Dušan Majer

  • Detaily na Plutu – konečně!

    Detaily na Plutu – konečně!

    Včera jsem se v článku rozplývali nad fotkami Pluta a Charonu a dnes tu máme snímky ještě lepší – ne o jeden, ale hned o několik řádů lepší. Zatímco dříve jsme čekali třeba týden, než se kotouček Pluta zvětšil o pár pixelů, nyní stačí jen pár hodin a množství vyfocených detailů výrazně převyšuje to, co jsme viděli ještě před chvílí. V dnešním článku najdete pouze jedinou fotku Pluta. Ale věřte mi, že rozhodně nebudete litovat. Tenhle snímek vám totiž pošle čelist k zemi. Sonda New Horizons už je tak blízko, že začíná odhalovat povrchové útvary na Plutu – včetně podivuhodných prasklin a tmavých oblastí.

  • Armáda posadí družici na Minotaura

    Armáda posadí družici na Minotaura

    V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.

  • OBRAZEM: Pluto a Charon

    OBRAZEM: Pluto a Charon

    Čas do nejbližšího přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto se už počítá jen na desítky hodin. Snímky ze sondy jsou každý den kvalitnější. Dnes jsme se Vám rozhodli přinést aktuální fotky, které byly zveřejněny včera večer. Právě v těchto dnech jsou rozdíly mezi fotkami, které od sebe dělí jen pár hodin přímo markantní. Na povrchu Pluta i jeho měsíce Charonu se objevují povrchové útvary, které již brzy uvidíme v mnohem větších detailech. Berte tyhle snímky jako malou ochutnávku toho, na co se ještě můžeme od New Horizons těšit.

  • TOP5: Nejúžasnější přistání

    TOP5: Nejúžasnější přistání

    Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.

  • Nezbytné předstartovní ceremoniály

    Nezbytné předstartovní ceremoniály

    Do startu kosmické lodi Sojuz TMA-17M, která na ISS dopraví ruského kosmonauta Olega Kononěnka, amerického kolegu Kjella Lindgrena a Japonce Kimiju Jui, sice zbývají ještě dva týdny, ale posádka má nabitý program. Je totiž nezbytné provést tradiční úkony, které dělají kosmonauti před startem. Hlavní posádka společně s posádkou záložní (Jurij Malenčenko, Tim Kopra a Timothy Peake) navštívili Gagarinovo muzeum, kdesi prohlédli exponáty z úsvitu kosmonautiky a následně položili květiny k soše Jurije Gagarina. V tomto článku najdete video, které tyto momenty zachycuje.

  • FAQ: New Horizons a Pluto

    FAQ: New Horizons a Pluto

    Americká sonda New Horizons proletí kolem trpasličí planety Pluto už za pár dní – 14. července. Mise je právem hojně sledovaná a to s sebou nese hodně otázek od diváků, čtenářů, zkrátka všech, které tato jedinečná mise zaujala. Ostatně stačí se podívat na náhledový obrázek dnešního článku a každému fanouškovi kosmonautiky musí zaplesat srdce. Jde o fotku Pluta a jeho měsíce Charonu pořízenou kamerou LORRI. Proto jsme se rozhodli vydat druhý díl našeho nepravidelného seriálu FAQ, který se snaží odpovídat alespoň na ty nejčastěji kladené otázky. Pokud Vás zajímá, jakou rychlostí sonda posílá data, kdy uvidíme fotky z přiblížení, nebo kam má v dalších letech sonda namířeno, čtěte dál.

  • Jaká věda se dělá na ISS?

    Jaká věda se dělá na ISS?

    Opakovat tu, že ISS je unikátní vědeckou laboratoří, která svými jedinečnými parametry umožňuje provádět experimenty, které by jinde nebyly možné, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Posádka na stanici tráví denně několik hodin obsluhou přístrojů na kterých se provádí pokusy z biologie, materiálového inženýrství, ale i fyziky či chemie. Experimentů je ale velké množství a proto je dobré dělat čas od času jejich rekapitulace. Tuto roli skvěle plní seriál StationLIFE, který vychází každý měsíc na kanálu ReelNASA. V našem článku Vám přinášíme souhrn dosavadních dílů a do budoucna bychom rádi informovali i o vydání nových vydání.

  • Luca Parmitano jako velitel podvodních astronautů

    Luca Parmitano jako velitel podvodních astronautů

    Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.

  • Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

    Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

    Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

  • Dobrodružství jménem ExoMars

    Dobrodružství jménem ExoMars

    Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗