Lukáš Houška

  • Vesmírné osudy 58. díl – Eugene Cernan

    Vesmírné osudy 58. díl – Eugene Cernan

    Spojené státy se pozvolna měnily. Reforma školství, podpora průmyslu a velký cíl, kterým byl pokus o mírové přistání na Měsíci, odstartovaly obrovskou společenskou a ekonomickou proměnu, která měla nakonec vést k tomu všemu, co dnes denně používáme. Mezi mnohé změny, které musely nastat během tohoto obrovského projektu, bylo najít i nové hlavní středisko NASA. Skupina pro pilotované lety (Space Task Group – STG) měla představovat pracoviště, kde mělo vznikat vše podstatné pro program Apollo. Florida pak zůstávala branou do nebe. O městě, kde mělo stát toto nové středisko, se dlouho rozhodovalo. Byl to složitý výběr a bylo ve hře mnoho peněz, pracovních příležitostí, rozvoje a prestiže – ostatně proto o něj bojovalo více jak čtyřicet měst. V komisi, která o tom rozhodovala, seděl i toho času viceprezident Lyndon B. Johnson, rodilý Texasan, který věděl, kde zatlačit. A tak se NASA usídlila v Hustonu. Když tam probíhal čilý stavební ruch, navštívil místo i Eugene Cernan. Jel zrovna za manželkou, aby si…

  • Vesmírné osudy 57. díl – Eugene Cernan

    Vesmírné osudy 57. díl – Eugene Cernan

    Obyčejné pípání. Přesto pohnulo velmocemi a navždy změnilo svět. Pípání prvního Sputniku, první umělé družice Země, rozehrálo velkou hru, na konci které měl jeden muž zaklapnout dvířka lunárního modulu a naposledy tak podepsat konečné vítězství jednoho vesmírného závodu. Ta doba byla však neuvěřitelně daleko a před ní stálo mnoho nejistého, mnoho proher a nejistoty, jak tento závod skončí. V roce 1958 měl však podobné úvahy možná Werhner von Braun. Eugene Cernan byl v té době stále jen pilotem v zaučení a představa, že by se měl stát někým, kdo bude kráčet po Měsíci, byla daleko za hranicemi jeho snů a dozajista jej ani nenapadla. Přesto se však začalo pomalu schylovat k událostem, které svedou mladého Gena na cestu ke hvězdám.

  • Vesmírné osudy 56. díl – Eugene Cernan

    Vesmírné osudy 56. díl – Eugene Cernan

    Dnešní americká výzva, předurčila zítřejší osud lidstva. Znáte tuto větu? Je možná podobně důležitá jako ta, která zazněla z úst Niela Armstronga, když poprvé vstoupil na povrch Měsíce. Tato slova totiž vyslovil naopak poslední muž, který se v roce 1972 procházel po Měsíci. Nutno však dodat, že za touto větou následovalo ještě prohlášení: Odcházíme stejně tak, jako jsme přišli: V zájmu Božím, míru a ve prospěch celého lidstva. Autorem těchto slov je Eugene Cernan, muž mající česko-slovenské kořeny, odvážný a odhodlaný astronaut, vizionář a dobrý voják. Připadl mu titul posledního člověka na Měsíci, a jak on sám říká, přál by si, aby mu tento titul někdo už konečně vzal anebo aby zanikl úplně. Pojďme se však vrátit na začátek. Životní osudy Gena, jak mu všichni říkají, jsou zajímavé a plné zvratů.

  • Kosmotýdeník 88. díl (19.5. – 25.5.2014)

    Kosmotýdeník 88. díl (19.5. – 25.5.2014)

    Každý týden se na našem blogu můžete těšit na souhrn toho nejzajímavějšího, co se za uplynulých sedm dní událo v kosmonautice a ani dnes nebudeme dělat výjimku. Aktuální vydání kosmotýdeníku vám přinese tři velké zprávy. V první se podíváme na blížící se velkou chvíli sondy Rosetta, ve druhé zmapujeme pokroky kolem přípravy mise EFT-1 a obecně lodi orion. V poslední zprávě se pak blíže podíváme na nově vyhlášené informace od společnosti SpaceX a jejich znovupoužitelné lodě Dragon. S přáním hezky prožité neděle vám přeji i zajímavé čtení.

  • Rogozinovo vesmírné bitevní pole

    Rogozinovo vesmírné bitevní pole

    Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.

  • Kosmotýdeník 87. díl (12.5. – 18.5.2014)

    Kosmotýdeník 87. díl (12.5. – 18.5.2014)

    Kosmotýdeník vám opět shrne uplynulých sedm dní a to, co se během tohoto času stalo v kosmonautice. Tentokrát se můžete těšit na dvě velké zprávy. Jednak se podíváme na přistání lodě Sojuz TMA-11M a poté se zhodnotíme havárii rakety Proton. Závěr kosmotýdeníku bude patřit tentokrát poněkud obsáhlejším mini-zprávám, kde se podíváme na osud sondy Venus Expres, co čeká aktuální misi SpX-3 a ještě na dalších několik zpráv. Přeji vám dobré čtení a užijte si neděli.

  • Ukrajinská krize ohrožuje nové vojenské satelity USA

    Ukrajinská krize ohrožuje nové vojenské satelity USA

    Ukrajinská krize, která už několik měsíců stále narůstá, se týká už i kosmického průmyslu. Zatímco prohlášení ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina z minulého týdne, kde vzkázal Američanům, ať si své astronauty vozí na ISS třeba trampolínou, je do značné míry jen silácké prohlášení politika a tudíž jako takové nemá takřka žádný význam, úspěšná žaloba, kterou podala společnost SpaceX na společnost United Launch Alliance (ULA), která je jediným dopravcem amerických špionážních satelitů, už významná je. O jakou žalobu jde, proč ji podala SpaceX a jak Rogozinovo prohlášení souvisí s americkými špionážními satelity, to se pokusíme objasnit v článku.

  • Kosmotýdeník 84. díl (21.4. – 27.4.2014)

    Kosmotýdeník 84. díl (21.4. – 27.4.2014)

    Sedm dní uplynulo jako voda a opět se setkáváme u řádek kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v uplynulém týdnu v kosmonautice. K nedělnímu obědu se tedy podíváme na tři velká témata. Nejdříve oslavíme dvacet sedm let fungování Hubblova kosmického dalekohledu, následně se přesuneme na Mars a podíváme, co aktuálně provádí vozítko Curiosity a velké zprávy uzavřeme informacemi o servisním výstupu, který provedli astronauti na ISS. Přeji příjemnou neděli a příjemné čtení.

  • Kosmotýdeník 83. díl (14.4. – 20.4.2014)

    Kosmotýdeník 83. díl (14.4. – 20.4.2014)

    Zvykli jste si, že k nedělnímu obědu patří souhrn toho nejzajímavějšího, co kosmonautika přinesla v průběhu uplynulého týdne? Pokud ano, jistě Vás potěší, že přichází již 83. díl seriálu Kosmotýdeník. Dnešní vydání, tak jako každý týden, obsahuje tři velká témata – úspěšný start soukromé rakety Falcon 9 v1.1, první úspěšný let druhého testovacího zařízení Grasshopper a řeč bude i o konci americké lunární sondy LADEE. Na úplném konci článku pak najdete jako obvykle několik krátkých informací, které by nevydaly na celý článek.

  • Kosmotýdeník 82. díl (7.4. – 13.4.2014)

    Kosmotýdeník 82. díl (7.4. – 13.4.2014)

    Máme za sebou již patnáctý týden tohoto roku a i tentokrát se podíváme na to nejdůležitější a nejzajímavější, co se dělo na poli kosmonautiky. Aktuální kosmotýdeník se bude zaobírat nečekaným problémem, který může ohrozit start zásobovacího Dragonu a opět jej odložit, podíváme se také na start dalšího armádního satelitu a neuteče nám ani start dalšího zásobovacího Progressu. Ani v tomto kosmotýdeníku nepřijde o závěrečný souhrn menších novinek a zajímavostí, který nám tento týden přinesl. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗