Karel Zvoník

  • XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

    XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

    Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí,…

  • „Měsíční Sniper“ přistál, ale otázky zůstávají

    „Měsíční Sniper“ přistál, ale otázky zůstávají

    Ještě do nedávná se měkké přistání na povrchu Měsíce povedlo pouze čtyřem zemím – Rusku (Sovětský svaz), Spojeným státům, Číně a Indii. V pátek do tohoto prestižního klubu přibylo Japonsko a to díky sondě SLIM. Pokud tedy můžeme výsledek považovat za měkké přistání, protože se to nepovedlo tak, jak bylo v plánu. Landru se přezdívá měsíční sniper kvůli pokročilému systému navigace, který měl zaručit, že bude schopen přistát do vybrané oblasti s přesností 100 m. Může se to zdát hodně, ale oproti minulým misím by to bylo velké zlepšení, protože přistávací oblasti byly vždy kilometry velké. Nejasný přídomek je použit záměrně, protože stále nevíme zda se přesné dosednutí skutečně povedlo a otázek je víc. Víme s jistotou, že SLIM se na povrch Měsíce dostal, ale ne tak, jak by si asi mnozí přáli. Opět nám to připomíná, že přistát na Luně je velice náročný úkol a jak by náš šéfredaktor podotkl: „Jde skutečně o vyšší dívčí“.

  • Gravity-1: Nejsilnější svého druhu

    Gravity-1: Nejsilnější svého druhu

    V uplynulých dnech internet zaplavila dávka fotografií a videí ukazující přípravy a samotný start nové a neokoukané rakety Gravity-1 z Číny. Množí se také otázky, cože je to vlastně za raketu? Kde se tu vzala a co vlastně dokáže? Rozhodl jsem se tedy posbírat dostupné informace a složit z nich ucelené informace, které budou na jednom místě pěkně pohromadě. Šlo přitom už o druhý start nové rakety tento rok a to máme teprve polovinu prvního měsíce. Další starty nových nosičů budou následovat. Čeká se například na start Ariane 6 nebo malé rakety Agnibaan SOrTeD a další. Vraťme se však do Číny a začněme hezky na začátku u společnosti, která má Gravity-1 na svědomí.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗