Neutron
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Jedna z největších antén sítě NASA Deep Space Network, označení DSS-14, byla v září poškozena a může být delší dobu mimo provoz.
Nejvyšší demokratický představitel vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů požaduje, aby NASA zastavila snahy o uzavření zařízení v Goddardově vesmírném letovém středisku s argumentem, že tyto kroky ohrožují schopnost střediska podporovat mise agentury.
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Společnost Portal Space Systems oznámila, že vyvine družicový tahač s vysokým stupněm manévrovatelnosti, přičemž první let je plánován na konec roku 2026.
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA pošle svůj náklad k Měsíci na prvním lunárním landeru od Blue Origin, jehož mise by měla podle aktuálních plánů začít příští rok v březnu. Ve zprávě o zadávání veřejných zakázek ze 6. srpna NASA uvedla, že vybrala společnost Blue Origin pro dopravu kamerového systému, který bude studovat interakci spalin z motorů s regolitem v jižních oblastech Měsíce, což bude užitečné pro budoucí pilotované mise. Náklad označovaný jako SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume Surface Studies) poletí k Měsíci v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services).
Firma RFA (Rocket Factory Augsburg) včera pozdě večer na sociální síti X oznámila, že jen o pár hodin dříve (19. srpna večer) provedla na základně SaxaVord Spaceport statický zážeh prvního stupě své rakety RFA One. Ta se mimochodem chystala na premiérový start, ke kterému mělo dojít bez bližšího upřesnění v průběhu letošního léta. Tento zážeh však vedl k anomálii, která způsobila zničení daného stupně. Nikdo při této události naštěstí nebyl zraněn. Rampa byla zabezpečena, situace je pod kontrolou a bezprostřední nebezpečí bylo zažehnáno. Firma uvedla, že úzce spolupracuje se zástupci kosmodromu a příslušnými úřady na sběru dat a informací, které by pomohly rozluštit, k čemu vlastně došlo.
Společnost Rocket Factory Augsburg oznámila, že při dnešním statickém zážehu na kosmodromu SaxaVord Spaceport došlo k anomálii, která vedla ke zničení nosiče. Nikdo nebyl zraněn. 19. srpna 23:05
Start evropské družice Setinel-2C z evropského kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guyaně je naplánován na 4. září. Družice je proto již kompletně natankovaná 133 kg hydrazinu a její nádrže byly natlakovány heliem na potřebných 21 barů. Sentinel-2C je na kosmodromu již od 22. července a připravuje se zde na svůj start na raketě Vega. Samotný program Sentinel-2 tvoří dvojice identických družic (Sentinel-2A byl vypuštěn v roce 2015 a Sentinel-2B následoval v roce 2017), které jsou na stejné oběžné dráze, pouze jsou vůči sobě posunuty o 180°, což optimalizuje pokrytí a také čas mezi opětovným nasnímkováním jednotlivých oblastí.
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) vypuštěná vloni v dubnu, která má studovat ledové měsíce planety Jupiter, se na přelomu 19. a 20. srpna vrátí k Zemi. Operátoři v pozemním středisku pečlivě naplánovali její dráhu tak, aby se stala první sondou v historii, které provede gravitační manévr u Měsíce a hned poté i u Země samotné. 19. srpna ve 23:16 SELČ proletí 700 kilometrů od Měsíce a skoro přesně o 24 hodin později, 20. srpna ve 23:57 SELČ se dostane k Zemi na 6 807 km. Při průletu dojde k úpravě oběžné dráhy sondy kolem Slunce. JUICE se totiž má k Jupiteru dostat „zkratkou“, která vede kolem Venuše. A právě kvůli navedení sondy k Venuši je tento manévr určen. Evropská kosmická agentura vypracovala přehledný souhrn základních informací o této události, který najdete přeložený v tomto článku.
Při své misi, která má zmapovat okolní vesmír, nasnímá teleskop Euclid bezpočet vzdálených galaxií. V listopadu 2023 a květnu 2024 se svět mohl seznámit s kvalitou těchto snímků, které zachycovaly různé objekty – od blízkých mlhovin po vzdálené kupy galaxií. Na pozadí všech těchto snímků však byly stovky tisíc vzdálených galaxií. V průběhu dalších šesti let bude Euclid podle odhadů posílat dennodenně na Zemi zhruba 100 GB dat. To je opravdu hodně a pokud je má popisovat pouze člověk, tak to bude hodně náročné. Proto ESA a konsorium kolem teleskopu Euclid navázalo spolupráci s Galaxy Zoo. Jedná se o projekt na platformě Zooniverse pro veřejnost, která chce pomoci vědě. Tady mohou zájemci pomoci klasifikovat tvary galaxií.
Družice Tanager-1, která nese špičkový přístroj od NASA k detekci skleníkových plynů, dosáhl oběžné dráhy poté, co jej 16. srpna v rámci mise Transporter-11 vynesla z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9. Pozemní týmy úspěšně navázaly komunikaci s družicí necelé tři hodiny po startu. Družice využije snímkovací spektrometr vyvinutý v Jet Propulsion Laboratory ke globálnímu měření emisí metanu a oxidu uhličitého, které vystopuje až na úroveň jednotlivých podniků. Tanager-1 byl vyvinut jako součást filantropicky financované koalice veřejného a státního sektoru, kterou vede nezisková organizace Carbon Mapper. Firma Planet Labs PBC, která postavila družici Tanager-1, je členem koalice Carbon Mapper, stejně jako JPL. Organizace se netají plánem postavit později druhou družici Tanager, která má opět nést snímkovací spektrometr z JPL.
Primární přístroj pro připravovaný Nancy Grace Roman Space Telescope je sofistikovaná kamera, která bude provádět průzkum vesmíru od okrajů naší Sluneční soustavy až k okrajům pozorovatelného vesmíru. Přístroj WFI (Wide Field Instrument) byl nedávno dopraven na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Široké zorné pole kamery, ostré rozlišení a citlivost od viditelných po blízké infračervené vlnové délky, dá novému teleskopu schopnost pořizovat panoramatické a hluboké pohledy do vesmíru. Skenování mnohem větších částí oblohy, než jaké zvládne Hubbleův či Webbův teleskop, otevře nové cesty ke studiu vesmíru. Nancy Grace Roman Space Telescope je navržen, aby mohl studovat temnou energii (tajemnou sílu, u které se předpokládá, že urychluje rozpínání vesmíru) temné hmoty (neviditelné hmoty, u které je možné pozorovat pouze její gravitační účinky) a exoplanet (světů mimo Sluneční soustavu).
Kosmonautika je v těchto dnech velmi štědrá k fanouškům komentovaných přenosů. Po včerejších úspěšných startech rakety Sojuz 2.1a s nákladní kosmickou lodí a Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, budou noc na zítřek lemovat dva živě a česky komentované přenosy. Nejprve nás bude ve 20:19 čekat start rakety Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-11 ponese desítky malých družic, mezi kterými bude třeba i evropská meteodružice Arctic Weather Satellite. Zítra ráno v 7:56 našeho času by se měla k zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda připojit nákladní loď Progress MS-28. Obě události Vám nabídneme s českým komentářem.
Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.