Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První start z nově budovaného ruského kosmodromu Vostočnyj se pomalu blíží. Už na konci března by měli technici zahájit hlavní prověrku všech systémů startovního i technického komplexu. Půjde o takzvaný „suchý vývoz“, při kterém se raketa Sojuz 2.1a přesune z montážní haly na jedinou startovní rampu a začne důkladné testování všech systémů. Na jejich základě se státní komise rozhodne, na kdy stanoví termín prvního startu. Při něm na raketu Sojuz 2.1a posadí horní stupeň Volga a jejich úkolem bude vynést do vesmíru satelity Lomonosov, Aist-2D a Samsat-218. Ruská kosmická agentura vydala nové a povedené fotky kosmodromu a proto jsme se rozhodli, že Vás s nimi v tomto článku seznámíme.
Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.
Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už více než tři roky. Má na svém kontě již třináct a půl ujetých kilometrů a pomalu se blíží k solu (marsovskému dni) s pořadovým číslem 1300. Mars má sice jen třetinovou gravitaci, ale ostré kameny, po kterých vozítko přejíždí, neustále ničí plášť šesti kol roveru. Zatím jde spíše jen o kosmetický problém, ale pozemní týmy se přesto rozhodly být při plánování cest opatrnější a pokud možno zohledňovat vybírání tras s menším rizikem poškození plášťů. Kromě toho rover čas od času provede snímkování svých kol. Díky tomu pak může vzniknout složený obrázek, který Vám dnes přinášíme.
Zítra, tedy v pondělí 14. března, nastane jeden z mimořádně očekávaných dní. Bez přehánění můžeme o blížící se události hovořit jako o jednom z nejdůležitějších kosmonautických momentů roku 2016. Ruská raketa Proton-M totiž vynese z kazašského kosmodromu Bajkonur do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM, které zamíří k Marsu. Jedná se o první část evropsko-ruského programu ExoMars, který si klade za cíl prozkoumat rudou planetu především s důrazem na její obyvatelnost v historii. Jelikož jde o velmi sledovanou a důležitou událost, nemohli jsme si ujít příležitost poskytnout Vám ji s českým, živým komentářem.
Sonda MRO jedinečná! Vím, říká se to o každé kosmické sondě, ale každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, moc dobře ví, co sonda známá pod trojpísmennou zkratkou originálního názvu Mars Reconnaissance Orbiter umí. V první řadě je vybavena nejdokonalejší kamerou, jakou jsme kdy dostali na oběžnou dráhu Marsu – HiRiSE je ve své podstatě teleskop mířící k planetě. Právě z této kamery získáváme neskutečně podrobné fotky povrchu Marsu. Druhým, neméně důležitým úkolem je, že MRO zajišťuje oboustrannou komunikaci mezi vozítky na povrchu a Zemí. Vozítka sice mohou komunikovat i přes jiné sondy, ale MRO poskytuje opravdu „vysokorychlostní připojení.“
NASA v minulých měsících provedla několik zkušebních zážehů motorů RS-25, o kterých jsme naše čtenáře informovali. Testovaly se především nové řídící jednotky, tedy jakési mozky každého motoru, které musely projít konstrukčními změnami oproti provozu na raketoplánech. Jenže zážeh, který přišel desátého března byl jiný, mnohem zajímavější. Poprvé totiž došlo k zážehu kompletního motoru, který bude použit při druhém letu nové americké rakety SLS – při misi EM-2, což by měl být první pilotovaný let tohoto nosiče. Motor s kódovým označením 2059 hořel přesně podle plánu po celou dobu testu, tedy 500 sekund a může se tak připravovat na misi, při které se lidská posádka po více než 45 letech vydá mimo nízkou oběžnou dráhu Země.
Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.
Minulá verze rakety Falcon 9 od firmy SpaceX se označovala jako Falcon 9 v1.1, zdálo se tedy logické, že její vylepšená varianta dostane označení Falcon 9 v1.2. Na toto označení si již hodně lidí zvyklo, ale pak přišla nečekaná změna – o raketě se na některých portálech začalo psát jako o Falcon 9 FT, přičemž FT zde reprezentuje „Full Thrust“, tedy plný tah. V redakci proto řešíme dilema, jak máme novou verzi rakety v článcích označovat. Jelikož se tato otázka z velké části dotýká vkusu a názoru našich čtenářů, rozhodli jsme se Vás oslovit, zda byste nám při rozhodování nepomohli.
Poté, co nový evropský satelit Sentinel 3A poslal na Zemi první krásné fotky naší planety, jsme se dočkali informací i z dalšího vědeckého přístroje – výškoměru, který zkoumá výšku vln a změnu této hodnoty. Již krátce po jeho uvedení do provozu začalo skenování severní části Atlantiku, což je mimochodem díky Golfskému proudu jedna z nejdynamičtějších lokalit světových oceánů.
Historicky první spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí uskutečněné z České republiky klepe na dveře. Už dnes po deváté hodině ráno by si měli studenti tří olomouckých gymnázii (Slovanské gymnázium, Gymnázium Čajkovského a Gymnázium Olomouc-Hejčín) promluvit s britským astronautem Timem Peakem, který je momentálně členem 47. dlouhodobé expedici. Na zajištění celé akce se podílí se také jak Univerzita Palackého, tak spolek jejích studentů UP Crowd. Technické záležitosti spojení zajišťuje firma Onyx engineering a hanácký radioklub OK2KYJ, který zajistí samotný kontakt. V tomto článku máte možnost celou událost sledovat živě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.