sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Národní průzkumný úřad (NRO) prodloužil smlouvu se startupem Hydrosat, který se zabývá termovizním snímkováním, v rámci programu Strategic Commercial Enhancements (SCE). Nová dohoda agentuře poskytuje přístup k datům z prvních dvou misí družice Hydrosat.
Provozovatel družicového vysílání určeného přímo do chytrých telefonů, společnost Lynk Global, oficiálně ukončila fúzi se společností Slam Corp. Fúze byla ukončena prostřednictvím čistého rozchodu a právního příměří.
Společnost Tendeg, společnost zabývající se vesmírnými anténami, obdržela opakovanou objednávku od americké technologické společnosti Capella Space, která se zabývá radary se syntetickou aperturou a družicovými řešeními, na dvanáct dalších antén s velkou aperturou pro podporu další fáze své konstelace Acadia.
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
Američtí poslanci v senátu zamítli snahu Bílého domu o ukončení financování civilního systému koordinace vesmírné dopravy TraCSS.
Americké vesmírné síly převzaly dodávku první verze svého dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX), což představuje klíčový milník v modernizaci infrastruktury GPS.
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera jsem se v článku rozplývali nad fotkami Pluta a Charonu a dnes tu máme snímky ještě lepší – ne o jeden, ale hned o několik řádů lepší. Zatímco dříve jsme čekali třeba týden, než se kotouček Pluta zvětšil o pár pixelů, nyní stačí jen pár hodin a množství vyfocených detailů výrazně převyšuje to, co jsme viděli ještě před chvílí. V dnešním článku najdete pouze jedinou fotku Pluta. Ale věřte mi, že rozhodně nebudete litovat. Tenhle snímek vám totiž pošle čelist k zemi. Sonda New Horizons už je tak blízko, že začíná odhalovat povrchové útvary na Plutu – včetně podivuhodných prasklin a tmavých oblastí.
V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.
Čas do nejbližšího přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto se už počítá jen na desítky hodin. Snímky ze sondy jsou každý den kvalitnější. Dnes jsme se Vám rozhodli přinést aktuální fotky, které byly zveřejněny včera večer. Právě v těchto dnech jsou rozdíly mezi fotkami, které od sebe dělí jen pár hodin přímo markantní. Na povrchu Pluta i jeho měsíce Charonu se objevují povrchové útvary, které již brzy uvidíme v mnohem větších detailech. Berte tyhle snímky jako malou ochutnávku toho, na co se ještě můžeme od New Horizons těšit.
Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.
Do startu kosmické lodi Sojuz TMA-17M, která na ISS dopraví ruského kosmonauta Olega Kononěnka, amerického kolegu Kjella Lindgrena a Japonce Kimiju Jui, sice zbývají ještě dva týdny, ale posádka má nabitý program. Je totiž nezbytné provést tradiční úkony, které dělají kosmonauti před startem. Hlavní posádka společně s posádkou záložní (Jurij Malenčenko, Tim Kopra a Timothy Peake) navštívili Gagarinovo muzeum, kdesi prohlédli exponáty z úsvitu kosmonautiky a následně položili květiny k soše Jurije Gagarina. V tomto článku najdete video, které tyto momenty zachycuje.
Americká sonda New Horizons proletí kolem trpasličí planety Pluto už za pár dní – 14. července. Mise je právem hojně sledovaná a to s sebou nese hodně otázek od diváků, čtenářů, zkrátka všech, které tato jedinečná mise zaujala. Ostatně stačí se podívat na náhledový obrázek dnešního článku a každému fanouškovi kosmonautiky musí zaplesat srdce. Jde o fotku Pluta a jeho měsíce Charonu pořízenou kamerou LORRI. Proto jsme se rozhodli vydat druhý díl našeho nepravidelného seriálu FAQ, který se snaží odpovídat alespoň na ty nejčastěji kladené otázky. Pokud Vás zajímá, jakou rychlostí sonda posílá data, kdy uvidíme fotky z přiblížení, nebo kam má v dalších letech sonda namířeno, čtěte dál.
Opakovat tu, že ISS je unikátní vědeckou laboratoří, která svými jedinečnými parametry umožňuje provádět experimenty, které by jinde nebyly možné, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Posádka na stanici tráví denně několik hodin obsluhou přístrojů na kterých se provádí pokusy z biologie, materiálového inženýrství, ale i fyziky či chemie. Experimentů je ale velké množství a proto je dobré dělat čas od času jejich rekapitulace. Tuto roli skvěle plní seriál StationLIFE, který vychází každý měsíc na kanálu ReelNASA. V našem článku Vám přinášíme souhrn dosavadních dílů a do budoucna bychom rádi informovali i o vydání nových vydání.
Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.
Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
