sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-153)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Tianwen-3

Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.

Katalyst Space

Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.

Lawrence Livermore National Laboratory

Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.

HyImpulse

Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.

Satellogic

Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.

ISRO

Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Karel Zvoník

Jak si vede Čandraján-3? A další detaily mise

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.

Aditya-L1: První indická solární mise

Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.

Top5: Fotografií, o kterých se věří, že jsou skutečné

Poslední pátek letošních prázdnin je tu a to znamená jediné. Vychází poslední díl tradiční série TOP5 tohoto roku. Mám tu čest ho pro letošek uzavřít a řekl jsem si, že po řadě složitějších témat zvolím trochu odlehčenější formu. Podíváme se totiž na pětici fotografií z kosmonautiky, o kterých si mnozí myslí, že jsou pravé. Staly se tzv. virální. V mnoha případech dokonce natolik zlidověly, že se používají k propagaci a málokdo se vůbec pozastaví nad tím, že nejsou tak úplně pravé. U úvodního snímku k článku je to snad nad všechnu pochybnost, že se jedná o podvrh, ale některé fotomontáže a úpravy se skutečně povedly a není divu, že matou do dnešních dnů. Tím končí již devátá sezona této řady článků, ale nebojte se, přibližně za 10 měsíců se tento formát vrátí s jubilejní desátou řadou. Poděkování patří všem čtenářům, kteří udržují tento formát stále při životě a všem kolegům z redakce, kteří se podílejí na jeho vzniku.

@Atheist_Krishna

Obrazem: Ohlédnutí za indickým startem na Měsíc

Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.