sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na Svatého Valentýna čeká všechny milovníky kosmonautiky další z řady zajímavých misí. Řeč je konkrétně o startu Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Na tuto misi se vydá lander pojmenovaný Odysseus. Dokáže na Měsíc dopravit až 130 kilogramů nákladu, přičemž tentokrát se na jeho palubě bude nacházet šest přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním. Například RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací. LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání. LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Jediný vědecký přístroj na palubě je ROSLES, který se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem.
Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.
12. ledna proběhla na základně Starbase v jižním Texasu prezentace Elona Muska, kde shrnul úspěchy SpaceX v roce 2023. O tom, že jich nebylo málo svědčí i to, že jen samotná přednáška má bez dotazů délku 59 minut. V prezentaci jsme se dozvěděli spoustu zajímavých statistik a nových informací, nejen o Super Heavy Starship, ale i Falconu, Dragonu, nebo Starlinku. V tomto článku tak najdete všechny podstatné informace, které jsme se v Muskově prezentaci dozvěděli.
Čas letí jako voda a od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship již uběhly dva měsíce a je tak nejvyšší čas se podívat, co se během této doby událo. Samozřejmě nikoho nepřekvapí, že se dnes budeme nejvíce bavit o druhém integrovaném letovém testu, který proběhl 18. listopadu. Dále se podíváme na přípravy na třetí testovací let, novou generaci lodi a také si ukážeme, že i lidé z České republiky mohou být hrdí na to, že přímo na startovní rampě stojí 50 metrů velký objekt, na kterém pracovali. Nyní už ale nebudu nic zdržovat a můžeme hned začít s prvním tématem.
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.
Od živě a česky komentovaných přenosů jsme nyní měli více než dvoutýdenní přestávku, ta ale nyní končí. Den před štědrým dnem SpaceX plánuje start Falconu 9 s radarovými průzkumnými družicemi SARah 2 a SARah 3, o jejichž stavbu se postarala firma OHB system. O provoz družic se budou starat německé ozbrojené síly, zvané Bundeswehr. Síť SARah se skládá celkem ze tří družic. SARah 1 je vybavena aktivní fázovou anténou a obě družice SARah 2 a 3 jsou vybaveny pasivní anténou, která bude zachytávat již od Země odražený signál, který vyslala SARah 1. O přistání se první stupeň nejspíše pokusí na pevninské přistávací ploše LZ-4.
Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.
Sci-fi se již podruhé stalo realitou. Super Heavy Starship v sobotu ve 14:02 našeho času odstartovala na svůj druhý integrovaný letový test a nutno podotknout, že SpaceX nás překvapila takovým způsobem, jaký jsem neočekával ani v těch nejoptimističtějších představách. Tankování proběhlo bez sebemenšího problému, během závěrečných kontrol se neobjevily žádné problémy, vůbec poprvé se podařilo zažehnout všech 33 motorů najednou, díky čemuž Super Heavy Starship odstartovala hned na první pokus. Sestava bez problému přečkala fázi Max-Q a dokonce proběhlo bez problémů i oddělení Starship, při kterém se nově využíval Hot-staging. Pojďme si tak v tomto brzkém přehledu projít celý let a zhodnotit situaci.
Start Super Heavy Starship, na něž jsme netrpělivě čekali celý podzim, jelikož se začaly na začátku září objevovat informace, že by ke startu mohlo dojít již na konci září, je konečně tu. Kvůli opravám rampy, dodatečnému testování a úředním záležitostem se ale start postupně odsouval, až SpaceX konečně 3. listopadu aktualizovala své webové stránky, kde oznámila, že druhý start by mohl proběhnout v polovině listopadu. Oficiální potvrzení, že se SpaceX o start v sobotu pokusí nakonec přišlo včera. Pojďme si tak zrekapitulovat, co nás (doufejme) zítra čeká.
Den, na který jsme čekali v podstatě již od 20. dubna letošního roku, je konečně tady. Na 18. listopadu je totiž v plánu druhý integrovaný letový test Super Heavy Starship. Tomu ale budou předcházet starty Falconu 9 a s čím jiným, než s družicemi Starlink. Při prvním startu zítřejšího dne vynese Falcon na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku 23 družic a první stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Při druhé misi zítřejšího dne, tedy Starlink 7-7, bude vyneseno 22 družic na oběžnou dráhu se sklonem 53° vůči rovníku, což odpovídá šesté orbitální slupce konstelace Starlink. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom se zítra od SpaceX dočkat hned tří startů, což je opravdu něco nevídaného.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
