DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včerejší den byl pro fanoušky kosmonautiky opravdovým požehnáním – po obědě mohli sledovat přílet první lodi Cygnus k ISS a před večeří pro změnu startovala na svou první cestu do kosmu vylepšená raketa Falcon 9 v1.1. Předtím, než jsem se pustil do psaní, jsem dlouho váhal, pro kterou událost se mám rozhodnout. Nakonec zvítězil Falcon. Ostatně není se co divit – Jak jsem naznačil již v minulém článku – start této rakety byl v mnoha ohledech přelomový a ani zdaleka nebylo jisté, zda se všechno podaří podle plánu.
Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou opět mnoho kosmonautických událostí. Jako již tradičně přichází seriál Kosmotýdeník, který vybere tři nejzajímavější události a pěkně je zrekapituluje. V prvním tématu se budeme věnovat startu nové tříčlenné posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici, zbývající témata budou ve znamení soukromých firem. Nejprve bude řeč o příletu lodi Cygnus k ISS a na konec si necháme informace o blížícím se startu vylepšené rakety Falcon 9. jak můžete sami vidět, uplynulý týden přinesl samé zajímavé události. Nebudu tedy Vás, čtenáře, zdržovat dalšími řečmi a pojďme rovnou na věc.
Kosmonautika je špičkový obor lidské činnosti, který chyby odpouští jen výjimečně. Stroje, které se vydávají do kosmických hlubin jsou důkladně testovány na Zemi, aby se mohly připravit na všechny možné scénáře, které je ve vesmíru čekají. I přes tyto hloubkové testy ale občas dojde k selhání. Prakticky vždy se jedná o nějakou drobnost, na první pohled nevýznamný detail, ale jeho důsledky bývají dalekosáhlé. Nejznámějším příkladem je asi ztráta americké sondy Mars Climate Orbiter, která očekávala data v metrických mírách, zatímco řídící středisko posílalo údaje v mírách anglosaských. Dnešní článek ukáže, že i v současné době se může něco podobného stát.
Tak nějak by se dala ve stručnosti charakterizovat posádka kosmická lodi Sojuz TMA-10M, která se 25. září ve 22:58 našeho času vydá z kazašského kosmodromu Bajkonur vstříc mezinárodní vesmírné stanici. Rusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij, stejně jako Američan Michael Hopkins stráví na ISS více než 5 měsíců – nejprve doplní 37. dlouhodobou expedici a následně se stanou základem pro expedici s pořadovým číslem 38. Zažijí toho opravdu hodně – od příletu nové zásobovací lodi až po unikátní předávání olympijské pochodně v otevřeném prostoru vesmírné prázdnoty. Náš dnešní článek si klade za cíl přinést informace o jednotlivých členech posádky, kteří už netrpělivě odpočítávají poslední hodiny v zemské gravitaci.
Je to docela nespravedlivé – když vloni 22. května odstartovala k ISS první soukromá loď Dragon, informovala o této události skoro všechna tuzemská média. Dokonce i ta, která se o kosmonautiku běžně nezajímají. Nyní se nám tato situace trochu opakuje – před několika desítkami hodin – 18. září odstartovala na svůj první let k ISS soukromá zásobovací loď Cygnus (v češtině Labuť) provozovaná soukromou firmou Orbital Sciences Corporation. Mediální trh na tuto událost reagoval jen velmi vlažně, některé zpravodajské portály tuto informaci pro jistotu nezmínily vůbec. Cygnus je ve stínu Dragonu. Nikdy nebude první soukromou lodí, která dovezla zásoby na ISS. Pořád bude v očích veřejnosti „až ten druhý v pořadí“, ale i přesto si zaslouží naši pozornost. Dnešní článek tedy věnujeme jak samotnému startu, tak i výhledu na nejbližší dny.
Kdo se, byť jen okrajově, pohybuje kolem kosmonautiky, ten nemohl v posledních letech minout informace o nové éře americké kosmonautiky, která počítá s lety k asteroidům a jednou třeba možná i k Marsu. Umožnit to má nová kosmická loď Orion a hlavně těžkotonážní raketa SLS – Space Launch System. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co bude toto monstrum pohánět? Jaká neuvěřitelná síla bude potřebná k tomu, aby se na oběžnou dráhu dopravilo minimálně 70 tun nákladu, se kterými počítají první verze rakety? To přitom není vše, SLS se bude nadále vyvíjet a ve finále bude na nízkou oběžnou dráhu nosit 130 tun nákladu. To překoná i dosavadního rekordmana – lunární Saturn V. Klíčovou úlohu budou v tomto případě hrát motory RS-25 a právě o nich bude pojednávat náš dnešní článek.
Na kalifornské Vandenbergově základně se v těchto dnech ke svému prvnímu startu chystá vylepšená raketa Falcon 9. Na první pohled to možná vypadá běžně, vždyť Falcon má za sebou už 5 startů, přičemž pouze jednou došlo k částečnému selhání, jinak je tento nosič spolehlivý jako hodinky. Na pohled druhý ale najdeme na vylepšeném modelu tolik odlišností, že už se ani nedivíme slovům zakladatele společnosti SpaceX, Elona Muska, že tento start může klidně skončit neúspěchem. Dnešní článek proto shrne všechny změny, které daly vzniknout raketě Falcon 9 v1.1.
Mexický telekomunikační satelit Morelos 3 vynese v roce 2015 na oběžnou dráhu americká raketa Atlas V. Zpráva je to poněkud neočekávaná, protože tento nosič se pro komerční starty v posledních letech nepoužívá. Zákazníci povětšinou raději zaplatí za vynesení Evropské kosmické agentuře, Rusům, nebo nově SpaceX. Pro Atlas V, který je hlavní raketou pro vynášení vědeckých a také armádních družic se tedy jedná o cenné vítězství nad konkurencí.
Mezinárodní vesmírná stanice – momentálně jediný nonstop obydlený objekt ve vesmíru a zároveň i největší lidský výtvor mimo povrch Země. V jejích útrobách vedle sebe žije a pracuje šest astronautů, kteří mají své dny pečlivě rozplánované. Mají na starosti jak nejrůznější vědecké experimenty, tak i běžnou rutinu, která souvisí s provozem stanice. Musí procvičovat své svaly, ale najdou si čas i na oslavu státních svátků. Pro alespoň krátký pohled do jejich povinností jsme pro Vás připravili dnešní článek.
Pokud všechno půjde podle plánu, otře si sedmého září hodně lidí pot z čela. Hlavně se to týká pracovníků společnosti Orbital Sciences Corporation. Není se co divit – ke startu se chystá doposud neozkoušená raketa Minotaur V. V její prospěch hraje to, že společnost OSC není na poli konstrukcí nosných raket žádným nováčkem. Ale znáte to – každý start neozkoušeného nosiče je o trochu větší adrenalin než obvykle. Nikdo neví, zda byly dosavadní zkoušky dostatečné – vše se ukáže až při ostrém startu.V dnešním článku proto rozebereme stavbu rakety Minotaur V.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.