Astroscale
Společnost Astroscale US oznámila na 40. kosmickém sympoziu 8. dubna, že její družice Astroscale US Refueler, známá také jako APS-R, dotankuje hydrazin do dvou družic U.S. Space Force.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale US oznámila na 40. kosmickém sympoziu 8. dubna, že její družice Astroscale US Refueler, známá také jako APS-R, dotankuje hydrazin do dvou družic U.S. Space Force.
Společnosti Redwire a ispace podepsaly memorandum o porozumění během 40. vesmírného sympozia 8. dubna, v němž se dohodly na společném provádění lunárních misí, jako jsou ty v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS).
Společnost Millennium Space Systems, dceřiná společnost Boeingu, téměř zdvojnásobuje svou výrobní kapacitu družic, aby uspokojila poptávku nevyřízených objednávek.
Nákupní oddělení U.S. Space Force oznámilo nový program sdílení zpravodajských informací, Orbital Watch, jehož cílem je varovat provozovatele komerčních družic před potenciálními hrozbami pro jejich orbitální prostředky.
U.S. Space Force převádí vynesení družice GPS od společnosti United Launch Alliance ke SpaceX. Družice GPS III SV-08, osmá v konstelaci GPS III, je nyní naplánována ke startu nejdříve koncem května na palubě rakety Falcon 9.
Společnost Viasat podepsala smlouvu na využívání konstelace Lightspeed, kterou buduje společnost Telesat.
Federální komise pro komunikace se připravuje na aktualizaci desítky let starých limitů výkonů družic. Jedná se o širší úsilí o modernizaci a zefektivnění předpisů.
LeoLabs, kalifornská společnost specializující se na sledování vesmírných objektů, představila mobilní sledovací radarový systém zaměřený na vojenské zákazníky. Nový systém Scout je přenosnou verzí zavedené pevné radarové infrastruktury společnosti.
Americké ministerstvo obrany udělilo dohromady 13,7 miliardy dolarů v kontraktech na služby pro vynášení nákladů společnostem SpaceX, United Launch Alliance (ULA) a Blue Origin, což je poprvé, kdy tři společnosti budou sdílet odpovědnost za vynesení vojenských a zpravodajských zařízení s vysokou prioritou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jako každou neděli je i dnes připraven Kosmotýdeník, který nám shrne uplynulý týden z pohledu kosmických událostí. Tento týden by se bez nadsázky dal v rámci kosmonautiky nazvat smolným, protože došlo ke dvěma haváriím raket, naštěstí v obou případech pouze testovacích zařízení, ale nehoda se nevyhnula ani novému navigačnímu systému Galileo. Kosmonautika je mladý a dynamický obor, kterému se chyby vzhledem ke jeho komplexnosti nemohou vyhnout a pokud se z nich technici dokáží použit, jsou mnohdy výrazně cennější, než zdárné provedení naplánovaného. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.
Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
Jako již tradičně je i dnes k nedělnímu obědu připraven souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Podíváme se tak společně na výměnu zásobovacích lodí u Mezinárodní kosmické stanice, posléze zamíříme na blízký východ, kde kosmické vody rozvířila zpráva Spojených arabských emirátů o jejich kosmických plánech, a velké zprávy zakončíme informací o nové firmě, která se inovativním způsobem pokouší o stavbu vlastní rakety. Na konci nebude samozřejmě chybět souhrn menších zpráv. Přejeme příjemné čtení.
Vesmírné osudy teď na chvíli opustí „velkou“ kosmonautiku a podívají se k nám. První československý a v současnosti nazývaný i jako první evropský kosmonaut, Vladimír Remek je zvláštní osobnost. Je stejně těžko uchopitelný jako doba a podmínky, které ho dostaly na oběžnou dráhu. Polemizovat nad významem toho, co vykonal – lépe snad toho, co mu bylo umožněno vykonat, by bylo velice složité. Pravděpodobně stále ještě nemáme dostatečný odstup od této události. Pravdou však zůstává, že Československo bylo v té době na svém kosmickém vrcholu a Vladimír Remek byl tím nejviditelnějším vrcholem, který tehdejší československou vědu ozářil. Nesmíme však zapomínat, že mnoho možná i významnějších kosmických aktivit tehdejšího státu se odehrávalo na pozadí a dělaly se skutečně velkolepé věci. Pojďme se však podívat na osud Vladimíra Remka hlavně z té vědecké stránky. Společně projdeme hlavně některé zajímavé experimenty, které prováděl na stanici Saljut.
Týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika vám opět k nedělnímu obědu přináší kosmotýdeník, který se tentokrát zaměří na tři velké události. Nejprve se podíváme na zachycení soukromé zásobovací lodi Cygnus robotickou paží u ISS, následně zamíříme k další zásobovací lodi, tentokrát k ATV, jejíž start musel být odložen. Posléze se zaměříme na zajímavý experiment Foton-M, který vypustilo Rusko. Kosmotýdeník jako obvykle uzavřeme souhrnem krátkých zpráv.
Pochmurná nálada, která vládla během celého roku 1972 a neochvějný pocit konce a nejisté budoucnosti, byla poslední měsíc před startem Apolla 17 najednou pryč. Vše už bylo zase tolik hmatatelné, že si nikdo nepřipouštěl, že tohle bude poslední let a pak nic. Eugene Cernan se pokusil vzbudit trochu morálky a dobré nálady v lidech, kteří na programu pracovali, a zdálo se, že se mu to alespoň někde podařilo. Více jak měsíc před startem vyjel obrovský Saturn 5 na svoji pomalou cestu na startovací rampu. Vše se zdálo být připraveno. Po nehodě s vrtulníkem se už zdálo nemyslitelné, že by Genovi někdo letenku na Měsíc vzal. Ale osud si rád zahrává.
„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Eugene Cernana tuto větu zaslechl v řídicím středisku v Houstonu, když se konečně vše uklidnilo po tom nervy drásajícím dramatu, v které se konečné přistání lunárního modulu Apolla 11 změnilo. Slib prezidenta Kennedyho byl naplněn a Američané stanuli na Měsíci před rokem 1970 a dokonce před Rusy. Pro Gena vyvstala nová volba. Rozhodně se chtěl po Měsíci projít také, ale nestačilo mu být znovu pilotem lunárního modulu, chtěl se stát velitelem mise a to znamenalo zahodit jisté místo v Apollu 16, protože se stal záložním pilotem lunárního modulu pro Apollo 14. Předstoupil proto před Deka a vlastně se tak dobrovolně vzdal jisté procházky po Měsíci a svůj další let nechal plynout ve vodách nejistoty. Kdyby tehdy tušil, kdo stál o jím žádané místo před ním, možná by se tak nerozhodl.
Poté, co se Eugene Cernan vrátil z náročné výpravy kolem Země, kde uskutečnil velice náročnou vesmírnou vycházku, která prakticky změnila o sto osmdesát stupňů pohled na práci astronauta ve vesmíru, se ihned začal připravovat na novou roli. Měl se stát záložním velitelem Lunárního modulu pro misi Apollo 2 a v Apollu 5 pak měl letět přímo on, společně se svým kolegou z Gemini Staffordem a pilotem velitelské sekce Johnem Youngem. Panovalo obecné přesvědčení, že Apollo 5 by mělo být právě to, které se jako první pokusí přistát na povrchu Měsíce. Samozřejmě všechny předchozí lety by musely proběhnout uspokojivě. Pokud b y v některém nastal problém, bylo by přistání přesunuto na Apollo 6, nebo sedm. Ale potíže si na začátku roku 1967 připouštěl málokdo. Program letěl dopředu jako zběsilý a s rudou hvězdou v závětří, která se také snažila dostat na Měsíc, jeli všichni na plné obrátky. Ale mělo se stát něco a to na obou stranách ostnatého drátu, co plány výrazně změní.
Nedělní oběd se již jistě chystá a my jsme vám k němu připravili tradiční přehled událostí, které v minulém týdnu zasáhly do vod kosmonautiky. Tento kosmotýdeník bude o testování, experimentování a zkoušení nových technologií, protože právě takový byl uplynulý týden. Podíváme se proto na odklad nové ruské rakety Angara, následně se vyprávíme do USA, kde se podíváme na test padákového zařízení pro loď Orion a uzavřeme kosmotýdeník sledováním průběhu testu nového nafukovacího štítu pro řídké atmosféry.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
