sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.
Poslední kosmickou lodí, která se v roce 2023 připojí k Mezinárodní kosmické stanici, bude ruská nákladní loď Progress MS-25. V pátek ji na oběžnou dráhu úspěšně dopravila raketa Sojuz 2.1a startující z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur a od té doby se Progress postupně blíží k orbitálnímu komplexu. Jelikož letí po takzvaném klasickém profilu, uplynou od startu do připojení zhruba dva dny. K automatickému připojení lodi na ruský modul Poisk by mělo dojít v neděli 3. prosince okolo 12:15 SEČ. Pokud tedy nemáte k nedělnímu obědu žádný program, nabízíme Vám náš živě a česky komentovaný přenos.
Jižní Korea před lety oznámila, že v rámci Projektu 425 vybuduje svou první družicovou zpravodajskou síť. Z celkového počtu pěti družic se má v jednom případě jednat o optickou průzkumnou družici a ve zbylých čtyřech případech o družice radarové. Nyní se Projekt 425 dostává na pomyslný začátek, jelikož jej čeká první start (označovaný F1). O vynesení zmíněného elektrooptického teleskopu pro pozorování v infračervené části spektra se postará Falcon 9, který odstartuje 1. prosince v 19:19 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Těšit se můžeme na návrat prvního stupně na pevninskou plochu LZ-4.
Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.
Pokud nedojde k odkladu, měla by raketa Sojuz 2.1a zažehnout 1. prosince v 10:25 našeho času své motory a opustit vzletovou rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Necelých devět minut po startu by pak měl tento nosič doručit na oběžnou dráhu svůj náklad – bezpilotní kosmickou loď Progress MS-25. V jejích útrobách bychom našli pohonné látky, zásoby pro posádku, ale i vědecké experimenty. Progress stráví na oběžné dráze zhruba dva dny volným letem. Jeho připojení k Mezinárodní kosmické stanici na modul Poisk se plánuje na 3. prosince. Zatímco připojení Vám okomentujeme živě a česky, start bohužel z časových důvodů nestíháme a proto Vám jej nabízíme formou originálních přenosů – jak od Roskosmosu, tak od NASA TV.
19., 21. a 23. listopadu vstoupila legendární observatoř do tzv. bezpečného režimu kvůli chybovým hlášením jednoho ze tří měřících setrvačníků. V prvních dvou případech byl provoz druhý den obnoven, ale chyba se opakovala. Vědecká pozorování jsou přerušena. 30. prosince 15:40
Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA a Jeremy Hansen z Kanady, kteří tvoří posádku mise Artemis II, svými podpisy ozdobili adaptér OSA, který spojí raketu Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion. K tomuto symbolickému činu došlo 27. listopadu na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zmíněný adaptér OSA se nachází v nejvyšší části rakety SLS, která vyrazí na misi Artemis II s touto čtveřicí astronautů v lodi Orion určené k pilotovanému obletu okolo Měsíce.
Raketový motor RL10 s dlouhým rodokmenem se v pondělí 27. listopadu dočkal významného jubilea. V tento den uplynulo 60 let od chvíle, kdy tento kyslíkovodíkový motor debutoval na horním stupni Centaur. 27. listopadu 1963 se motor RL10 stal prvním motorem spalujícím směs kapalného kyslíku a vodíku, který byl zažehnut v kosmickém prostoru. Ke zmíněné premiéře došlo v době plné změn. Vždyť k atentátu na J. F. Kennedyho uplynulo v době startu pouhých pět dní. Během následujících 60 let se do kosmického prostoru dostalo 522 motorů RL10, přičemž lví podíl na tomto čísle mají lety na raketách Delta a Atlas od United Launch Alliance. Tyto motory totiž najdeme na horních stupních Delta Cryogenic Second Stage a Centaur.
V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics Carrier 1, která je navržena k tomu, aby mohla přijmout externí náklady připojené k Mezinárodní kosmické stanici. Po vydání prvotních pokynů k přístroji AWE, k čemuž došlo v pondělí 20. listopadu, mohl tým potvrdit, že přístroj přijímá elektrickou energii. Všechny čtyři kamery fungují a vědecký tým přijímá jejich data. Mise tedy probíhá podle očekávání. Přístroj AWE by měl umožnit vědcům vypočítat velikost, energii a hybnost atmosférických gravitačních vln, které mohou vzniknout vlivem narušení způsobených počasím jako jsou bouřky či hurikány. AWE je prvním přístrojem NASA, který se pokusí o tento typ vědeckých pozorování. Očekává se, že by mohl přinést hlubší pohled do procesů, jak pozemské počasí může ovlivňovat kosmické počasí, které má vliv třeba
Klíčové části americké mise SPHEREx (Specto-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) se pomalu začínají sbíhat na jedno místo, aby mohl vzniknout teleskop, který vytvoří mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Nový kosmický dalekohled se již pomalu začíná podobat stavu, ve kterém bude, až dorazí na oběžnou dráhu Země, kde začne mapovat celou oblohu. Základní tvar nové observatoře připomíná ze všeho nejvíce asi kravský zvonec, byť na výšku měří 2,6 metru a na šířku dokonce 3,2 m. Tento nezaměnitelný tvar dodávají teleskopu fotonové štíty, které byly sestaveny v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
