Terran Orbital
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
NASA uvedla, že pokračuje v přípravách na možný start mise Artemis 2 již v únoru.
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.
ARCHE ORBITAL SYSTEMS, globální společnost zabývající se vesmírnými technologiemi specializující se na pokročilý návrh misí a provoz služeb na oběžné dráze, podepsala memorandum o porozumění (MoU) s Maledivskou organizací pro výzkum vesmíru (MSRO).
Společnost Array Labs, startup ze Silicon Valley, který vyvíjí radarové družice pro pozorování Země, 5. ledna oznámila, že v rámci kola financování série A získala 20 milionů dolarů, aby usilovala o uvedení levnějšího radaru se syntetickou aperturou.
Španělská vojenská komunikační družice SpainSat NG 2, vypuštěná v říjnu 2025, byla zasažena něčím, co její operátor popsal jako vesmírnou částici. Tento incident by mohl ohrozit misi družici.
Americké vesmírné síly modernizují počítačové sítě, které jsou základem jejich operací, a zadávají nové zakázky v rámci kontraktu v hodnotě 12,5 miliardy dolarů, který vede letectvo. Jeho cílem je přepracovat stárnoucí vojenskou infrastrukturu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.
Jak vypadá Země z nadhledu úctyhodných 400 kilometrů, jaké to je vidět 16× denně vycházet a zapadat Slunce, jak vypadá zevnitř nafukovací modul, neslavil někdo na ISS narozeniny, jak je na tom momentálně Robonaut? To jsou otázky, které jste si možná kladli i Vy. Dnešní díl Thomasova fotokoutku Vám na ně přinese odpovědi. Přijměte tedy pozvání na momentálně jediné trvale obydlené místo mimo zemský povrch. A jedna zajímavost – v článku najdete i povedenou fotku, která ovšem není Thomasova. Přesto se do tohohle seriálu hodí – minimálně už jen proto, že ji Thomas Pesquet nahrál na svůj Flickr.
Je možné, že se čtvrtá orbitální mise polotajného amerického miniraketoplánu X-37, která se také označuje jako OTV-4, pomalu chýlí ke konci. Ke startu došlo 20. května 2015 a šlo vůbec o první misi, na kterou letěl již jednou použitý X-37B. Jako obvykle bylo k dispozici jen velmi málo informací, ale vědělo se, že mise bude trvat minimálně 200 dní. Šest dní po startu nový objekt objevili hledači družic, kteří určili dráhu jako 312 × 325 km se sklonem 38° vůči rovníku. To je trochu neobvyklé, protože zatímco u minulých misí se výška vždy hodně měnila, sklon dráhy býval vždy 40 – 43°.
U SpaceX si fanoušci zvykli na to, že statický zážeh rakety Falcon 9 na rampě je jasným potvrzením toho, že se blíží další start. V těchto hodinách nastává období, kdy by měl být Falcon opět natankován, jako kdyby se chystal ke startu. Odpočet bude jako vždy zakončen krátkým zážehem všech motorů na prvním stupni, což definitivně potvrdí, že nosič je připraven na start. Samotný statický zážeh měl přijít už na přelomu včerejška a dneška, ale kvůli menším problémům byl odložený o 24 hodin. Aktuálně to vypadá, že by k zážehu mohlo dojít od dnešních 16:00 do nedělních 11:00 našeho času. Jelikož se včera večer našeho času podařilo raketu na rampě LC-39A vztyčit, mohly vzniknout krásné fotky (nejlepší jsme našli na webu Project Habu), na které fanoušci kosmonautiky dlouho čekali. Rampa LC-39A se probouzí k životu a snad už příští týden (18.2.) bychom se měli dočkat startu. Nejbližším krokem je momentálně statický zážeh, o jehož realizaci Vás budeme informovat prostřednictvím aktualizací tohoto článku.
Americké sondy MMS (Magnetospheric Multiscale mission) právě v těchto dnech začínají tři měsíce dlouhé putování na novou oběžnou dráhu. Satelity létají kolem Země a u ní i zůstanou, nová dráha je ale dostane dvakrát dál od zemského povrchu, než kdy dříve byly. Nová oběžná dráha je součástí druhé fáze celé výzkumné mise a i v ní budou satelity mapovat základní charakteristiky vesmírného prostředí v okolí Země. Družice MMS mají prolétat přímo skrz místa, kde dochází k velkým „explozím“, které se nazývají magnetické přepojení. Tyto lokality jsme ještě nikdy detailně nezkoumali a družice MMS nám mohou výrazně rozšířit naše obzory.
Už Jan Ámos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla pokračovat: „A video vydá za tisíc obrázků“. Můžete stokrát číst o stavu mikrogravitace, ale stejně se Vám bude líbit to, co před pár dny na ISS předvedl francouzský astronaut Thomas Pesquet. Vzal si dvě průhledné nádoby a naplnil je zelenou vodou, Pak s nádobami různě třásl a točil, takže bylo krásně vidět, jak na tyhle síly reaguje kapalina. Osobně se domnívám, že takováhle ukázka může mladé lidi nadchnout ke studiu přírodních věd. Proto za sebe i za celou naši redakci říkám: „Jen víc takových videí, jen houšť a větší kapky!“ Astronauti mají kromě mnoha jiných povinností v pracovním seznamu i popularizaci vědy. A tady se to podařilo přímo skvěle.
NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.
Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.
Jedním z nejočekávanějších okamžiků letošního kosmonautického roku je premiérový start rakety Falcon Heavy od společnosti SpaceX. Dnes v noci projížděl uživatel Instagramu s nickem dinogeorgopoulos kolem hlavního sídla firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne. U kraje silnice stála kolona, která převážela dlouhý černý válec. Nevíme sice, kam měla kolona namířeno, ale náklady byl na první a zběžný pohled jasný. Klasický převoz prvního stupně Falconu 9, řeknete si, ale řidič se rozhodl,že si jej stejně natočí. Jak kolem stupně projížděl, všiml si, že na zadní části není ostré ukončení, kde obvykle bývá umístěný mezistupeň.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.