sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Sustain Space

Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.

Vantor

Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.

Aspect Aerospace

Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.

CAS Space

Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.

Pentagon

Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

Mapa komety a věda z Rosetty

O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.

Noční blesky z ISS

Bouřka v lidech vzbuzuje rozdílné pocity. Někdo se při úderech hromů klepe strachy pod postelí, jiný jen užasle sleduje mocnou ukázku přírodních sil. Ale i ti, kdo bouřku, blesky a hromy nemají rádi, si přijdou na své, pokud je od elektrických výbojů v atmosféře dělí několik set kilometrů téměř dokonalého vakua. Astronauti na ISS pořizují fotky noční Země pomocí evropské kamery Nightpod. S nočními fotkami je ale potíž – blesk nám na takovou vzdálenost nepomůže a při prodloužení expozičního času by byl snímek rozmazaný kvůli otáčení Země. Kamera Nightpod je tedy pohyblivá a během snímkování svým pohybem eliminuje rotaci Země. Snímky jsou pak skvěle ostré.

Jedenácté narozeniny na Marsu

Dnes uplynulo přesně 11 let od přistání amerického vozítka Opportunity na Marsu. To, co původně mělo trvat jen 90 dní, se změnilo v jednu z nejfantastičtějších misí v historii kosmonautiky. Je potřeba znovu smeknout před inženýry, kteří vozítko vyprojektovali i všem lidem, díky kterým mohl rover oslavit již 11. narozeniny. V průběhu solu 3908 měla Opportunity na svém pomyslném odometru úctyhodných 41,80 km, takže se zřejmě již brzy dočkáme překonání hranice maratónu.

Srazily se dva satelity Iridium s kosmickým smetím?

Satelity telekomunikační sítě Iridium krouží na polární oběžné dráze a jeden potvrzený střet s kosmickým smetím už za sebou mají – v únoru 2009 se satelit Iridium 33 srazil s vysloužilou ruskou družicí Kosmos 2251, čímž vzniklo mnoho úlomků, které ohrožují další družice. Nyní se objevily informace, že z dosud nevysvětlitelných důvodů pozemní operátoři ztratili další dva satelity – Iridium 47 a Iridium 91. Jednou z možností, která mohla za jejich destrukci je právě drobné kosmické smetí.

Testy JWST vstupují do klíčové fáze

Nástupce Hubbleova teleskopu, dalekohled Jamese Webba zatím ještě není složený. Jeho jednotlivé komponenty ale v těchto týdnech a měsících zažívají intenzivní testování, které má simulovat podmínky panující v kosmu. Než se dalekohled v říjnu roku 2018 vydá na raketě Ariane 5 na svou cestu do libračního centra soustavy Slunce – Země (1,5 milionu kilometrů daleko), je bezpodmínečně nutné mít absolutní jistotu, že všechny systémy pracují správně a že se nic nepokazí. Takhle daleko byste opraváře jen tak nesehnali.

Také námořnictvo potřebuje komunikovat

Pro Středoevropany bylo velmi brzké ráno, nebo hluboká noc chcete-li, když se na mysu Canaveral zažehl motor RD-180 na prvním stupni rakety Atlas V spolu s pěticí urychlovacích bloků. Může se zdát, že šlo o běžný start, ale zdání klame. Ve 2:04 našeho času se již po dvousté vydala k obloze raketa Atlas s horním stupněm Centaur – tato sestava k sobě patří již několik desetiletí. A tentokrát šlo navíc o nejtěžší náklad ze všech, se kterými měl tenhle nosič zatím co do činění. Úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu telekomunikační družici MUOS-3 určenou pro americké námořnictvo.

Sto milionů fotek Slunce

Jak velký je pevný disk ve Vašem počítači? Pokud nezpracováváte velké objemy dat, bude se jeho velikost pohybovat pravděpodobně ve stovkách gigabajtů. Pokud editujete video, nebo pracujete s velkými soubory, nejspíš disponujete externími disky s kapacitou v řádu jednotek terabajtů. Ale teď si představte jeden petabajt – pro lepší představu 1024 terabajtů. Datové úložiště o takové velikosti nevyužije prakticky žádný normální člověk. Pro vědce, kteří se starají o příjem fotek z amerického teleskopu SDO (Solar Dynamics Observatory) ale tenhle úctyhodný prostor stačí jen na jediný rok. Sonda totiž denně chrlí desítky tisíc fotek naší nejbližší hvězdy. Celkem už jich na Zemi dorazilo neuvěřitelných 100 milionů. A to už je slušný důvod pro malou rekapitulaci. Zvlášť když se jedná o sondu, o které se moc často nemluví (pohříchu).

Trpasličí planeta Ceres začíná dostávat obrysy

Pokud byl loňský rok ve znamení komet – přistání na 67P/Čurjumov-Gerasimenko a průlet C/2013 A1 Siding Spring kolem Marsu – pak letošní rok můžeme bez starosti nazvat rokem trpasličích planet. Prozkoumáme totiž hned dva neznámé světy, které patří do této kategorie. Největší pozornost je upřena na sondu New Horizons, která proletí kolem Pluta, ale už o několik měsíců dříve se dočkáme průzkumu trpasličí planety Ceres. Americká sonda Dawn se již blíží ke svému cíli a na Zemi budou chodit stále lepší fotky.

Průzkumník Merkuru podstupuje zkoušky

Americká sonda MESSENGER se pomalu blíží ke konci své unikátní mise, během které prozkoumala planetu Merkur. Pravděpodobně v průběhu letošního března vyčerpá zbytky paliva a zřítí se na povrch. První planeta Sluneční soustavy tak na několik let osiří. V červenci 2016 ale z kosmodromu v Kourou odstartuje evropsko-japonská mise BepiColombo, která k Merkuru doletí na začátku ledna 2024. Základní vědecká mise má trvat jeden rok a o sondě si v dalších měsících řekneme bližší informace. Dnes Vám přinášíme video z testování evropské části sondy ve vakuové komoře.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Kosmotýdeník 122. díl (12.1. – 18.1.2015)

Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.