sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Myšlenka malé obyvatelné kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce je poměrně jednoduchá – využívat jí pro vědu s potenciálem pokroku ve vědeckých objevech v oboru výzkumu lidského zdraví a výkonnosti v prostředí mimo magnetické pole Země, pro biologické experimenty, pozorování Země, planetární vědu, heliofyziku a astrofyziku. Díky svému umístění by mohla být využita i jako platforma k průzkumu Měsíce či k případným pilotovaným misím mimo gravitační vliv Země. V rozpočtu NASA na letošní fiskální rok 2018 byly vyčleněny pouze nevýznamné finanční zdroje odpovídající úvodním pracím v rámci programu NextSTEP-2, financovaném v rámci Pokročilých průzkumných systémů (Advanced Exploration Systems – AES). Mnozí tedy napínavě čekali, zda v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 již budou výslovně zmíněny částky určené na tuto stanici. V minulém týdnu NASA návrh rozpočtu zveřejnila, a naše očekávání bylo naplněno v rozpočtové položce AES, kterou jsme analyzovali již v našem loňském článku. Zatímco v současnosti jsou financovány pouze některé aspekty programu stanice, v novém návrhu rozpočtu je představena zcela nová linie financování v
V listopadu jsme vás informovali o aktuálním stavu montáže exemplářů lodí Starliner. Tyto lodě staví průmyslový partner NASA, společnost Boeing v rámci programu NASA, nazvaného Commercial Crew Program. Cílem programu je bezpečná, spolehlivá a nákladově efektivní doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět prostřednictvím kosmických lodí soukromých společností Boeing a SpaceX. Jsme však omezeni dostupnými informacemi, a přestože listopadový článek popisoval aktuální stav, kvalitní fotografie z tehdejší doby byly uvolněny teprve před několika dny. Rádi vám je nyní představíme.
V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.
V našem minulém souhrnu prací provedených v rámci přípravy na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl popsán harmonogram vedoucí k datu startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. I s čtvrtletním odstupem od minulého článku pracují týmy NASA, kontraktorů a mezinárodních partnerů podle tohoto plánu. Programoví manažeři však upozorňují na potenciál dalších problémů, které mohou vzniknout, protože práce na mnoha systémech se dělají poprvé. Otevřeně přiznávají, že se zohledněním známých i dosud neznámých rizik start pravděpodobně sklouzne ještě o půl roku. Podnikají kroky ke snížení rizik a k ochraně data startu v prosinci 2019, zároveň však říkají, že pozornost by neměla být zaměřena na toto datum jako na pevně dané, ale spíše na kvalitu a množství dosud vykonané práce.
Včera byl nad pouští Yuma na jihozápadě Arizony uskutečněn pátý ze série osmi testů padáků Orionu, které jsou součástí jejich kvalifikace pro pilotovaný kosmický let Exploration Mission-2. Maketa Orionu byla shozena z transportního letounu C-17 ve výšce 10,5 kilometru (viz fotogalerie). Při testu byl simulován scénář, ve kterém se nepodaří otevřít jeden ze tří hlavních padáků. Test se měl původně uskutečnit 13. prosince. Letoun C-17 tehdy dosáhl výšky pro shoz, ale dveře jeho nákladového prostoru nešly otevřít.
Bezpečnostní test záchranné věžičky LAS, známý pod označením Ascent Abort-2 (AA-2), byl původně plánován na prosinec 2019. Letos v únoru si však Bílý dům vyžádal studii proveditelnosti změny mise EM-1 na pilotovanou. Protože nezbytně nutnou podmínkou pilotovaného letu rakety SLS je certifikace záchranné věžičky, podmíněná realizací uvedeného testu, byly v rámci studie posuzovány možnosti posunu testu AA-2 před kosmickou misi EM-1. V květnu bylo sice rozhodnuto, že EM-1 se bude realizovat v původně plánovaném nepilotovaném režimu, nicméně samotné urychlení realizace testu AA-2 bylo vyhodnoceno jako tak zajímavé, že stojí za to na něm pracovat dále. V následujících měsících byl proto zpracován podrobný plán včetně alokace finančních prostředků a přesunu personálu. Dne 9. listopadu 2017 oznámil dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot, že bylo rozhodnuto o uspíšení testu záchranné věžičky, který je nyní klíčový pro pilotovanou misi EM-2, na duben 2019, tedy o osm měsíců.
Po nosiči Sojuz-2.1a pro družice Kanopus V 3 a 4 dorazil 28. října na kosmodrom Vostočnyj i vlak s bloky rakety Sojuz-2.1b pro družici Meteor-M 2.1. 29. října 0:04
Přesněji řečeno, jedna zkouška letového motoru RS-25 pro pilotovanou misi EM-2 se již uskutečnila. Dne 10. března 2016, před sérií testů vývojového motoru č. 0528, byl na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku při zážehu trvajícím 500 sekund testován pro použití v letu EM-2 letový motor č. 2059. Tento exemplář je přitom jediným motorem, použitým v raketoplánech, který zde byl v tomto desetiletí testován. Cílem tohoto testu byla kalibrace měřicích přístrojů testovacího stanoviště. Program SLS má v inventáři celkem 16 letových motorů RS-25, které postavil Aerojet Rocketdyne v kalifornském Sacramentu. Tyto motory jsou k dispozici pro první čtyři mise SLS, a další dva vývojové motory jsou k dispozici pro pozemní testy. Motory jsou přizpůsobeny požadavkům na výkon SLS, včetně různých vylepšení, jako je například nová izolace trysek a nová řídicí jednotka.
Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.
Raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-06 byla dnes vyvezena na rampu č. 1 kosmodromu Bajkonur. Start je plánován na 12. září 23:17 SELČ. Zdroj 10. září 20:23
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
