sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
9. února 2016 zavítal šéf NASA Charles Bolden do Lengleyova výzkumného střediska ve státě Virginia. U velkého bazénu, sloužícího k testům dopadů a přistání na vodu, už zde stála připravená maketa lodi Starliner a pod ní byly nafouknuté airbagy. Tato kosmická loď firmy Boeing, známá také jako CST-100, zde v podobě plnohodnotné makety prodělá testy přistání na vodu. Starliner samozřejmě nemá v plánu přistávat na vodu, ale mohou nastat situace, kdy to bude nutné. Například v případě nouzové záchrany ze startovní rampy, nebo během prvních fází startu.
Minulý týden byl ve znamení navigačních družic. Jak jsme již informovali, v pondělí Čína vypustila další satelit sítě Beidou, poté USA vypustily další satelit GPS a konečně v neděli v 1:21 SEČ odstartovala raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M, na jejíž palubě byla 51. družice Glonass-M. Pěkné záběry startu z primárně vojenského kosmodromu Plesetsk ukazují 46 metrů vysokou raketu, jak stoupá k nočnímu nebi. Jako obvykle pracovaly nejprve čtyři postranní bloky a centrální stupeň, aby posléze odpadly a později došlo k zapálení třetího stupně o chvíli dřív, než došlo k oddělení stupně centrálního (hot staging). Vše šlo podle plánu a tak se po devíti a půl minutách ocitl Fregat-M na prozatímní oběžné dráze.
3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.
V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.
Sotva se na správnou dráhu vydala družice Intelsat z nové generace Epic, máme tu také chystaný start družice Eutelsat s označením 9B. Zatímco v případě startu ve čtvrtek po půlnoci se o úspěch postarala spolehlivá raketa Ariane 5, nyní se ke startu chystá raketa Proton-M. V úterý došlo k vývozu kompletní rakety na startovní rampu a ta byla týž den zdvižena. Pokud by celý titulek vznikl před nějakými deseti roky, nikoho by asi nenapadlo přisuzovat slovo spolehlivost raketě Ariane a nespolehlivost raketě Proton. Mezitím však několik nešťastných událostí trochu pošramotilo pověst této výkonné ruské rakety. Můžeme jen předpokládat, že časté nehody z posledních let už probraly k zvýšené pozornosti i Rusy a start tak snad bude bezproblémový. V článku se podíváme na družici samotnou a také zde najdete video z vývozu rakety i přenos startu. Půjde-li vše podle plánu, raketa odstartuje v pátek 29. ledna ve 23:20 našeho času.
25. ledna uplynulo už dvanáct roků od báječného zásahu malého kráteru v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Na širých pláních se vozítku Opportunity podařilo přistát v kráteru nazvaném později Eagle (orel). Na Zemi zavládlo tehdy nadšení, protože to bylo už druhé úspěšné přistání v krátké době a to pořád nebyla samozřejmost. Navíc hned v povzdálí byly zajímavé výchozy hornin. Všichni si poté užívali následující týdny a měsíce, protože z obou polovin Marsu přicházelo neskutečné množství dat a fotografií. A obě vozítka, Spirit a Opportunity, se zdála být nesmrtelná. Najednou jsme zjistili, že odhadovaná doba primární mise v délce 90 marsovských dnů, byla značně podhodnocená, což je jen dobře. A tak jsme se jednoho dne bavili o pěti letech na Marsu se Spirit a Opportunity. Ani to nestačilo, a i když Spirit zaplatila daň krutých marsovských podmínek, Opportunity se dočkala dokonce dvanácti pozemských a skoro šesti marsovských roků.
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.
Titulek článku je možná zbytečně dlouhý, ale kombinace dvou rivalů v názvu prostě musí tahat za oči. Jak je to vůbec možné v dnešním světě? Vždyť na Rusko je uvaleno málem embargo a západní svět se snaží bojkotovat ruské výrobky. A v této situaci se dovídáme, že korporace ULA (United Launch Alliance) si u ruské společnosti Eněrgomaš objednala dalších dvacet motorů RD-180, které pohání výkladní skříň americké kosmonautiky, raketu Atlas V. Na celém nákupu je pozorouhodný také fakt, že tyto motory pomohou vynést americké vojenské satelity a prodlouží tak Atlasům schopnost létat až do první poloviny dvacátých let tohoto století.
Nepřetržitý proud mnohokrát spatřených pohádek a filmů, který se na nás valí z televizních obrazovek, by jistě mohl přinést i příběhy Homolkových jedoucích za krásnými panoramaty lanovkou vysoko do hor. My dnes máme k dispozici pravidelný přísun panoramat nejen z našich hor prostřednictvím webových kamer. K názvu článku nás přivedl další nádherný snímek, který byl vytvořen z obrázků marsovské kamery. Tentokrát je mimořádný tím, že jde o první 360° panorama, vytvořené z kamery Curiosity, nacházející se na stěžni, protože doposavad všechna panoramata s robotem v záběru vytvořila kamera na robotické paži. Takové snímky jsme vlastně byli zvyklí běžně vídat u Spirit a Opportunity. V článku se tedy podíváme na uvedené snímky a přidáme i něco navíc.
Mise DAWN nyní operuje na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nyní se už nachází na nejnižší orbitě kolem tělesa, která byla plánována. Jde o výšku kolem 385 km nad povrchem. To je asi třetina vůči průměru planetky, která má bezmála 1000 km. Začínají přicházet první snímky. A je to opravdu jiná dimenze pohledů na toto vesmírné těleso. Nejprve si popišme blíže první záběr, který byl prezentován i na hlavní stránce JPL, kde je k vidění terén plný trhlin a kráterů. Snímek je k dispozici i v trojrozměrné variantě, tak případně vyhledejte své červenomodré brýle.
