

    Ve čtvrtek 21. března nastala situace, na kterou nejsme moc zvyklí a to odklad startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou na palubě. Odklady Sojuzů jsou totiž velmi vzácné a vůbec poprvé v historii k odkladu v rámci pilotované mise došlo takto blízko okamžiku startu. Nový termín startu byl stanoven na sobotu 23. března ve 13:36:10. Ovšem ještě před startem Sojuzu pro Vás budeme vysílat přenos z připojení kosmické lodi Dragon 2, která úspěšně odstartovala včera na raketě Falcon 9 v rámci mise CRS-30. Ke spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí by mělo dojít přibližně ve 12:30 našeho času.

    ŽIVĚ A ČESKY: První běloruská kosmonautka se vydá na ISS na palubě Sojuzu MS-25

    Ve čtvrtek 21. března nás čeká pokus o start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Jak již z názvu vyplývá, jde o pilotovanou misi, které se zúčastní ruský kosmonaut Oleg Novickij, první Běloruska, která má možnost podívat se do kosmického prostoru Marina Vasilevskaja a americká astronautka Tracy Caldwell-Dysonová. Zatímco Dysonová zůstane na ISS přibližně půl roku, Vasilevskaja a Novickij se vrátí již po dvanácti dnech. S nimi se vrátí americká astronautka Loral O´Harová, která přiletěla 15. září 2023 v kosmické lodi Sojuz MS-24. Tato změna způsobila, že Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub na ISS stráví jeden rok, což pro Kononěnka znamená, že navýší rekord v celkovém pobytu na oběžné dráze přibližně na 1 110 dní.

    IFT-3: aneb ohlédnutí za úspěchem

    Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze.

    ŽIVĚ A ČESKY: Do třetice všeho dobrého: start Super Heavy Starship

    Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.

    #17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

    Po dvou měsících přišel opět čas na shrnutí dění z Texaské základny Starbase, kde SpaceX vyvíjí největší, nejsilnější a nejtěžší raketu, kterou kdy lidstvo vyrobilo. A že je za uplynulé dva měsíce co probírat, to je Vám nejspíše jasné. Zaměříme se například na zprávu úřadu FAA, který oficiálně dokončil a uzavřel vyšetřování nehody při druhém integrovaném letovém testu, jaká opatření přijala SpaceX, aby se tyto problémy již neopakovaly, nebo jaké plány má společnost s druhou orbitální rampou. Já již tedy nebudu nic zdržovat a můžeme rovnou začít.

    ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!

    Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.

    ŽIVĚ A ČESKY: Intuitive Machines a jejich cesta k Měsíci

    Na Svatého Valentýna čeká všechny milovníky kosmonautiky další z řady zajímavých misí. Řeč je konkrétně o startu Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Na tuto misi se vydá lander pojmenovaný Odysseus. Dokáže na Měsíc dopravit až 130 kilogramů nákladu, přičemž tentokrát se na jeho palubě bude nacházet šest přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním. Například RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací. LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání. LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Jediný vědecký přístroj na palubě je ROSLES, který se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem.

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon poprvé vynáší Cygnus

    Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.